Úterní konference národního dialogu naznačuje směr, kterým chce prozatímní prezident Ahmad Šará vést Sýrii. Jejím hlavním výstupem je snaha o sjednocení státu a armády a příprava na vypracování nové ústavy. Situaci ovšem znesnadňuje konflikt kurdské skupiny, která kontroluje rozsáhlé území na severovýchodě Sýrie, s Tureckem; její zástupci na konferenci navíc nebyli pozvaní. Šarovu pozici komplikuje i jeho minulost a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vyzývá k demilitarizaci jihu země.
„Jednota armády a monopol na vojenské síly v rukou státu nejsou luxus, ale povinnost,“ prohlásil Šará v úterý. Konference o národním dialogu měla být jedním z prvních kroků pro ustanovení nových syrských institucí. Projednat měla podobu nového syrského státu, fungování justice či hospodářství.
Prozatímní prezident řekl, že „Sýrie neuznává rozdělení“ a že její síla spočívá v jednotě. Podle něj má země po pádu autoritářského režimu Bašára Asada „mimořádnou, historickou a vzácnou příležitost“.
Server al-Džazíra o závěrečném prohlášení konference napsal, že „otevřelo cestu k vypracování nové ústavy a zdůraznilo význam svobody projevu a lidských práv“. Dodal také, že konference je klíčovým momentem v politické transformaci po pádu Asadova režimu. Organizace byla ovšem terčem kritiky, účastníci nebyli voleni lidem ani komunitami, ale byli jen pozváni.
Výsledky konference
Agentura AP cituje jedno z doporučení závěrečného prohlášení konference, které požaduje urychlené vyhlášení dočasné ústavní deklarace. Ta by platila do vypracování nové ústavy. Dalším doporučením je urychlené sestavení prozatímní zákonodárné rady, která by plnila úlohu parlamentu do doby, než se uskuteční volby. Návrh ústavy by měl dosáhnout „rovnováhy mezi úřady, nastolit spravedlnost, svobodu a rovnost a položit základy právního státu a institucí,“ stojí v prohlášení.
Povaha nové ústavy hodně napoví o budoucnosti Sýrie, píše al-Džazíra. Zejména proto, že mezi mnohými přetrvávají pochybnosti o záměrech Šary vzhledem k jeho dřívějšímu spojení s islamistickou teroristickou organizací al-Káida. Šará se od své minulosti ovšem rychle distancoval a do značné míry se vyhýbal kontroverzní rétorice.
Šará zároveň oznámil vznik „přechodného výboru pro spravedlnost“, který by měl zaručit obnovu práv Syřanů a stíhání zločinců z dob občanské války. „V uplynulých dvou měsících jsme pracovali na stíhání lidí, kteří porušovali práva Syřanů,“ uvedl prozatímní prezident, který tím měl na mysli především představitele bývalého Asadova režimu.
Ahmad Šará byl vůdcem povstalecké islamistické skupiny HTS, která byla během dlouhé občanské války v Sýrii spojencem al-Káidy. Jako velitel vítal zahraniční džihádisty, vysílal sebevražedné atentátníky, kteří vyhazovali do vzduchu vojenské objekty, a sliboval vytvoření islámského státu.
S al-Káidou se před několika lety rozešel a před pár měsíci se stal prozatímním prezidentem poté, co v prosinci povstalecká aliance, kterou Šará vedl, svrhla režim Bašára Asada. Vojenskou uniformu vyměnil za oblek a zahájil přesvědčování veřejnosti a zahraničních vůdců, že dokáže napravit rozvrácenou zemi a dovést ji k demokracii – nebo k něčemu podobnému.
„Pokud demokracie znamená, že lidé rozhodují o tom, kdo jim bude vládnout a kdo je bude zastupovat v parlamentu, pak ano, Sýrie se ubírá tímto směrem,“ řekl v rozhovoru pro časopis The Economist, který byl zveřejněn tento měsíc.
Pragmatická současnost proti teroristické minulosti
Ostrý kontrast mezi jeho džihádistickou minulostí a pragmatickou, nacionalistickou současností vyvolává nejistotu a nechává veřejnost přemýšlet nad tím, čemu Šará věří a jak bude vládnout.
Server deníku New York Times (NYT) píše, že mnoho Syřanů, vyčerpaných po třinácti letech občanské války, říká, že ať Šará udělá cokoli, bude to lepší než utrpení a zkáza, kterou způsobil Asad. Kritici zase nedůvěřují jeho islamistickému přístupu a vyčítají mu, že za jeho smířlivou rétorikou se skrývá zlověstná minulost, které se jasně nezřekl.
Šará se setkal s vysokými arabskými i západními představiteli, kteří na něj tlačili v otázkách, na kterých jim záleží: boj proti íránskému vlivu, omezení ruské vojenské přítomnosti, zastavení vývozu nelegálních drog, potlačení násilných džihádistů a zajištění práv žen a náboženských menšin.
