Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdád obvinil Kurdy, že svým separatismem dali Turecku záminku k invazi. Syrská vláda se podle nejmenovaného oficiálního zdroje z diplomacie hodlá turecké agresi bránit všemi legálními prostředky, informovala syrská státní agentura SANA. Rada bezpečnosti OSN se neshodla na společném prohlášení, evropští členové chtěli, aby Ankara vojenskou akci zastavila. Americký prezident hovoří o možné zprostředkovatelské roli.
Náměstek Mikdád dnes uvedl, že syrské milice „zradily svou zemi“, a obvinil je ze separatismu. Tím podle něj daly Turecku záminku, aby narušilo územní svrchovanost Sýrie. Mikdád zároveň odmítl možnost, že by Damašek obnovil se syrskými Kurdy dialog. V pondělí je přitom vyzval, aby se přimkli k syrské vládě.
„Nepřistoupíme na žádný dialog s někým, kdo se stal rukojmím zahraničních sil,“ uvedl Mikdád s tím, že nebude podporovat „agenty Washingtonu“ na syrském území. Kurdské milice YPG jsou součástí arabsko-kurdských Syrských demokratických sil (SDF), které s podporou mezinárodní koalice v čele s USA výrazně přispěly k porážce Islámského státu (IS) v Sýrii. Za občanské války vznikla na severovýchodě Sýrie faktická kurdská autonomie, kterou ale Damašek neuznává.
Americký prezident Donald Trump k vojenské operaci napsal: „Máme jednu ze tří možností: Poslat tisíce vojáků a vojensky vyhrát, tvrdě zasáhnout Turecko finančně a sankcemi, nebo zprostředkovat dohodu mezi Tureckem a Kurdy!“
Zastání z Izraele
Syrských Kurdů se naopak zastal izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který v souvislosti s tureckou invazí varoval před etnickou čistkou. „Izrael je připraven rozšířit humanitární pomoc statečnému kurdskému lidu,“ citoval Netanjahua deník The Times of Israel.
Premiér ale nijak nekomentoval rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhnout americké vojáky ze severu Sýrie. Krok kritizují mnohé západní země, americká opozice i někteří republikáni a syrští Kurdové jej považují za zradu.
NATO vyzývá k uvážlivosti
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek k vypuknutí bojů řekl: „Spoléhám na Turecko, že prokáže zdrženlivost a zajistí, aby jeho akce v severní Sýrii byly cílené a přiměřené, a vyhne se dalšímu lidskému utrpení.“ Turecko je členskou zemí aliance.
Podobně se šéf NATO vyjádřil už ve středu v Římě, kde ale také řekl, že Turecko má „legitimní bezpečnostní obavy“. Ankara zdůvodnila svou invazi na severovýchod Sýrie snahou vyčistit oblast od teroristů, jimiž označuje kurdské milice, a přemístit tam pak část z více než tří milionů Syřanů, kteří uprchli v předchozích letech před občanskou válkou do Turecka.
Podle expertů je ale cílem Ankary omezit vliv syrských Kurdů u turecké hranice, na jejíž druhé straně žije početná kurdská menšina a operují tam kurdští separatisté bojující přes třicet let proti turecké vládě.
