Rovníková Guinea

Papež Lev XIV. se v sobotu během své cesty po čtyřech afrických zemích sešel s angolským prezidentem Joaem Lourencem a přednesl svůj první projev. V něm podle agentury Reuters ostře kritizoval „despoty a tyrany“, kteří slibují bohatství, ale jejichž prázdné sliby vedou jen k utrpení a úmrtím. Vyzval také angolské představitele, aby prolomili „kruh zájmů“, který podle agentury AP po staletí drancoval a vykořisťoval africký kontinent.

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.

Rusko upevňuje své obchodní i vojenské vazby na africké státy. S vedením Nigeru v létě podepsalo dohodu, která by mohla kromě školení expertů a podílu na těžbě uranu znamenat i výstavbu vůbec první jaderné elektrárny v západní Africe. Jde o součást širšího úsilí Moskvy omezit vliv Západu v regionu.

V Gabonu se v sobotu uskuteční první volby od puče v srpnu 2023. Vojenská vláda slibuje obrodu demokracie, favoritem je nicméně vůdce junty a dočasný prezident Brice Oligui Nguema. Ten smí kandidovat jen díky změně volebního zákona. Nová ústava navíc ruší funkci premiéra. Podle expertů tak nejspíš bude pokračovat samovláda. Přítomnost francouzských sil v zemi by v případě vítězství Nguemy neměla být v ohrožení.

Loni bylo ve světě vykonáno nejvíce trestů smrti za pět let, upozornila organizace Amnesty International (AI) v úterý zveřejněné zprávě. Nejaktivnějším popravčím mezi státy je patrně Čína s odhadovanými tisícovkami poprav. Přesné počty nejsou známy. Mnoho odsouzenců, byť řádově nižší počty, posílají na smrt také Írán, Saúdská Arábie, Egypt a Spojené státy.

Posun k takzvané zelené energii do roku 2040 připraví státy, kde se těží ropa a zemní plyn, až o třináct bilionů dolarů (až 277 bilionů korun). Uvádí to čtvrteční zpráva organizace Carbon Tracker, která si všímá finančních dopadů ekologičtějších způsobů výroby energie. Státní pokladny by v některých zemích mohly přijít minimálně o čtyřicet procent příjmů.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.

Bývalý izraelský ministr pro energetiku Gonen Segev byl obžalován ze špionáže pro Írán, tedy úhlavního nepřítele židovského státu. Podle izraelské kontrarozvědky Šin Bet Segeva rekrutovala íránská zpravodajská služba. Někdejší izraelský zákonodárce byl zatčen v květnu během návštěvy Rovníkové Guineje, odkud byl vydán do židovského státu.