K Islámskému státu se přidávali i naši kamarádi, říká jezídka, která uprchla ze zajetí

Nahrávám video

Život Nadii Muradové se převrátil před dvěma lety, kdy v srpnu 2014 obklíčili její vesnici v oblasti Sindžár na severu Iráku bojovníci Islámského státu. Zabili šest stovek mužů a chlapců, včetně jejích šesti bratrů. Nadia přišla o osmnáct členů rodiny. Poté sloužila vojákům v Mosulu. V listopadu 2014 se jí podařilo utéct. Letos získala mezinárodní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv. O problémech, které její komunitu postihly, nyní otevřeně mluví.

Nadia Muradová je členka irácké jezídské menšiny. V srpnu 2014 ji jako devatenáctiletou unesli bojovníci Islámského státu (IS) z její vesnice a tři měsíce ji drželi jako sexuální otrokyni. Nakonec se jí podařilo ze zajetí utéci a stala se mluvčí tisíců žen znásilňovaných bojovníky IS.

Islámští bojovníci tehdy vtrhli do vesnice v Sindžáru v severním Iráku, kde Nadia bydlela, zabili šest set lidí, hlavně mužů (včetně šesti vlastních a nevlastních bratrů Nadii), a mladší ženy vzali do zajetí jako sexuální otrokyně. Muradová, která se narodila v roce 1993, při útocích IS přišla celkem o osmnáct členů rodiny, včetně matky, která byla podle slov Nadii „příliš stará na to, aby se stala sexuální otrokyní“.

Byla držena v otroctví v Mosulu, bita a znásilňována, když se pokoušela uniknout. Po třech měsících se jí povedlo utéct a členové rodiny žijící v sousedství ji propašovali na pas své dcery z území kontrolovaného stoupenci IS a pomohli jí dostat se do uprchlického tábora v Duhúku v severním Iráku. Odtud odcestovala do Stuttgartu.

Podle odhadů OSN bylo teroristy z Islámského státu uneseno a zotročeno přibližně sem tisíc jezídských žen a dívek. V právní pomoci postiženým se angažuje právnička, lidskoprávní aktivistka a manželka slavného herce George Clooneyho Amal Clooneyová, se kterou se Muradová několikrát sešla.

V lednu 2016 irácká vláda nominovala Muradovou za její aktivity na Nobelovu cenu za mír, nominaci podpořil také norský poslanec Audun Lysbakken. Cenu převzala v prosinci 2018, na rok přesně od porážky Islámského státu. V roce 2016 rovněž obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

V listopadu 2015 vystoupila před Radou bezpečnosti OSN a v září 2016 byla jmenována vyslankyní dobré vůle OSN za důstojnost lidí přeživších obchodování s lidmi. 

Komunita jezídů čítá na 400 tisíc lidí. OSN odhaduje, že členové IS při zabírání severního Iráku povraždili na pět tisíc jezídských mužů. V náboženství jezídů se mísí řada vlivů – od islámu přes křesťanství až po zoroastrismus. Příslušníci IS je označují za uctívače ďábla.

Zdroj: ČTK, RE

Nadja Muradová
Zdroj: DPA/Bernd Weißbrod/ČTK

Jak se vám podařilo utéct ze zajetí Islámského státu? 

Jedna rodina v Mosulu mi pomohla utéct na hranice s Kurdistánem. Díky nim jsem se dostala ven. Islamisté se na ženách a dětech dopouštěli zvěrstev, nemohla jsem se na to dívat. Většina žen ovšem nebyla schopna utéct.

Máte informace o osudu vašich blízkých, příbuzných, známých, kteří zůstali v Iráku? Víte, co se děje v jezídské komunitě? Jestli osud jezídů v těchto měsících není trochu lepší?

