Ebráhím Raísí se stal prezidentem Íránu v roce 2021. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, byl jedním z nejvlivnějších lidí v zemi a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který ho dlouhodobě podporoval. Raísího minulost však poznamenala účast na řízení procesů, které podle lidskoprávních organizací odsoudily na smrt tisíce lidí. Raísí zemřel o víkendu při nehodě vrtulníku.
Ultrakonzervativec Raísí se stal prezidentem v červnu 2021, když už v prvním kole voleb získal 62 procent hlasů. Hlasování však provázel malý zájem voličů, přišlo jich nejméně od založení islámské republiky v roce 1979. Nízký zájem byl podle médií očekáván, protože úřady ještě před začátkem vyřadily několik Raísího hlavních rivalů a stoupenců opozice. Funkce hlavy státu se ujal v srpnu 2021.
Během svého působení ve funkci například nařídil, aby úřady zpřísnily vymáhání íránského „zákona o hidžábu a cudnosti“, který omezuje oblékání a chování žen.
O několik týdnů později zemřela ve vazbě mladá íránská Kurdka Mahsá Amíníová, kterou mravnostní policie zatkla za údajné porušení daného zákona. Následné několikaměsíční celonárodní protesty představovaly jednu z nejvážnějších výzev pro íránské duchovní vládce od islámské revoluce v roce 1979. Podle organizací na ochranu práv byly při demonstracích zabity stovky lidí, včetně desítek příslušníků bezpečnostních složek.
Teherán rovněž během Raísího prezidentského mandátu pokračoval ve svém programu obohacování uranu a ve vývoji balistických raket. V dané době Írán zažil silný hospodářský pokles způsobený mezinárodními sankcemi a vysokou nezaměstnaností, připomněl server The New York Times.
Raísí mimo jiné brojil proti existenci Izraele a podporoval teroristickou organizaci Hamás v současném konfliktu v Pásmu Gazy. „Íránská islámská republika bude i nadále čestně podporovat palestinský odpor,“ prohlásil koncem dubna na návštěvě Pákistánu, která se uskutečnila nedlouho poté, co Írán poprvé přímo zaútočil na Izrael. Na jeho území vyslali Íránci přes tři sta raket a útočných dronů. Izrael však s pomocí spojenců téměř všechny střely zlikvidoval. Podle Teheránu šlo o odvetu za Izraeli připisovaný úder na konzulát v Damašku.
Raísí, který platil za zapřisáhlého odpůrce Západu, byl zastáncem islamizace univerzit, omezení přístupu k internetu, cenzury západní kultury a genderové segregace na pracovním trhu.
Raísího minulost
Raísí se narodil v roce 1960 ve městě Mašhad na východě Íránu v náboženské rodině. O svého otce přišel, když mu bylo pět let, ale rozhodl se stát duchovním stejně jako on.
Raísí se jako mladý student náboženského semináře ve městě Qom zapojil do islámské revoluce. Stal se chráněncem ajatolláha Chameneího a následně se vypracoval v oblasti soudnictví.
Během toho, co sloužil na pozici prokurátora v Teheránu byl Raísí členem komise, která dohlížela na zabití stovek politických vězňů v roce 1988, kdy se chýlila ke konci osmiletá válka Íránu s Irákem, napsal server ABC s odkazem na skupiny na ochranu lidských práv.
Podle zprávy Amnesty International (AI) byly po celém Íránu zřízeny komise známé jako „výbory smrti“ složené z náboženských soudců, státních zástupců a úředníků ministerstva zpravodajských služeb, které v procesech trvajících jen několik minut rozhodovaly o osudu tisíců zadržených.
Počet zabitých v celém Íránu nebyl nikdy potvrzen, AI však uvedla, že minimální odhady hovoří o pěti tisících osobách. Íránská opozice tvrdí, že jich bylo až třicet tisíc. Popravy se konaly na příkaz tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního a Teherán je oficiálně nepřiznal.
Na otázku ohledně obvinění, že se podílel na rozsudcích smrti, odpověděl Raísí novinářům v roce 2021: „Pokud soudce, státní zástupce, hájil bezpečnost lidí, měl by být pochválen. (...) Jsem hrdý na to, že jsem hájil lidská práva v každé funkci, kterou jsem dosud zastával,“ prohlásil.
Raísí každopádně stoupal v řadách íránského šíitského muslimského duchovenstva a v roce 2019 byl nejvyšším vůdcem jmenován do vysoce postavené funkce šéfa justice. Krátce poté byl také zvolen místopředsedou Shromáždění expertů, osmaosmdesátičlenného duchovního orgánu odpovědného za volbu příštího nejvyššího vůdce.
V roce 2019 na Raísího uvalily Spojené státy americké sankce za porušování lidských práv, včetně poprav z osmdesátých let.
Pozice prezidenta v Íránu
V prezidentských volbách v roce 2021 byl považován za favorita. „Přicházím jako nezávislý (kandidát), abych udělal změny v řízení země a bojoval s chudobou, korupcí, ponižováním a diskriminací,“ tvrdil Raísí při ohlášení své kandidatury.
Prezidentská funkce není v islámské republice nejvyšší mocenskou pozicí. Poslední slovo ve státních záležitostech, včetně zahraniční politiky a jaderného programu, má nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, nikoliv prezident.
V klerikálně autoritářském státu sice funguje politická soutěž, mantinely jí ale určuje klerikální rada, která je prvkem ústavního systému. Před prezidentskými volbami například vyřazuje nevhodné kandidáty.
