Umělá inteligence má pomoct s bezpečností při olympiádě v Paříži. Parlament schválil kontroverzní zákon

2 minuty
Události: Olympiáda pod dohledem chytrých kamer
Zdroj: ČT24

Francouzský parlament schválil novelu zákona o používání umělé inteligence k bezpečnostnímu monitoringu. Opatření souvisí s olympijskými hrami, které bude příští rok pořádat Paříž. Systém má na záběrech z kamer na veřejných místech rozpoznávat potenciální hrozby. Obličeje v reálném čase ale nakonec rozpoznávány nebudou. Organizace chránící lidská práva se přesto bouří a chtějí si na zákon kvůli možnému zneužití stěžovat u Ústavního soudu.

Bezpečnostní systém, který plánuje francouzská vláda využít během olympijských her v roce 2024, by měl díky umělé inteligenci a průmyslovým kamerám během exponovaných událostí odhalovat potenciálně nebezpečné situace. Technologie se zaměří například na upozornění na osamocená zavazadla, podezřelé pohyby v davu nebo zapálený oheň, zmiňuje zahraniční zpravodaj České televize ve Francii Jan Šmíd.

Vláda ale upozorňuje, že by chytré kamerové systémy neměly sledovat konkrétní lidi ani rozpoznávat obličeje. Tento bod kritici zákona zmiňovali nejčastěji. I tak se ale očekává, že bude kvůli stížnostem novelu muset ještě posoudit Ústavní soud. 

Další jednání se bude podle Šmída týkat ještě umístění chytrých systémů, například zapojení více statických kamer či monitorování situace z dronů. „Zákon má zrychlit proces (odhalení trestného činu) od prvních příznaků možného teroristického útoku a možných indikací. Dá mnohem více času bezpečnostním složkám reagovat a vlastně předvídat to, co se může stát,“ shrnuje argumenty kabinetu pro schválení opatření.  

9 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Šmíd o nových zákonech ve Francii
Zdroj: ČT24

Kritici se obávají, že zákon bude platit i po olympiádě

Zastánci schváleného návrhu chtějí zlepšit bezpečnost během hromadně navštěvovaných akcí. Jedním z argumentů byl také případ z roku 2016, kdy vjel útočník nákladním autem do davu lidí na pobřežní promenádu v Nice a zabil 86 lidí. Podle předkladatelů lze podobným útokům díky chytrým kamerovým systémům předejít.  

Oponenti ale tvrdí, že se jejich role přeceňuje. „Ani tři tisíce kamer nezabránilo šílenci, aby vjel nákladním autem do davu. Nezabránily ani tomu, že si tím autem místo činu projel několik dní předem,“ reagoval prezident Ligy pro lidská práva v Nice Henry Busque. 

Poprvé projde zapojení celého systému zkouškou během mistrovství světa v ragby, které pořádá Francie během letošního září a října. Právě vágní časové vymezení platnosti zákona naráží na námitky kritiků. Potíže s rostoucím počtem kamer v ulicích mají zejména lidskoprávní organizace, kterým vadí, že sledovací zákon zůstane v platnosti až do konce příštího roku, a obávají se zneužití citlivých údajů.

„I když nepůjde o rozpoznávání obličeje, jsou informace o lidském těle a o neobvyklém chování velmi přesné. A to je nebezpečí tohoto zákona,“ myslí si francouzský právní expert Bastien Le Guerrec. „Pořád není jasné, co se stane s nasbíranými daty. Důležité je, aby sběr nebyl svěřen soukromé společnosti,“ přitakává novinář listu L'Humanité Gaël de Santis.  

Diskuze o zapojení systémů, které v davu rozpoznávají obličeje, vyvolává ve Francii vášně už delší dobu. S námitkami ohledně jejího zapojení uspěli kritici během oslav karnevalu v Nice, kde město v rámci bezpečnostních opatření nesmí podobné nástroje využívat. Hostitelskou zemi příštích olympijských her čeká i v dalších měsících diskuze o rovnováze mezi zajištěním bezpečnostních opatření a tím, do jaké míry může být tento zákon zneužitý. 

Na olympijské hry v červenci a srpnu 2024 se Paříž připravuje ve velkém. Organizaci ale zatím komplikují zpožděné stavební práce i stále probíhající debata o ruských a běloruských sportovcích v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Slavnostní zahájení se bude naprosto vymykat tomu, co jsme kdy viděli, protože bude mimo stadion v okruhu šesti kilometrů kolem řeky Seiny,“ přibližuje přípravy.

Zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd také podotýká, že i pro jednotlivá sportovní klání využijí organizátoři nejznámější turistické části francouzského hlavního města, což bude vyžadovat větší nasazení bezpečnostních složek. „Mluví se o tom, kolik policistů by mělo být nasazeno v ulicích a jestli je to dostatečné. Rekrutují se další strážci pořádku, dále se připravují další dobrovolníci.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 15 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...