Izrael v pátek ve městě Gaza bombardoval i výškovou obytnou budovu, zatím není jasné, kolik lidí bylo zabito, informují agentury. Izraelská armáda útok zdůvodnila tím, že budovu využívalo palestinské teroristické hnutí Hamás. Podle televize al-Džazíra ale správce jedenáctipatrového domu popřel, že by místo využívali ozbrojenci Hamásu. Budova podle něj sloužila palestinským civilistům, které z domovů vyhnala izraelská ofenziva.
Server The Times of Israel (ToI) zveřejnil také videozáznam, na němž se výšková budova obklopená stany s uprchlíky celá zřítila. Katarská televize al-Džazíra napsala, že řada zraněných civilistů po tomto izraelském útoku byla převezena od nemocnice Šífa.
Izraelské údery v několika čtvrtích města Gaza a na jeho předměstích zasáhly budovy a stany, v nichž žijí boji a evakuačními příkazy nuceně vysídlení Palestinci, uvedl mluvčí palestinské civilní obrany Mahmúd Basal. Už dopoledne AFP s odvoláním na místní civilní obranu, kterou ovládají teroristé z Hamásu, napsala, že při pátečních izraelských úderech ve městě Gaza a jeho okolí zahynulo 19 lidí.
Izraelská armáda ve městě Gaza zesílila vzdušné údery minulý měsíc, kdy bezpečnostní kabinet rozhodl o plánu město dobýt s cílem zničit Hamás a zajistit návrat rukojmí zadržovaných palestinskými teroristy. Mnozí Izraelci ale za to vládu kritizují, protože podle nich tím ohrožuje životy unesených Izraelců, které Hamás zřejmě drží právě v tomto městě.
Mluvčí izraelské armády Effie Defrin ve čtvrtek uvedl, že vojáci mají pod kontrolou už čtyřicet procent metropole Pásma Gazy. Izraelská armáda, která opakovaně vydává příkazy k evakuaci jednotlivých částí Gazy, tvrdí, že město opustilo již sedmdesát tisíc lidí. Podle palestinských úřadů je jejich počet ale méně než poloviční, uvedla agentura Reuters.
Před ofenzivou v tomto městě pobýval asi milion lidí. Panel nezávislých odborníků OSN pro potravinovou bezpečnost 22. srpna uvedl, že v governorátu města Gaza propukl hladomor a že do konce září se může rozšířit i do oblastí kolem měst Chán Júnis a Dajr Balah.
Ofenziva do města Gaza vyvolala silnou kritiku jak v zahraničí, kde vzbuzuje obavy ohledně ještě dalšího zhoršení již tak rozsáhlé humanitární krize v pásmu, tak v Izraeli, kde proti ní protestovaly statisíce lidí.
Vyzývají vládu Benjamina Netanjahua, aby okamžitě přistoupila na návrh dohody o příměří s Hamásem a o propuštění rukojmí, který je na stole v jednání zprostředkovaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy už od 18. srpna a který Hamás schválil. Návrh počítá s propuštěním části rukojmí výměnou za palestinské vězně a 60denním příměřím, během něhož by se jednalo o návratu zbytku unesených.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu, při němž palestinští teroristé na jihu Izraele zavraždili na 1200 lidí a dalších 251 unesli. V listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v zajetí 48 rukojmí, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které ovládají teroristé z Hamásu, uvedlo, že od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zemřelo více než 64 300 lidí, z toho nejméně 69 za posledních 24 hodin, a dalších 162 tisíc Palestinců bylo ve válce zraněno. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci.
