Umělá inteligence má pomoct s bezpečností při olympiádě v Paříži. Parlament schválil kontroverzní zákon

Nahrávám video

Francouzský parlament schválil novelu zákona o používání umělé inteligence k bezpečnostnímu monitoringu. Opatření souvisí s olympijskými hrami, které bude příští rok pořádat Paříž. Systém má na záběrech z kamer na veřejných místech rozpoznávat potenciální hrozby. Obličeje v reálném čase ale nakonec rozpoznávány nebudou. Organizace chránící lidská práva se přesto bouří a chtějí si na zákon kvůli možnému zneužití stěžovat u Ústavního soudu.

Bezpečnostní systém, který plánuje francouzská vláda využít během olympijských her v roce 2024, by měl díky umělé inteligenci a průmyslovým kamerám během exponovaných událostí odhalovat potenciálně nebezpečné situace. Technologie se zaměří například na upozornění na osamocená zavazadla, podezřelé pohyby v davu nebo zapálený oheň, zmiňuje zahraniční zpravodaj České televize ve Francii Jan Šmíd.

Vláda ale upozorňuje, že by chytré kamerové systémy neměly sledovat konkrétní lidi ani rozpoznávat obličeje. Tento bod kritici zákona zmiňovali nejčastěji. I tak se ale očekává, že bude kvůli stížnostem novelu muset ještě posoudit Ústavní soud. 

Další jednání se bude podle Šmída týkat ještě umístění chytrých systémů, například zapojení více statických kamer či monitorování situace z dronů. „Zákon má zrychlit proces (odhalení trestného činu) od prvních příznaků možného teroristického útoku a možných indikací. Dá mnohem více času bezpečnostním složkám reagovat a vlastně předvídat to, co se může stát,“ shrnuje argumenty kabinetu pro schválení opatření.  

Nahrávám video

Kritici se obávají, že zákon bude platit i po olympiádě

Zastánci schváleného návrhu chtějí zlepšit bezpečnost během hromadně navštěvovaných akcí. Jedním z argumentů byl také případ z roku 2016, kdy vjel útočník nákladním autem do davu lidí na pobřežní promenádu v Nice a zabil 86 lidí. Podle předkladatelů lze podobným útokům díky chytrým kamerovým systémům předejít.  

Oponenti ale tvrdí, že se jejich role přeceňuje. „Ani tři tisíce kamer nezabránilo šílenci, aby vjel nákladním autem do davu. Nezabránily ani tomu, že si tím autem místo činu projel několik dní předem,“ reagoval prezident Ligy pro lidská práva v Nice Henry Busque. 

Poprvé projde zapojení celého systému zkouškou během mistrovství světa v ragby, které pořádá Francie během letošního září a října. Právě vágní časové vymezení platnosti zákona naráží na námitky kritiků. Potíže s rostoucím počtem kamer v ulicích mají zejména lidskoprávní organizace, kterým vadí, že sledovací zákon zůstane v platnosti až do konce příštího roku, a obávají se zneužití citlivých údajů.

„I když nepůjde o rozpoznávání obličeje, jsou informace o lidském těle a o neobvyklém chování velmi přesné. A to je nebezpečí tohoto zákona,“ myslí si francouzský právní expert Bastien Le Guerrec. „Pořád není jasné, co se stane s nasbíranými daty. Důležité je, aby sběr nebyl svěřen soukromé společnosti,“ přitakává novinář listu L'Humanité Gaël de Santis.  

Diskuze o zapojení systémů, které v davu rozpoznávají obličeje, vyvolává ve Francii vášně už delší dobu. S námitkami ohledně jejího zapojení uspěli kritici během oslav karnevalu v Nice, kde město v rámci bezpečnostních opatření nesmí podobné nástroje využívat. Hostitelskou zemi příštích olympijských her čeká i v dalších měsících diskuze o rovnováze mezi zajištěním bezpečnostních opatření a tím, do jaké míry může být tento zákon zneužitý. 

Na olympijské hry v červenci a srpnu 2024 se Paříž připravuje ve velkém. Organizaci ale zatím komplikují zpožděné stavební práce i stále probíhající debata o ruských a běloruských sportovcích v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Slavnostní zahájení se bude naprosto vymykat tomu, co jsme kdy viděli, protože bude mimo stadion v okruhu šesti kilometrů kolem řeky Seiny,“ přibližuje přípravy.

Zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd také podotýká, že i pro jednotlivá sportovní klání využijí organizátoři nejznámější turistické části francouzského hlavního města, což bude vyžadovat větší nasazení bezpečnostních složek. „Mluví se o tom, kolik policistů by mělo být nasazeno v ulicích a jestli je to dostatečné. Rekrutují se další strážci pořádku, dále se připravují další dobrovolníci.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 11 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 12 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 12 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...