O své poslední opěrné body přišel takzvaný Islámský stát začátkem letošního roku. Spoušť po jeho hrůzovládě se od té doby v severním Iráku ale stále nedaří zahladit. Důkazem je náboženská menšina jezídů v Iráku. Desítky tisíc z nich žijí v uprchlických táborech v severoiráckém Kurdistánu. Jejich původní domovy i sousedské vztahy jsou totiž zničené. Pozornost světa i pomoc zahraničních dárců přitom opadla.
Mnozí jezídi byli v posledních letech nuceni změnit své bydliště. Například šest tisíc příslušníků této menšiny, kteří přežili masakr ve městě Sindžár, i nadále přebývá v uprchlickém táboře Berseve.
„Můj původní dům byl zničen, město je v troskách, bezpečnostní situace tam není dobrá,“ popsal jeden z uprchlíků Saíd Chader.
I když už válka skončila, do svých domovů se z obyvatel daného tábora vrátila pouze menšina. „Lidé odkládají návrat domů hlavně kvůli přetrvávajícím politickým konfliktům,“ vysvětlil ředitel uprchlického tábora Berseve Ahmed Diler. Část z bývalých sunnitských sousedů jezídů totiž podporovala jejich utlačovatele – teroristickou organizaci Islámský stát.
Fyzické a psychické zdravotní potíže
Jezídům v táboře pomáhají zahraniční sbírky, včetně českých. „Charita ČR v tomto táboře financovala výstavbu osmi set latrín,“ uvedla spolupracovnice Charity Kateřina Hamr.
Čistá voda a splachovací záchod jsou v podmínkách běženeckého tábora dost podstatnou věcí. „Evidujeme tady obrovský počet gastroenterologickych onemocnění, obzvláště v létě. Myslím, že to je z vody a z prachu a horka,“ popsal Chalíd Saíd, lékař působící v uprchlickém táboře Kabartu.
Některé obyvatele uprchlických táborů navíc sužují také psychické nemoci. Ty se nevyhýbají ani dětem. Těm v Berseve pomáhá Wafa Idrísová. „Máme tu děti, které v poslední době uprchly od Islámského státu a teď jim musíme poskytovat terapii,“ popsala Idrísová, která v zařízení působí jako vedoucí dětského centra.
Pozornost světa vůči jezídům nicméně v poslední době opadla. Život v provizoriu přitom pokračuje.
