Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že Turecko je se svými syrskými spojenci připraveno z rukou syrských Kurdů dobýt významné severosyrské město Manbidž. Tureckem podporovaní syrští rebelové následně oznámili, že bitva o Manbidž už začala. V řadě severosyrských měst ovládaných Kurdy se rozmisťují syrští vládní vojáci, aby postup Turecka zastavili.
Bitva o Manbidž začala. Postup turecké armády zkusí zastavit syrská vládní vojska
Události: Syrská armáda obsazuje města na severu země, chce odrazit turecké jednotky (zdroj: ČT24)
„Chystáme se uplatnit své rozhodnutí týkající se Manbidže,“ oznámil turecký prezident. Cílem Ankary je podle něj umožnit návrat do Manbidže syrským Arabům, kterým město podle Turecka patří.
Turecká televize již dříve informovala, že se vojska připravují na zahájení boje o Manbidž a nachází se na okraji města. Podle syrských státních médií vstoupila do města už i syrská vládní vojska.
Odpoledne syrští spojenci Turků na Twitteru oznámili, že „bitva o Manbidž již začala“. Na bojích se podle tureckých médií podílejí mimo jiné turecké speciální jednotky. I televize CNN Türk informovala, že v oblasti je slyšet zvuk palby.
Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
Syrská vládní vojska už zaujala pozice ve městě Tall Tamir, jež se nachází na severovýchodě země v blízkosti hranice s Tureckem na přístupové cestě k Ras al-Ajn, o které Turci a kurdské Syrské demokratické síly (SDF) bojují.
Lidé v Tall Tamiru podle agentury SANA syrskou armádu přivítali. Město leží zhruba třicet kilometrů od hranice s Tureckem na strategicky významné dálnici M4 spojující severovýchodní a severozápadní Sýrii. Turecká vojska v neděli oznámila, že dostala část dálnice pod kontrolu.
Vládní vojáci se už rozmisťují také v dalších místech včetně oblasti Manbidže ovládané SDF a hraničící jak s Tureckem, tak s oblastí Sýrie kolem Afrínu a Al-Bábu kontrolovanou od loňského jara, respektive léta roku 2016 tureckými vojáky. Asadův režim v neděli oznámil, že z Afrínu Turky vyžene.
Syrští vládní vojáci přijeli do obce Tall Tamir
Vynucené spojenectví
Syrští Kurdové se o víkendu dohodli na spojenectví s režimem prezidenta Bašára Asada podporovaným Ruskem a Íránem. Reagovali tak na ofenzivu, kterou minulý týden zahájilo Turecko se svými spojenci převážně z řad syrských sunnitských Arabů.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov zdůraznil, že Kreml je v úzkém kontaktu s Ankarou a nechce uvažovat o potenciálním střetu armád obou zemí, které teď stojí proti sobě. Rusko dříve na jedné straně zdůraznilo nutnost zachovat územní celistvost Sýrie, na straně druhé uvedlo, že Turecko má právo chránit své hranice.
Turci tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u hranic od teroristů, za něž označují syrské kurdské milice YPG. Chtějí tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlají převézt z Turecka část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků, které hostí. Boje již vyhnaly z domovů desetitisíce lidí.
Americké stahování
Turecké invazi předcházelo oznámení prezidenta Donalda Trumpa o stažení amerických vojsk z oblastí kontrolovaných SDF. Ta byla na místě od dob společného boje proti takzvanému Islámskému státu.
Mnoho Kurdů vyjádřilo po ohlášení amerického odchodu lítost nad ztrátou dosavadního spojence. Trump za tento krok čelí kritice i doma. Opozice i mnozí republikáni mu vyčítají, že ponechal turecké armádě napospas bojovníky kurdských milicí, které pomohly v Sýrii porazit islamistické radikály.
Bílý dům na kritiku reagoval ostrými vyjádřeními vůči Turecku. Vyhrožuje, že pokud ofenzivu nezastaví, zavede proti němu sankce.
Tureckou akci kritizoval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že může ohrozit jednotu v boji proti Islámskému státu. Ujistil však, že Ankara je stále důležitým členem aliance.
Česko zastavilo vývoz zbrojního materiálu do Turecka
O situaci v pondělí jednali ministři zahraničí Evropské unie. Shodli se, že budou koordinovat omezení vývozu zbraní do Turecka, rozhodnutí o konkrétních krocích ale nechali na jednotlivých státech.
Podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové bude mít závazek podobný efekt jako vyhlášení zbrojního embarga. K embargu už dříve přistoupily Německo a Francie.
Český ministr vnitra Jan Hamáček odpoledne oznámil, že ČR pozastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. Vývoz vojenského materiálu z Česka do Turecka stoupl loni na 5,4 milionu eur (139,4 milionu korun), meziroční růst byl dvojnásobný.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) zopakoval tureckému velvyslanci, že prioritou EU je diplomatické řešení situace v Sýrii. Vyzval Turecko k zastavení vojenské akce.