Umělá inteligence má pomoct s bezpečností při olympiádě v Paříži. Parlament schválil kontroverzní zákon

Nahrávám video
Události: Olympiáda pod dohledem chytrých kamer
Zdroj: ČT24

Francouzský parlament schválil novelu zákona o používání umělé inteligence k bezpečnostnímu monitoringu. Opatření souvisí s olympijskými hrami, které bude příští rok pořádat Paříž. Systém má na záběrech z kamer na veřejných místech rozpoznávat potenciální hrozby. Obličeje v reálném čase ale nakonec rozpoznávány nebudou. Organizace chránící lidská práva se přesto bouří a chtějí si na zákon kvůli možnému zneužití stěžovat u Ústavního soudu.

Bezpečnostní systém, který plánuje francouzská vláda využít během olympijských her v roce 2024, by měl díky umělé inteligenci a průmyslovým kamerám během exponovaných událostí odhalovat potenciálně nebezpečné situace. Technologie se zaměří například na upozornění na osamocená zavazadla, podezřelé pohyby v davu nebo zapálený oheň, zmiňuje zahraniční zpravodaj České televize ve Francii Jan Šmíd.

Vláda ale upozorňuje, že by chytré kamerové systémy neměly sledovat konkrétní lidi ani rozpoznávat obličeje. Tento bod kritici zákona zmiňovali nejčastěji. I tak se ale očekává, že bude kvůli stížnostem novelu muset ještě posoudit Ústavní soud. 

Další jednání se bude podle Šmída týkat ještě umístění chytrých systémů, například zapojení více statických kamer či monitorování situace z dronů. „Zákon má zrychlit proces (odhalení trestného činu) od prvních příznaků možného teroristického útoku a možných indikací. Dá mnohem více času bezpečnostním složkám reagovat a vlastně předvídat to, co se může stát,“ shrnuje argumenty kabinetu pro schválení opatření.  

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodaj Šmíd o nových zákonech ve Francii
Zdroj: ČT24

Kritici se obávají, že zákon bude platit i po olympiádě

Zastánci schváleného návrhu chtějí zlepšit bezpečnost během hromadně navštěvovaných akcí. Jedním z argumentů byl také případ z roku 2016, kdy vjel útočník nákladním autem do davu lidí na pobřežní promenádu v Nice a zabil 86 lidí. Podle předkladatelů lze podobným útokům díky chytrým kamerovým systémům předejít.  

Oponenti ale tvrdí, že se jejich role přeceňuje. „Ani tři tisíce kamer nezabránilo šílenci, aby vjel nákladním autem do davu. Nezabránily ani tomu, že si tím autem místo činu projel několik dní předem,“ reagoval prezident Ligy pro lidská práva v Nice Henry Busque. 

Poprvé projde zapojení celého systému zkouškou během mistrovství světa v ragby, které pořádá Francie během letošního září a října. Právě vágní časové vymezení platnosti zákona naráží na námitky kritiků. Potíže s rostoucím počtem kamer v ulicích mají zejména lidskoprávní organizace, kterým vadí, že sledovací zákon zůstane v platnosti až do konce příštího roku, a obávají se zneužití citlivých údajů.

„I když nepůjde o rozpoznávání obličeje, jsou informace o lidském těle a o neobvyklém chování velmi přesné. A to je nebezpečí tohoto zákona,“ myslí si francouzský právní expert Bastien Le Guerrec. „Pořád není jasné, co se stane s nasbíranými daty. Důležité je, aby sběr nebyl svěřen soukromé společnosti,“ přitakává novinář listu L'Humanité Gaël de Santis.  

Diskuze o zapojení systémů, které v davu rozpoznávají obličeje, vyvolává ve Francii vášně už delší dobu. S námitkami ohledně jejího zapojení uspěli kritici během oslav karnevalu v Nice, kde město v rámci bezpečnostních opatření nesmí podobné nástroje využívat. Hostitelskou zemi příštích olympijských her čeká i v dalších měsících diskuze o rovnováze mezi zajištěním bezpečnostních opatření a tím, do jaké míry může být tento zákon zneužitý. 

Na olympijské hry v červenci a srpnu 2024 se Paříž připravuje ve velkém. Organizaci ale zatím komplikují zpožděné stavební práce i stále probíhající debata o ruských a běloruských sportovcích v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Slavnostní zahájení se bude naprosto vymykat tomu, co jsme kdy viděli, protože bude mimo stadion v okruhu šesti kilometrů kolem řeky Seiny,“ přibližuje přípravy.

Zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd také podotýká, že i pro jednotlivá sportovní klání využijí organizátoři nejznámější turistické části francouzského hlavního města, což bude vyžadovat větší nasazení bezpečnostních složek. „Mluví se o tom, kolik policistů by mělo být nasazeno v ulicích a jestli je to dostatečné. Rekrutují se další strážci pořádku, dále se připravují další dobrovolníci.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinu opět zasáhly drony, Rusko mluví o útoku na Novorossijsk

Ruský dronový útok na příměstský osobní vlak v Dněpropetrovské oblasti zabil jednoho člověka, dalších sedm zranil. Ukrajinské úřady už dříve během pondělka informovaly o pěti zabitých civilistech ve třech regionech – Dněpropetrovské, Černihivské a Doněcké oblasti. Ruské úřady mezitím oznámily, že je pět zraněných po ukrajinském útoku na přístav Novorossijsk. Vzplanul tam terminál s palivem, uvedla ruská služba BBC. Kyjev se k incidentu oficiálně nevyjádřil.
10:59Aktualizovánopřed 10 mminutami

Macron oznámil, že nařídil navýšit počet francouzských jaderných zbraní

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že nařídil navýšit počet francouzských jaderných zbraní. O přesném množství hlavic Paříž podle něj nebude informovat. Macron v projevu k francouzské politice jaderného odstrašení řekl, že země musí zpřísnit svou jadernou doktrínu tváří v tvář novým hrozbám. Francie má podle posledních odhadů 280 jaderných hlavic.
před 12 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 12 mminutami

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, smyslem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cestovní kanceláře ruší zájezdy do Emirátů. S turisty v místě jsou v kontaktu

Zrušené zájezdy a dovolené do Spojených arabských emirátů (SAE) kvůli konfliktu na Blízkém východě se týkají čtyř až pěti tisíc cestujících z Česka. Informoval o tom místopředseda Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jan Papež. Zároveň ujistil, že lidé, kteří uvázli v SAE a cestovali s cestovními kancelářemi (CK), jsou zabezpečení, mají kde bydlet i co jíst. Pobyty se většinou prodloužily.
před 1 hhodinou

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 1 hhodinou

„Odplata made in USA.“ Američané nasadili kopie íránských dronů

Americké drony LUCAS – Low-cost Uncrewed Combat Attack System – vznikly jako kopie íránských kamikadze dronů Šáhed a nyní je USA posílají proti Teheránu a dalším městům v rámci útoku na Írán. Podle amerického velitelství CETCOM, které je odpovědné za oblast Blízkého východu, drony LUCAS přináší „odplatu made in USA“. Za jejich vznikem stojí poptávka po levné technologii, kterou lze rychle nasadit na bojišti.
14:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...