Islamisté strana 2 z 3

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Na střední školu v ugandském městě Mpondwe zaútočili v pátek ozbrojenci napojení na takzvaný Islámský stát. Jejich útok nepřežilo kolem čtyřiceti lidí, část obětí jsou studenti. Teroristé je nechali uhořet v internátu, který zapálili. Útočníci vzali také rukojmí, s nimiž se snaží uprchnout před ugandskými vojáky, kteří je pronásledují. Ugandská armáda uvedla, že z útoku podezírá asi pět členů islamistické skupiny Sjednocené demokratické síly (ADF).

V Londýně dělala rozhovor s islamisty, v Pákistánu zase nejspíš potkala bývalého vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina. „Podoba byla neuvěřitelná a i atmosféra se dala krájet,“ vypráví redaktorka serveru Hlídací pes Tereza Engelová, která v muslimské zemi několik let žila a na ženské univerzitě tam vyučovala žurnalistiku. Tu přitom původně sama studovat nechtěla, jako novinářka se ale živí dodnes. O svých zkušenostech, ale i o tom, proč odmítla moderovat Události, mluví v podcastu Background ČT24.

Izraelská armáda v pátek odpoledne zahájila nálety v Pásmu Gazy, cílem byla podle ní militantní skupina Islámský džihád. Palestinské ministerstvo zdravotnictví už informovalo o deseti mrtvých, včetně nejméně jednoho dítěte, a dalších padesáti raněných. Islámský džihád oznámil, že mezi mrtvými je jeden z jeho velitelů. Mluvčí izraelské armády podle Reuters odhaduje, že při náletech zahynulo zhruba 15 teroristů.

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.

Taliban pověsil na hlavním náměstí v západoafghánském městě Herát na jeřáb mrtvé tělo, oznámila agentura AP s odvoláním na svědka. Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavena na dalších náměstích ve městě. Talibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie ji zabila. Taliban se zatím oficiálně nevyjádřil.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Při útoku na severu Sinajského poloostrova, který bezpečnostní složky připisují Islámskému státu, v sobotu zemřelo nejméně osm lidí. Podle zdrojů agentury AP zahynulo nejméně pět příslušníků egyptské armády a dalších šest jich bylo zraněno. Tři útočníky se pořádkovým silám podařilo zabít.

Přes tisíc afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil se v neděli uchýlilo před postupujícími povstalci z radikálního hnutí Taliban do Tádžikistánu. Do této země už dříve odešly stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v tak velkém rozsahu, uvedla v pondělí agentura Reuters. Taliban se v provincii Badachšán, která leží na hranici s Tádžikistánem, zmocnil dalších šesti okresů.

Ozbrojené síly západních spojenců postupně opouštějí Afghánistán. S tím se stupňují obavy místních. Afghánci, kteří Američanům při bojích pomáhali, mají možnost požádat v USA o vízum, ne všichni ale uspějí. Spojenci zemi opustí symbolicky k 11. září.

Za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti označil papež František občanskou válku v Sýrii. Hlava katolické církve ji zmínila týden po návratu z Iráku – a v předvečer desátého výročí začátku konfliktu, ve kterém zemřely statisíce lidí a miliony dalších musely opustit domovy.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve vystoupení na summitu zemí skupiny G5 Sahel (Čad, Mauritánie, Niger, Burkina Faso a Mali) naléhal na zesílení boje proti skupinám islamistů napojených na teroristickou síť al-Káida a na obnovu státní moci v oblastech, odkud se vlády dříve stáhly. Macron, který se summitu západoafrických zemí zúčastnil prostřednictvím videohovoru, ocenil mimo jiné i české zapojení do protiteroristické operace na západě Afriky.

V tuniském přístavním městě Súsa, které je populární mezi turisty, pobodali islamističtí ozbrojenci dva policisty. Jeden z nich zraněním podlehl. Tři teroristy následně policie zabila. S odvoláním na bezpečnostní zdroj o incidentu informovala agentura Reuters.

Už osmým rokem probíhá v oblasti Sahelu největší zahraniční operace francouzské armády s cílem porazit islamisty v čele s odnožemi al-Káidy a Islámského státu. Ozbrojené útoky si vyžádaly na deset tisíc mrtvých a milion lidí muselo opustit své domovy. I přes snahy o spolupráci s africkými silami obětí přibývá. Mnozí tak varují, že se ze Sahelu stává „francouzský Afghánistán“. Za ukončení intervence se protestuje v Africe i v samotné Francii. Paříž má však v oblasti své zájmy, a zatímco Spojené státy uvažují o stažení vojáků, do boje s džihádisty vyrazily další francouzské posily.

