Americký stát Alabama v noci na pátek popravil odsouzeného Kennetha Smithe metodou označovanou jako dusíková hypoxie, tedy pomocí masky, do které byl vháněn čistý dusík. Tento způsob exekuce byl oficiálně použit vůbec poprvé v historii. A rozvířil diskuse o humánnosti, smyslu i účinnosti trestu smrti.
V USA poprvé popravili vězně dusíkem. Přihlížející se přou o průběhu exekuce
Úřady státu Alabama při schvalování poprav dusíkem argumentovaly i tím, že odsouzený by bezprostředně po začátku exekuce měl upadnout do kómatu a neměl by cítit větší muka. Smrt Kenetha Smithe, vůbec prvního člověka, který byl dusíkem popraven, ale podle očitých svědků vypadala jinak.
„Nebyl to někdo, kdo by do třiceti sekund upadl do bezvědomí. To, co jsme viděli, byly minuty, ve kterých někdo zápasil o svůj život. A v popravčí místnosti jsme viděli vězeňské zřízence, kteří byli viditelně zaskočeni tím, jak špatně se ta věc vyvinula,“ přiblížil okolnosti popravy kněz starokatolické církve a duchovní průvodce odsouzeného Kennetha Smithe Jeff Hood.
Ředitel alabamské vězeňské služby John Q. Hamm si je ale jistý, že vše proběhlo v souladu s plánem. „Jsou to vedlejší účinky, s nimiž jsme se při rešerších dusíkové hypoxie seznámili. Takže nic neobvyklého, co bychom neočekávali,“ řekl.
Způsob usmrcení, který se doposud omezeně používal jen při průmyslových porážkách hospodářských zvířat, byl adaptován v Alabamě, ale také v Oklahomě a Mississippi jako alternativa k – v USA dosud nejrozšířenějším – injekcím s jedem.
Spory o průběhu exekuce
„Zákon povolující tuto metodu popravy byl přijat v roce 2018. Měl být – a nyní se ukázalo, že je – efektivním a humánním způsobem exekuce,“ prohlásil Steve Marshall, ministr spravedlnosti státu Alabama.
Jeho tvrzení je v rozporu s tím, jak dvaadvacetiminutové umírání Kennetha Smithe vnímali někteří očití svědkové. „Byla to už pátá exekuce, které jsem byl v Alabamě svědkem, a nikdy jsem neviděl tak drastickou reakci (organismu) na popravu,“ řekl reportér Lee Hedgepeth.
Smith byl odsouzen za podíl na úkladné vraždě ženy před více než třiceti lety. Jeho poprava tak měla být i opožděnou satisfakcí pro pozůstalé po oběti zločinu. „Je to hořkosladký den. Nebudeme poskakovat, vískat, křičet hurá a vůbec. To nám není podobné. Jsme rádi, že tenhle den skončil,“ řekl syn oběti vraždy Mike Sennett.
Etická otázka trestu smrti
Přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Orko Vácha, který byl hostem pořadu Horizont ČT24, přiblížil, že odsouzený člověk se při popravě dusíkem má udusit bez pocitu toho, že by lapal po dechu.
Trest smrti podle Váchy v dnešní společnosti nemá místo. „Jediný důvod, kterým bychom mohli obhájit trest smrti, by byl ten, že stát je natolik chudý, vězení jsou natolik děravá a korupce je natolik velká, že je to legitimní obrana zbytku společnosti,“ dodal.