Islamisté strana 2 z 2

Turecko začalo s deportací zajatých bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS) do jejich domovských zemí. Podle tureckého ministerstva vnitra již zemi opustil americký, německý a dánský příslušník IS. V příštích dnech Ankara plánuje vyhostit dalších více než dvacet lidí. Turecká média uvedla, že vyhoštěný Američan uvízl na turecko-řeckých hranicích, jelikož ho ani jedna ze zemí nechce pustit na své území.

Francouzští vojáci zabili vůdce džihádistické organizace v Mali Aliho Majšúa. S odvoláním na prohlášení francouzského ministerstva obrany o tom informovala agentura AFP s tím, že Majšú byl zabit na území Mali už v noci z 8. na 9. října. Po útoku islamistů v této západoafrické zemi zahynul o víkendu člen francouzské armády.

Islamisté na severovýchodě Sýrie mohou, zdá se, brzy nabrat na síle. Naděje extremistů údajně živí chaos po stažení Američanů a zejména po vpádu Turecka. Tento pohled sdílí také Abdalazíz Alhamza, zakladatel novinářské organizace Raqqa is Being Slaughtered Silently (Rakká je v tichosti masakrováno). Její spolupracovníci opakovaně usvědčovali takzvaný Islámský stát v době největších vojenských a územních zisků z brutálních zločinů i rozsáhlého porušování lidských práv. Rozhovor s novinářem vedl Andreas Papadopulos.

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru dvanáct věznic s islámskými radikály. Řekl to v pondělí ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, které do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovaly. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny. Klid zbraní skončí v úterý ve 22:00 tureckého času (21:00 našeho času). Turecko je připraveno obnovit boje.

Francouzský premiér Edouard Philippe si myslí, že kroky Turecka a Spojených států v Sýrii budou mít vážné důsledky pro celý region a nevyhnutelně umožní teroristické organizaci Islámský stát (IS) obnovit svou činnost. Turecko po odsunu amerických vojáků zahájilo 9. října na severu Sýrie proti kurdským jednotkám YPG ofenzivu s cílem vytlačit kurdské oddíly od hranice a vytvořit tam bezpečnostní pásmo pro návrat syrských uprchlíků.

Hrozba teroristického útoku zůstává ve Francii vysoká až velmi vysoká. Oznámil to ministr vnitra Christophe Castaner. Připustil také, že policie propásla několik příležitostí, aby zabránila čtvrtečnímu útoku na prefektuře, jejíž zaměstnanec ubodal čtyři své kolegy. Ministr chce proto zavést systém, který by upozorňoval na různé formy radikalizace policistů. Vyšetřovatelé mezitím z vazby pustili pachatelovu ženu a dál zkoumají, jestli čin vymyslel a provedl sám.

Spojené státy nestáhnou své vojenské síly z Afghánistánu ani v případě uzavření dohody s radikálním Talibanem o ukončení krvavé války. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Fox News Radio to řekl americký prezident Donald Trump. Odchod zahraničních sil ze země je přitom jedním z hlavních požadavků radikálních islamistů.

Mezinárodní mise v boji proti islamistům v subsaharské Africe vstoupila do pátého roku. Oporou Operace Barkhane je pět tisíc francouzských, padesát estonských a několik tisíc místních vojáků. Na rozsáhlém území pěti afrických států bojují proti teroristům napojeným na al-Kájdu nebo Islámský stát. Vedle nich v Mali působí také výcviková mise EU, kde slouží 120 českých vojáků.

Prezident Miloš Zeman se zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví. V projevu předneseném v ruštině stejně jako loni přirovnal nacismus k islamistickému terorismu a vyzval k boji proti teroristům, dokud si jejich činy nevyžádají stejně obětí jako činy nacistů. Den vítězství se v Rusku slaví 9. května, tedy o den později než na Západě.

Poslední obyvatelé území ovládaného organizací Islámský stát přecházejí pod správu jeho protivníků ze Syrských demokratických sil (SDF). Iráčané, Syřané i stovky cizinců z celého světa říkají, že jsou civilisté. Někteří si život v samozvaném chalífátu pochvalují, jiní raději nechtějí vůbec mluvit. Jejich první setkání se světem po letech natáčely pro Reportéry ČT novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová.

Tři dekády uplynuly od chvíle, kdy se z Afghánistánu stáhl poslední sovětský voják. Devítiletá válka zatížila – hlavně finančně – komunistické impérium, které se navíc začalo koncem 80. let hroutit. K porážce Sovětů přispělo vyzbrojování mudžahedínů Západem, ale i hornatý terén a nevlídné klima této asijské země, jíž se přezdívá „hřbitov impérií“. Už dříve si tam vylámali zuby Britové, nyní mají problémy Američané.

Soud v Káhiře v sobotu vynesl trest smrti nad 28 lidmi souzenými za podíl na vraždě bývalého generálního prokurátora Hišáma Barakáta. Dalších 38 osob poslal do vězení na deset let až doživotí, napsala agentura DPA.

Chemické útoky i bombové atentáty na evakuované civilisty a miliony lidí bez domova. Syrská občanská válka se stále nechýlí ke konci. Skupiny takzvaných umírněných rebelů i radikálů ovládají rozsáhlá území hlavně na západě země. „Jedinou nadějí je jakési zabetonování frontových linií,“ míní zpravodaj ČT Jakub Szántó. Až pak mohou přijít bolestivá politická jednání.