Kurdové sledují tureckou dohodu se Švédskem a Finskem s rozpaky

3 minuty
Horizont ČT24: Kurdové se obávají dopadů turecké dohody o rozšíření NATO
Zdroj: ČT24

Turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO většina členských zemí na summitu v Madridu uvítala. Jiný názor mají často Kurdové v exilu. Obávají se, že severské země už k nim nebudou tak vstřícné jako dosud. Mnozí totiž utekli před pronásledováním ze strany turecké vlády. Vztahy jsou napjaté dlouhodobě, Kurdové žijící na východě Turecka by si většinou přáli autonomii nebo samostatnost, vláda v Ankaře tyto snahy potlačuje a užívá při tom i násilné metody.

Na základě memoranda, ve kterém Turecko souhlasilo se vstupem Švédska a Finska do NATO, požádaly ve středu turecké úřady o vydání třiatřiceti lidí. Jejich jména nezveřejnily, všechny ale Turecko považuje za podporovatele teroristických organizací. Kurdská strana pracujících i příznivci klerika Fethullaha Gülena jsou ale zároveň významnými opozičními silami v zemi.

„Turecko má svou vlastní definici toho, co je terorismus a teroristické skupiny. Nemohli jsme se shodnout, protože jejich pojetí je širší než to mezinárodní nebo evropské,“ reagoval finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. 

Ve Švédsku nyní žije na sto tisíc Kurdů, další necelá pětina je v sousedním Finsku. Jednou z nich je i švédská poslankyně původem kurdsko-íránského původu Amineh Kakabavehová. Podle neověřených zpráv její jméno figuruje na tureckém spisku. Podporuje totiž skupiny bojující za kurdskou nezávislost.

„Erdogan má svůj názor na naši existenci. Jeho poradce řekl, že pokud bude Amineh v parlamentu, Turecko nedovolí Švédsku připojit se k NATO,“ naznačila svoje obavy sama poslankyně Kakabavehová s odkazem na údajný postoj tureckého prezidenta Recepa Tayiipa Erdogana.

K vydání 33 lidí do Turecka dosud nedošlo

Severské státy ale zatím k extradicím nepřistoupily. Dohoda s Tureckem z madridského summitu pro ně údajně nic nemění, protože žádosti chtějí posuzovat s ohledem na své a právo. Podobně se skandinávské země staví i k závazku nepodporovat Erdoganovy odpůrce.

„To, co stojí v prohlášení, Švédsko už dělá. Nebudeme poskytovat žádnou podporu, která by ohrozila vnitřní tureckou bezpečnost, například dodáváním zbraní nebo peněz. To Švédsko nedělá ani dnes,“ sdělila po podepsání memoranda švédská premiérka Magdalena Anderssonová.  

Otázkou tak zůstává, zda budou sliby Turecku stačit a svůj souhlas s rozšířením severoatlantické třicítky neodvolá. Tamní hlava státu opakovaně upozorňuje, že místo slov žádá konkrétní činy.

Území obývané Kurdy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie se chystá na odražení přímého útoku, armáda ale přichází o vojáky

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.
před 5 mminutami

FBI se má místo „bílých límečků“ zaměřit na přistěhovalce

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters do sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.
před 29 mminutami

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 1 hhodinou

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...