Kurdistán strana 2 z 2

Turecké síly postupují proti Kurdům na severu Sýrie. Po leteckém úderu zahájily i pozemní ofenzivu. Kurdové slibují tvrdou obranu, dobře však vědí, že stojí proti velké přesile. Situaci na bitevním poli pro ČT shrnul bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z Baltic Defense College.

Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdád obvinil Kurdy, že svým separatismem dali Turecku záminku k invazi. Syrská vláda se podle nejmenovaného oficiálního zdroje z diplomacie hodlá turecké agresi bránit všemi legálními prostředky, informovala syrská státní agentura SANA. Rada bezpečnosti OSN se neshodla na společném prohlášení, evropští členové chtěli, aby Ankara vojenskou akci zastavila. Americký prezident hovoří o možné zprostředkovatelské roli.

O své poslední opěrné body přišel takzvaný Islámský stát začátkem letošního roku. Spoušť po jeho hrůzovládě se od té doby v severním Iráku ale stále nedaří zahladit. Důkazem je náboženská menšina jezídů v Iráku. Desítky tisíc z nich žijí v uprchlických táborech v severoiráckém Kurdistánu. Jejich původní domovy i sousedské vztahy jsou totiž zničené. Pozornost světa i pomoc zahraničních dárců přitom opadla.

Při střelbě v restauraci ve městě Irbíl, metropoli iráckého Kurdistánu, zemřel zaměstnanec tureckého generálního konzulátu. V prohlášení to bez bližších podrobností uvedlo turecké ministerstvo zahraničí. Kurdská média s odvoláním na kurdskou policii uvedla, že při útoku zemřel také jeden Kurd a další osoba byla zraněna. Zatím není jasné, kdo za útokem stojí.

Islámský stát byl poražen na posledním zbytku svého území v Baghúz na východě Sýrie. S odvoláním na vyjádření mluvčího arabsko-kurdské koalice SDF podporované Spojenými státy Mustafy Bálího o tom informovala agentura Reuters. Vítězství SDF znamená podle mluvčího definitivní konec samozvaného chalífátu, který kdysi zabíral třetinu Sýrie a Iráku.

Syrští Kurdové nesouhlasí s tím, aby byla na severu Sýrie, tedy na území obývaném hlavně Kurdy, zřízena bezpečnostní zóna zajišťovaná Tureckem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý uvedl, že zřízení takové zóny navrhl americký prezident Donald Trump. Má být až 30 kilometrů široká a zřídit ji má Turecko. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva s návrhem nesouhlasí. Z města Manbidž u turecké hranice mezitím exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) ohlásila útok u mezinárodně obsazené hlídky. Na místě je nejméně 14 mrtvých.

Před čtyřmi lety začala organizace Islámský stát vyvražďovat irácké jezídy. Před dvěma lety se jezídi spolu s pešmergy chystali vzít si své území zpět. Ani po dalších dvou letech ale není všemu konec. Česká jezídka Šárka Petrová, která vede humanitární organizaci Shingala Azad, se předloni chystala otevřít ve znovudobytém Sindžáru malou polikliniku s lékárnou. Ta je však dnes pod kontrolou šíitských milicí. Rozhovor s Šárkou Petrovou vedl v Událostech, komentářích Michal Kubal.

V Česku žije zhruba čtyři desetiletí, rodinu neviděl už čtrnáct let. Na dálku jí pravidelně pomáhá – ať už penězi, či jinak. Ze Sýrie odešel do tehdejšího Československa studovat, dnes žije v Praze, vede kurdské občanské sdružení a angažuje se v demonstracích za práva Kurdů. „Bojovali jsme za celý svět a ten se teď na nás vykašlal,“ říká syrský Kurd Ahmed Ismail.

Lékař Mariwan Majid přišel před čtvrt stoletím z Iráku do Česka jako uprchlík. Vystudoval medicínu a stal se jednou z opor špičkové nemocnice IKEM. Zachraňuje život pacientům, kterým selhává srdce. Oženil se, založil rodinu a dnes považuje Česko za svůj domov. Blízkovýchodní kořeny přesto nezapomněl a zprávy o tamních válkách ho trápí.

Francie se nabídla jako zprostředkovatel rozhovorů mezi arabsko-kurdskou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) a Tureckem. Elysejský palác představitele koalice ujistil, že je podpoří při stabilizaci severní Sýrie. S odkazem na sdělení kanceláře francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom informovala agentura Reuters. Ankara, která vede na severu Sýrie protikurdskou ofenzivu, nabídku odmítla.

