Pravděpodobný útočník z Manchesteru, 22letý Brit libyjského původu Salman Abedi, je dalším ze seznamu atentátníků pocházejících z druhé generace přistěhovalců. U té dochází k radikalizaci často kvůli takzvané rozdělené identitě. Mladí mají pocit, že nezapadají do společnosti, mnozí si špatně hledají práci a páchají drobné přestupky, než přejdou do útoku.
Útok v Manchesteru možná změní taktiku boje proti teroru. Čím lépe experti přečtou profil útočníka a rozklíčují jeho motivaci, tím lépe stanoví nové prostředky boje proti radikálům.
Konkrétně 22letý Abedi se narodil v roce 1994 rodičům, kteří uprchli před režimem libyjského plukovníka Muammara Kaddáfího. Žil ve středostavovské ulici, ve městě s vysokou nezaměstnaností a rostoucí muslimskou populací.
Rok studoval na univerzitě a podle přátel si neodpíral ani lehké drogy. Byl celkem slušný fotbalista a velký fanoušek místních United.
Anglický fotbal měl v oblibě i 52letý terorista Chálid Masúd, který v březnu v Londýně u Westminsteru rozjetým vozem a nožem zabil celkem šest lidí a dalších 49 zranil. Masúda formovalo celoživotní rasové napětí, později se přidala náboženská radikalizace. Významnou roli hrálo také jeho působení v arabských zemích. I to mají s Abedim společné.
Mladík z Manchesteru se radikalizoval při svých návštěvách Libye a pravděpodobně také Sýrie. Ze severoafrické země se vrátil jen před několika dny. Jeho proměnu zaregistrovali kromě sousedů i v mešitě, kam docházel. Čím dál víc se dostával se svým okolím do konfliktu.
S místním imámem se rozešel po jeho kázání proti IS. „Ukazoval mi tvář nenávisti a bylo jasné, že mě nemá rád. To, co se stalo, mě nepřekvapilo,“ podotkl Mohamed Sajíd Al-Sajítí. IS po útoku označil Abediho za jednoho z vojáků chalífátu.
- Podle aktuální studie Společnosti Henryho Jacksona pocházelo z tohoto města 39 z 269 lidí, které soudy v Británii v letech 1998 až 2015 odsoudily za terorismus.
- Z Birminghamu byla mimo jiné dvojice mužů, kterou soud loni v prosinci poslal do vězení za podporu terorismu, neboť předali peníze Mohamedu Abrinimu, který je podezřelý z podílu na atentátech ve Francii a Belgii. V Birminghamu žije podle sčítání z roku 2011 přes 213 000 muslimů, což je více než pětina obyvatel města.
Francouzští experti už před deseti lety formulovali problém takzvané rozdělené identity jako hlavní zdroj radikalizace. Týká se především dětí a vnuků přistěhovalců první generace.
„V každé komunitě máte některé, kteří v určitou chvíli neuspěli, jsou ztracení. Nechodili do školy nebo jen málo, nemají dokončené vzdělání, nikdy neuspěli v hledání práce, takže se zapojili do ilegální ekonomiky. Ti představují onu líheň,“ podotkl ředitel Institutu mezinárodního výzkumu kriminální politiky z Univerzity v Gentu Brice De Ruyver.
S fenoménem má negativní zkušenosti i Belgie, z níž vzešlo nejvíce džihádistů v přepočtu na obyvatele. Z druhé generace pocházelo i všech pět pachatelů loňského bombového útoku na bruselské letiště a metro.
Masakr v redakci francouzského listu Charlie Hebdo provedly děti přistěhovaných Alžířanů. Útoky v pařížském Bataclanu a Stade de France zase spáchali potomci Maročanů žijící v Belgii.
Tito lidé jsou kvůli pocitu kulturního nezačlenění obzvláště zranitelní vůči propagandě IS a radikálové na ně schválně cílí. Vychováváni jsou v západní kultuře, ale mají dojem, že tak úplně nezapadají, říká bezpečnostní expert Shashank Joshi. Radikálové následně přeměňují rozzlobenou mládež na vojáky, kteří jsou ochotni ublížit těm, se kterými žijí.
„Jsou to mladí lidé, kteří se radikálně rozešli s generací svých rodičů, která jim příliš nevštěpovala islámskou kulturu. Tím, že jsou radikální, se považují za lepší muslimy. Jejich rodiče je v Evropě odsuzují, na rozdíl třeba od Palestinců, kteří násilné činy svých potomků chválí,“ konstatoval francouzský odborník na extremismus Olivier Roy.
Většina mladých džihádistů se díky radikalizaci cítí „znovuzrozená“ – dostanou novou chuť do života. „To je důvod, proč existuje tak málo džihádistů, kteří jsou součástí první generace přistěhovalců, která ještě vyrostla v tradiční islámské víře,“ podotkl Roy. Mladí jsou také často fascinováni násilím, jež vidí ve filmech nebo videohrách, upozornil Roy.
IS v současné době čelí tlaku na Blízkém východě. Teroristická skupina zratila 60 procent území v Iráku včetně většiny své bašty v Mosulu, kde vůdce Abú Bakr Bagdádí vyhlásil v červnu před třemi lety chalífát.
Islamisté ztrácejí také území v Sýrii, kde je bombarduje mezinárodní koalice – navíc se připravuje útok na jejich baštu v Rakká. Odborníci mají obavy, že skupina teď zintenzivní atentáty na Západě. „Tento typ útoku bude spíše běžnější,“ varuje v souvislosti s Manchesterem expert z univerzity v Leidenu Andrew Gawthorpe.
