Při raketovém útoku na americkou základnu v Iráku zemřel civilista. Blinken napadení odsoudil

Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyjádřil hluboké znepokojení nad pondělním raketovým útokem v iráckém Kurdistánu, při kterém podle dostupných informací přišel o život jeden civilista a několik dalších lidí včetně amerického vojáka. Informovala o tom agentura Reuters.

„Kontaktoval jsem předsedu regionální kurdistánské vlády Masrúra Barzáního, abych s ním jednal o incidentu a ujistil ho o naší plné podpoře vyšetřování,“ uvedl Blinken v prohlášení. Útok označil za „pobuřující“.

Pondělní incident byl nejtragičtějším útokem proti USA vedené vojenské koalici v Iráku za téměř rok. Napětí mezi americkými silami a jejich iráckými nebo kurdskými spojenci na jedné straně a Íránem podporovanými milicemi na straně druhé se v regionu během poslední doby zvyšovalo.

Kurdské bezpečnostní zdroje sdělily, že u mezinárodního letiště v Irbílu dopadly nejméně tři rakety. Američtí vojáci obývají základnu poblíž. Reportér agentury Reuters uvedl, že slyšel několik výbuchů a později viděl poblíž letiště plameny.

K útoku se přihlásila skupina Sarája Aulíja ad-Dám

Podle kurdského ministerstva vnitra bylo směrem k Irbílu odpáleno několik raket kolem 21:30 místního času. Ministerstvo bez bližších podrobností dříve doplnilo, že několik lidí bylo při incidentu zraněno. K útoku na základnu se přihlásila skupina Sarája Aulíja ad-Dám s tím, že terčem byla „americká okupace“ Iráku. Podle Reuters ale skupina neposkytla důkazy, které by její podíl na útoku potvrdily.

Situace na Blízkém východě se vyhrotila loni v lednu, kdy byl při americkém útoku dronem u bagdádského letiště zabit íránský generál Kásem Solejmání a šéf iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis. Íránem podporované irácké milice pohrozily, že se za jejich smrt pomstí.

K sérii raketových a bombových útoků na koaliční síly a spolupracovníky USA v Iráku se v uplynulých měsících přihlásily skupiny, jež mají podle iráckých činitelů vazby na Írán. Poslední smrtelný útok na koaliční síly v Iráku se stal loni v březnu. O život při něm přišla britská vojačka a dva američtí vojáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...