Před 40 lety stoupenci Chomejního vtrhli na ambasádu USA. Tisíce Íránců teď volaly „Smrt Americe“

Tisíce Íránců v Teheránu vyšly do ulic, aby si připomněly čtyřicet let od chvíle, kdy stoupenci islámské revoluce obsadili americké ambasády. Poblíž bývalého velvyslanectví USA davy provolávaly „Smrt Americe“ a „Smrt Izraeli“. Nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí pak už o víkendu znovu zakázal íránským činitelům jednat se Spojenými státy. Írán v pondělí spustil 30 nových pokročilých odstředivek IR-6 v rámci dalšího kroku ve vypovídání mezinárodní jaderné dohody. USA zavedly proti Teheránu další sankce.

Íránská státní televize v pondělí ráno odvysílala záběry davů v ulicích v okolí někdejší ambasády, která po islámské revoluci v roce 1979 dostala přezdívku „špionské doupě“.

„Náš boj s Amerikou je o naší nezávislosti, o tom, abychom se nepodřídili šikaně, o našich hodnotách, víře a našem náboženství,“ řekl šéf armády generálmajor Abdolrahim Mousavi v projevu před bývalým velvyslanectvím.

„Oni (Američané) budou ve svých nepřátelských projevech pokračovat, jako jedovatý škorpion. Jeho podstatou je bodat a nemůže ho nic zastavit, dokud není rozdrcen,“ řekl Mousavi. Pochody a manifestace se podle státních médií v Íránu uskutečnily také na tisícovce dalších míst.

2 minuty
Výročí obsazení americké ambasády v Teheránu Íránci
Zdroj: Události ČT

Rozbouřený a protiamericky naladěný dav radikálních studentů, kteří byli stoupenci islámské revoluce a ajatolláha Chomejního, 4. listopadu 1979 přepadl komplex americké ambasády v Teheránu, kde zajal přes šedesát tamních pracovníků jako rukojmí.

Za jejich propuštění požadoval vydání bývalého panovníka šáha Rezy Pahlavího do Íránu, sebekritiku USA za jejich politiku vůči Íránu v minulosti a závazek, že se USA nebudou v budoucnosti vměšovat do íránských záležitostí. Íránci tehdy 52 rukojmích zadržovali 444 dní.

Na ambasádě, která je v současnosti muzeem americké špionáže, jsou vystaveny fotografie z dobového tisku, ale i staré počítače, výslechová místnost a odtajněné dokumenty. „V Íránu už není místo pro imperialisty,“ hlásá anglicky psaný nápis na stěně.

Pár let starý americký film Argo vypráví dramatický příběh šesti diplomatů, kteří se po islámské revoluci skrývali na kanadském velvyslanectví a předstírali, že jsou filmový štáb. Nakonec se jim s pomocí agenta CIA v přestrojení podaří uprchnout ze země.

„Nesmiřitelní nepřátelé“

Současný vůdce ajatolláh Alí Chameneí v neděli zopakoval, že íránským činitelům zakazuje jednat se Spojenými státy s tím, že Írán a USA jsou nesmiřitelnými nepřáteli. „Ti, kteří se domnívají, že jednání s nepřítelem vyřeší naše problémy, se stoprocentně mýlí,“ řekl.

Rozhovory by podle Chameneího připadaly v úvahu jen v případě, že by se Spojené státy vrátily k dohodě o íránském jaderném programu a zrušily sankce proti Íránu.

Íránský parlament mezitím předběžně schválil opatření, na jehož základě musí učebnice obsahovat pasáže o „zločinech“ Spojených států. Stejně jako dav podle Reuters volali „Smrt Americe“ také íránští zákonodárci.

Obnovené sankce

V uplynulém roce se vztahy mezi Íránem a USA ještě více vyostřily poté, co americký prezident Donald Trump odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a světovými mocnostmi – Velkou Británií, Čínou, Francií, Německem, Ruskem a USA. Írán se na základě ujednání z roku 2015 zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí.

Spojené státy po odstoupení od dohody opět zavedly sankce zacílené zejména na export íránské ropy. Washington tvrdí, že cílem opatření je přimět Teherán, aby vyjednal novou širší dohodu, která by například zahrnovala také íránský balistický program.

Ostatní signatáři dohody se ji snaží zachovat, podle Teheránu však nedělají dost pro to, aby íránská ekonomika netrpěla sankcemi, a tak Írán postupně závazky vyplývající ze smlouvy přestává plnit.

V pondělí zavedly USA proti Íránu nové sankce, které se týkají devíti lidí a jednoho subjektu, uvedlo americké ministerstvo financí. Jedním z íránských představitelů, na které jsou sankce zaměřeny, je Modžtaba Chameneí, syn nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 24 mminutami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
13:06Aktualizovánopřed 59 mminutami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 1 hhodinou

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 2 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
16:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
06:31Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 9 hhodinami
Načítání...