Pouhý týden po dobytí převážně kurdského Afrínu již Turecko zavádí v oblasti vlastní správu a chce dobývat další města. Během bombardování tohoto severosyrského regionu zemřelo 320 civilistů, z toho 48 dětí, dalších 170 tisíc lidí muselo opustit svoje domovy, uvádí organizace OSN, která mluví o humanitární katastrofě. Přímo v Afrínu sleduje situaci česká dokumentaristka Jana Andert, která poslala ČT exkluzivní záběry pro reportáž Markéty Kutilové a Lenky Klicperové.

Dnešní krveprolévání v mnoha částech Blízkého východu na první pohled vyvolává dojem, že se region potopil do nepřehledného chaosu. V této krvavé lázni se však politika v oblasti stává paradoxně čitelnější, než tomu bylo v dobách před arabským jarem a vypuknutím současného násilí. Tehdy sice řada zdejších režimů působila navenek monoliticky a uniformně, avšak pod jejich povrchem nejen pomalu rozmrzaly staré konflikty, ale formovaly se i mnohá nová napětí. „Změny, které přineslo arabské jaro, řadu z těchto napětí uvolnilo a na jejich základě začal na Blízkém východě krystalizovat staro-nový geopolitický pořádek,“ píše ve své analýze pro web ČT24.cz přední český expert na blízkovýchodní politiku Marek Čejka.

Turecko nedostane Sáliha Muslima, o jehož vydání žádalo. Řízení o vydání kurdského politika, zadrženého v únoru v Praze, totiž státní zastupitelství předběžně zastavilo. A to z toho důvodu, že Muslim již není na českém území. Upozornil na to web Aktuálně.cz. Policie zatkla kurdského politika na základě zatykače vydaného Ankarou, český soud ale Muslima neposlal do vazby. Soudce sice dostal příslib, že bude Muslim pobývat v EU a bude se účastnit soudních jednání, podle jeho advokáta teď ale tato podmínka padá.

Vláda iráckého Kurdistánu oznámila, že bude respektovat verdikt bagdádského soudu, který zakázal odtržení kurdské autonomie od zbytku Iráku. Spor mezi centrální vládou a autonomií se tak podle Kurdů bude muset řešit prostřednictvím dialogu. V zářijovém referendu, které Bagdád neuznává, se přitom Kurdové vyslovili pro nezávislost.

Irácký nejvyšší soud vydal v pondělí rozhodnutí, podle nějž se žádná irácká oblast ani provincie nemohou od Iráku odtrhnout. Soudní výnos souvisí se zářijovým referendem, ve kterém se Kurdové vyslovili pro nezávislost. Bagdád ovšem výsledky neuznal, podle vlády byl plebiscit neústavní.

Prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání, kterému za tři dny vyprší mandát, ho prodlužovat nebude, přestože parlamentní a prezidentské volby, které se měly v autonomii konat 1. listopadu, byly odloženy. Barzání o svém rozhodnutí informoval kurdský parlament v dopisu, který zveřejnila jeho Demokratická strana Kurdistánu (KDP).

Vláda iráckého Kurdistánu je připravena jednat o zmírnění krize s iráckým centrálním kabinetem v Bagdádu na základě ústavy. V prohlášení nabídla zmrazení výsledků zářijového referenda o nezávislosti, vyzvala k okamžitému příměří a k zastavení všech vojenských operací v severním regionu. Jak na návrh zareaguje Bagdád, zatím není jasné.

Poté, co se iráčtí Kurdové v referendu vyjádřili pro nezávislost, snaží se Irák, Írán a Turecko oblast izolovat od zbytku světa. Ekonomika v regionu je ale natolik propojená, že každá rána mířená na Kurdy se vrátí jako bumerang. Ve hře jsou navíc bohatá naleziště ropy.

Irácký autonomní Kurdistán odložil parlamentní a prezidentské volby, které se měly konat 1. listopadu. Oznámila to volební komise a zdůvodnila to krizí, která nastala po zářijovém referendu o nezávislosti.

Francie by mohla být prostředníkem v jednáních Bagdádu s iráckými Kurdy po sporném referendu o nezávislosti iráckého Kurdistánu. Navrhl to francouzský prezident Emmanuel Macron na jednání s iráckým premiérem Hajdarem Abádím v Paříži. Abádí podle agentury AFP uvedl, že jeho vláda si nepřeje ozbrojenou konfrontaci s kurdskými jednotkami. Dodal ale, že autorita centrální vlády musí převážit.