Tisíce jezídů jsou v kempech v Kurdistánu a další tisíce jsou v Turecku, v Řecku, v Sýrii, někteří se dostali i do Německa. Více než 3400 z nich je pod vedením IS v Iráku. Konkrétně naše oblast byla osvobozena, i když předtím byla zničena, zbytek je pod Daeš, čtyřicet procent Sindžáru je pod IS.

Část mé rodiny byla osvobozena a zbytek bohužel ne. Dcera mého bratra Katrin před čtyřmi měsíci utekla z Haudži a na cestě bohužel šlápla na výbušnou minu, takže jsme ani nenašli její tělo. 

Mám sourozence, o kterých nic nevím. Jezídové jsou dodneška ve velmi špatné situaci a hlavně práva žen a dětí jsou ve velmi špatném stavu. Nevíme vůbec, jakou budeme mít budoucnost, protože nás islamisté považují za bezvěrce a chtěli úplně zničit existenci jezídů. Musím tvrdit, že žádná víra, včetně islámu se k těmto zvěrstvům nehlásí.

Kdo jsou lidé, kteří tvoří Islámský stát, který tvoří Daeš? Do jaké míry je to organizace podporovaná sunnitským obyvatelstvem?

IS byla teroristická organizace, která měla všechno k dispozici, měli už předem oblečení, zbraně, jídlo, peníze, auta, naftu, takže jsem viděla všechno tohleto na vlastní oči. Tisíce dalších vidí ještě dodnes, jak jsou silní.

Většina muslimů v Sindžáru byli sunnité a většina z nich se přidala k IS. Byli to lidé, které jsme znali, byli to i známí, kamarádi. První, kdo se mě dotkl, byl sunnita z Kilafar z Turkmenistánu. Vztáhl ruku na nás, na dívky. Takže neříkám, že všichni, ale většina těchto sunnitů se k IS přidala.

Co to, o čem mluvíte, znamená pro budoucnost Iráku? Z toho, co říkáte, se zdá, že Islámský stát je fenomén, který má hlubší kořeny. Že to je skupina, která do jisté míry reprezentuje část sunnitské populace. Pokud by to platilo, tak Irák nemá budoucnost jako jednotný stát a možná jezídové, nebo náboženské menšiny obecně, nemají budoucnost v této části Iráku. Je to tak? 

Jezídové nemají a nemůžou mít budoucnost, pokud nás vrátí a nechají nás žít se stejnými skupinami, jaké byly v Sindžáru. Vzali nám všechno, celé životy. My, jezídé, jsme malá menšina v Iráku. Přáli jsme si od všech ostatních arabských států, aby nás ochránily. Nikomu jsme neubližovali, jenom jsme hledali mír a přáli si soužití s ostatními náboženstvími. A už je to víc než dva roky, co Daeš znásilňuje naše ženy v Sýrii a Iráku a lidé o tom ví. Evropské země vidí, že ve jménu islámu takhle poškozují dívky z naší menšiny jezídů.

Co s tím má dělat Západ? Před 13 lety intervenoval v Iráku. Zpočátku to bylo odůvodňováno tím, že je nutné zbavit Irák Saddáma Husajna, ale výsledkem byla kritika zásahu jako vměšování Západu do věcí Blízkého východu. Má teď Západ intervenovat? Měl by intervenovat masivně, nebo vojenská západní intervence není řešení?

Zjistili jsme, že nemáme žádná práva, žádnou volbu, žádný mír na Středním východě, nejenom jezídové, ale všechny menšiny. Západ teď žádáme, nebo přejeme si, aby nás nějak mezinárodně ochránil. Aby nás vzali z toho pekla jinam. To, co bylo před třinácti lety, bylo podobné. Neměli jsme práva, ani my, ani jiné menšiny, třeba válka mezi Irákem a Íránem byla prohrou hlavně pro menšiny. My jsme byli největší obětí těchto válek. Takže si přejeme od Západu, aby toto brali v potaz a chránili nás.

(redakčně kráceno)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 24 mminutami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
22:12Aktualizovánopřed 29 mminutami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 4 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 7 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.