Při útoku na protestantský kostel přišlo v neděli na severu Burkiny Faso o život 24 lidí a dalších 18 utrpělo zranění. Informoval o tom místní guvernér. Provedli ho džihádisté, kteří mají od roku 2015 v této africké zemi na svědomí životy asi 750 lidí. Dalších 600 tisíc jich kvůli náboženskému a etnickému násilí muselo opustit domovy, upozornila agentura AFP.

Ve francouzském regionu Alsasko na severovýchodě země se nachází na šest desítek židovských hřbitovů. Už dva z nich letos poničili vandalové. Na náhrobky namalovali hákové kříže a antisemitské nápisy. Odlehlá místa posledního odpočinku alsaských Židů se teď rozhodla chránit občanská iniciativa s názvem Strážci paměti.

Dánská policie po celé zemi provedla razie a zadržela přibližně dvacet lidí v souvislosti s možnou přípravou islamistického útoku. Oznámili to dánští představitelé s upřesněním, že zatčení se pokoušeli získat výbušniny a palné zbraně.

Turecko začalo s deportací zajatých bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS) do jejich domovských zemí. Podle tureckého ministerstva vnitra již zemi opustil americký, německý a dánský příslušník IS. V příštích dnech Ankara plánuje vyhostit dalších více než dvacet lidí. Turecká média uvedla, že vyhoštěný Američan uvízl na turecko-řeckých hranicích, jelikož ho ani jedna ze zemí nechce pustit na své území.

Francouzští vojáci zabili vůdce džihádistické organizace v Mali Aliho Majšúa. S odvoláním na prohlášení francouzského ministerstva obrany o tom informovala agentura AFP s tím, že Majšú byl zabit na území Mali už v noci z 8. na 9. října. Po útoku islamistů v této západoafrické zemi zahynul o víkendu člen francouzské armády.

Islamisté na severovýchodě Sýrie mohou, zdá se, brzy nabrat na síle. Naděje extremistů údajně živí chaos po stažení Američanů a zejména po vpádu Turecka. Tento pohled sdílí také Abdalazíz Alhamza, zakladatel novinářské organizace Raqqa is Being Slaughtered Silently (Rakká je v tichosti masakrováno). Její spolupracovníci opakovaně usvědčovali takzvaný Islámský stát v době největších vojenských a územních zisků z brutálních zločinů i rozsáhlého porušování lidských práv. Rozhovor s novinářem vedl Andreas Papadopulos.

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru dvanáct věznic s islámskými radikály. Řekl to v pondělí ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, které do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovaly. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny. Klid zbraní skončí v úterý ve 22:00 tureckého času (21:00 našeho času). Turecko je připraveno obnovit boje.

Francouzský premiér Edouard Philippe si myslí, že kroky Turecka a Spojených států v Sýrii budou mít vážné důsledky pro celý region a nevyhnutelně umožní teroristické organizaci Islámský stát (IS) obnovit svou činnost. Turecko po odsunu amerických vojáků zahájilo 9. října na severu Sýrie proti kurdským jednotkám YPG ofenzivu s cílem vytlačit kurdské oddíly od hranice a vytvořit tam bezpečnostní pásmo pro návrat syrských uprchlíků.

Hrozba teroristického útoku zůstává ve Francii vysoká až velmi vysoká. Oznámil to ministr vnitra Christophe Castaner. Připustil také, že policie propásla několik příležitostí, aby zabránila čtvrtečnímu útoku na prefektuře, jejíž zaměstnanec ubodal čtyři své kolegy. Ministr chce proto zavést systém, který by upozorňoval na různé formy radikalizace policistů. Vyšetřovatelé mezitím z vazby pustili pachatelovu ženu a dál zkoumají, jestli čin vymyslel a provedl sám.

Spojené státy nestáhnou své vojenské síly z Afghánistánu ani v případě uzavření dohody s radikálním Talibanem o ukončení krvavé války. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Fox News Radio to řekl americký prezident Donald Trump. Odchod zahraničních sil ze země je přitom jedním z hlavních požadavků radikálních islamistů.