Asad přesouvá vojska na sever Sýrie. Mají bránit protikurdské ofenzivě Turků

4 minuty
Zpravodaj ČT Černohorský: Dohoda Kurdů se syrskou armádou je „tektonickým“ zlomem
Zdroj: ČT24

Jednotky vládních vojsk syrského prezidenta Bašára Asada se přesouvají do kurdských oblastí na severu země. Mají zde čelit ofenzivě, kterou proti zdejším Kurdům vede turecká armáda. Uvedla to syrská vládní agentura SANA. Syrští Kurdové večer podle agentury AFP potvrdili dohodu s Damaškem, podle níž budou armádní síly rozmístěny poblíž syrsko-turecké hranice.

Agentura Reuters s odvoláním na předního kurdského politika Ahmeda Sulejmana uvedla, že na ruské letecké základně Hmímím se v neděli mezi vládními a kurdskými představiteli uskutečnila jednání s cílem zastavit tureckou ofenzivu na severu Sýrie.

Zdroj blízký syrské vládě potvrdil, že schůzky mezi Damaškem a arabsko-kurdskými milicemi Syrské demokratické síly (SDF) se také uskutečnily už před zahájením turecké ofenzivy i v jejím průběhu.

„Abychom čelili turecké agresi a zabránili jejímu pokračování, dosáhli jsme dohody se syrskou vládou o rozmístění armády podél syrsko-turecké hranice s cílem podpořit SDF,“ uvádí se v  prohlášení kurdského vedení, z něhož citovala agentura AFP. Arabsko-kurdská koalice rovněž vyzvala syrskou armádu, aby „osvobodila všechna území okupovaná tureckou armádou a jejích syrskými spojenci“.

6 minut
Zpravodaj ČT Borek: Kurdové mají na výběr z několika špatných variant
Zdroj: ČT24

Velitel SDF: Volíme přežití našeho národa

„Víme, že budeme muset učinit bolestné kompromisy s Moskvou a Bašárem Asadem, pokud se vydáme cestou spolupráce s nimi. Pokud si ale budeme muset vybrat mezi kompromisy a genocidou našeho národa, určitě si zvolíme přežití našeho národa,“ vysvětlil v článku v časopise Foreign Policy pohnutky kurdského vedení pro změnu klíčového spojence vrchní velitel SDF Mazlum Kobani.

Podle zpravodaje ČT na Blízkém východě Davida Borka mají Kurdové na výběr jen z několika špatných variant. „Cenou za případnou dohodu s Asadem by byla jen omezená autonomie. Zároveň z Damašku zní, že Kurdové udělali historický omyl, když spojili své síly s Amerikou,“ přibližuje Borek.

„Jinými slovy – případné mírové, dojednané inkorporování zbytku syrského Kurdistánu pod damašskou suverenitu by také znamenalo faktické trvalé, totální přerušení politické a vojenské aliance, kterou Kurdové uzavřeli se Západem,“ vysvětlil zpravodaj ČT.

Ankara zahájila operaci ve středu

Turecko zahájilo intervenci na severovýchodě Sýrie ve středu. Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Šrafovaně vyznačena oblast v Sýrii, kterou chtějí dostat pod kontrolu Turci
Zdroj: ČT24

Ofenzivě předcházelo prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o stažení vojáků ze severní Sýrie, kteří se zde po boku Kurdů podíleli na bojích proti teroristickému Islámskému státu. Podle kritiků dal Trump tímto krokem svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi de facto zelenou pro jeho zamýšlený zásah v Sýrii.

Kurdové žádali Damašek o pomoc už loni

Možnost spolupráce mezi režimem syrského prezidenta Bašára Asada a Kurdy, kteří ovládají rozsáhlá území v severovýchodní Sýrii, v průběhu neděle naznačil americký ministr obrany Mark Esper. Libanonská televize al-Majádín později uvedla, že rozmístění vládních jednotek do severosyrských měst Manbidž a Kobani se uskuteční do 48 hodin.

Arabsko-kurdské milice SDF, jejichž nejvýznamnější část tvoří YPG, požádaly Damašek o pomoc i koncem loňského roku, kdy Turecko hrozilo zaútočit na město Manbidž a oblast západně od řeky Eufrat. Syrská armáda skutečně rozmístila své jednotky poblíž Manbidže, do samotného města však nevstoupila. Když se tehdy předpokládaný turecký útok neodehrál, sama se odtud stáhla.

Za občanské války v Sýrii, jež trvá od roku 2011, vznikla na severovýchodě země faktická kurdská autonomie, kterou ale Damašek neuznává a kurdské bojovníky místy označoval za „zrádce“ kvůli jejich spojenectví s Washingtonem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Španělsko postupně obnovuje dodávky proudu po blackoutu

Ve Španělsku a Portugalsku, které v pondělí zasáhl rozsáhlý výpadek proudu, se během večera pomalu daří obnovovat dodávky elektřiny. Podle španělského tisku oblasti ve většině španělských regionů znovu dostávají proud, včetně některých čtvrtí v Barceloně a Madridu. Španělský premiér Pedro Sanchéz pozdě večer uvedl, že se v zemi podařilo obnovit dodávky elektřiny zhruba z padesáti procent. V Portugalsku se energetici domnívají, že by se jim mělo v průběhu noci podařit situaci stabilizovat. Elektřinu tam nyní dostává zhruba desetina odběratelů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo je o krok blíž nové vládě, CDU zveřejnila jména ministrů

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.
před 2 hhodinami

„Příhodný konec bídného života.“ Před 80 lety byl zastřelen Benito Mussolini

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 2 hhodinami

Chci vidět trvalé příměří na Ukrajině a zastavení zabíjení, vzkázal Trump Kremlu

Americký prezident Donald Trump chce mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou vidět trvalé příměří a zastavení zabíjení, uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Šéf Bílého domu tak reagoval na rozhodnutí ruského vládce Vladimira Putina zastavit boje během oslav výročí konce druhé světové války. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chce Rusko pouze klid na vojenskou přehlídku a návrh označil za „pokus o manipulaci“.
před 2 hhodinami

Kritický nedostatek jídla. Mezinárodní soud projednává izraelskou blokádu Gazy

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.
před 2 hhodinami

Šéf izraelské tajné služby viněný v souvislosti s útokem Hamásu odstoupí

Šéf izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar v pondělí večer oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Hodlá tak vyvodit osobní zodpovědnost za to, že tajná služba nedokázala včas varovat před útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele 7. října 2023, informují izraelská média. O odvolání Bara přitom už od března usiluje vláda premiéra Benjamina Netanjahua.
před 3 hhodinami

Kanaďané rozhodují o složení nového parlamentu

Obyvatelé Kanady v předčasných volbách vybírají složení nového parlamentu. Největší šance na vítězství průzkumy přisuzují vládnoucím liberálům, přestože ještě před dvěma měsíci za opozičními konzervativci výrazně zaostávali. Pomohla jim obchodní válka i výhružky ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. Právě diplomacie a reakce na Trumpovu rétoriku o připojení Kanady k USA tak byly hlavním tématem pro favorita a současného premiéra Marka Carneyho. Jeho konzervativní soupeř Pierre Poilievre naopak přitáhne voliče, kteří chtějí zásadní změnu.
před 4 hhodinami
Načítání...