NYT píše, že někteří z těchto úředníků v soukromí uvedli, že na ně Šará udělal dobrý dojem. Jen málo z nich mu však slíbilo to, co potřebuje nejvíce: finanční pomoc na podporu syrské ekonomiky a nastartování obnovy a zrušení tvrdých sankcí uvalených za účelem potrestání Asadova režimu.
EU zmírnila sankce
Největšího předválečného ekonomického partnera má ale Sýrie zpět. Evropská unie se pokusila ukončit hospodářskou izolaci Sýrie zmírněním energetických a bankovních sankcí, přestože administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa snahy Spojených států o uvolnění hospodářského tlaku zbrzdila.
Větší evropské společnosti a banky mohou váhat s navázáním ekonomických vazeb, dokud budou platit americké sankce. Evropští představitelé jsou však přesvědčeni, že jejich kroky přimějí některé podniky a humanitární agentury k obnovení práce v Sýrii i přes chybějící opatření ze strany USA.
Jedním z faktorů, které brání zahraniční angažovanosti ve vztahu k vládě prozatímního prezidenta Sýrie, je skutečnost, že Spojené státy a další země spolu s OSN stále klasifikují jím vedenou povstaleckou skupinu HTS jako teroristickou organizaci. Některé země klasifikují jako teroristu samotného Šaru.
Orwa Ajjoub, doktorand na univerzitě ve švédském Malmö, který se zabývá skupinou HTS, míní, že se Šará neřídí ani tak pevným přesvědčením, jako spíše snahou získat moc. „Hodně se změnil a tato změna je upřímná,“ řekl a dodal: „Na jedné straně je v tom pragmatismus, který je povzbudivý a dává člověku určitou naději. Na druhou stranu je však děsivé, kam až je ochoten zajít, aby se udržel u moci.“
Jedním ze závěrů konference je také postavení všech ozbrojených skupin, které se odmítají integrovat do nové armády, mimo zákon. To je případ Kurdy vedené ozbrojené koalice Syrských demokratických sil (SDF).
Správa kurdské poloautonomní oblasti na severovýchodě Sýrie oznámila, že se necítí být závěry konference vázána. „(Konference) nereprezentuje syrský lid, nereprezentuje nás. Nebudeme se účastnit naplňování jejích závěrů,“ cituje AFP z prohlášení.
Není příliš jasné, jak organizátoři rozdělili v etnicky a nábožensky pestré Sýrii pozvánky, a nakolik tedy bylo toto setkání reprezentativní. Hlavní kritika přitom míří na absenci zástupců Kurdů. Podle prohlášení 35 kurdských stran a organizací neodrážela konference „skutečné složení syrské společnosti“ a nemůže tak přispět „k nalezení konkrétních řešení na krizi, ve které se země nachází“.
Kurdové bojují o své místo
Území Rojava, jak severovýchodní část Sýrie Kurdové nazývají, spravují od roku 2012 jako samozvanou autonomní oblast. Režim Bašára Asada ji však nikdy neuznal a navzdory jeho pádu zůstává její budoucnost nejistá. Kromě více než desetileté občanské války čelili syrští Kurdové také dlouholetému konfliktu se svým severním sousedem, Tureckem – a tento boj stále vedou.
Šará upevňuje vztahy s Ankarou, která za posledních devět let vpadla kvůli Kurdům do sousední země celkem čtyřikrát. Zatímco na frontě zuří boje, začala jednání mezi vůdci SDF a novou syrskou vládou v Damašku. Začátkem ledna se šéf SDF, generál Mazloum Abdí, setkal s Šarou.
Podle serveru The Guardian Abdí popsal schůzku jako pozitivní a uvedl, že se oba představitelé dohodli na obecných zásadách. „Ale náš pohled na způsob, jak řešit přechodnou fázi – praktické detaily, nástroje pro naši spolupráci, časový plán – v tom se naše názory liší,“ popsal.
Dohody dvě strany tudíž zatím nedosáhly. „Stále není jasné, jaké kroky nová vláda v Damašku podnikne. Jejich prohlášení jsou pozitivní, ale jsou pod tlakem Turecka, aby zakročili proti oblastem pod naší kontrolou,“ řekl BBC Abdí.
Upadající podpora USA
Spojené státy, Francie a některé arabské země tlačí Sýrii k tomu, aby uznala práva Kurdů, říká Abdí. Pro Američany byli vojáci SDF podle BBC nejspolehlivějším spojencem proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).
Odhaduje se, že v táborech a věznicích kontrolovaných SDF na severovýchodě země se stále nachází asi čtyřicet tisíc rodinných příslušníků Islámského státu a až deset tisíc džihádistických bojovníků, přibližuje kurdský generál. Zhruba dva tisíce amerických vojáků v těchto oblastech podporuje SDF v kontrole IS. The Guardian píše, že přítomnost vojáků je považována za klíčový odstrašující prostředek proti případné turecké nebo syrské invazi na území ovládané Kurdy.
Kurdové se ale obávají, že by prezident Donald Trump mohl tyto jednotky stáhnout. „Pokud Turecko zaútočí, nebudeme mít jinou možnost než přesměrovat naše síly,“ varuje Abdí. „To by IS poskytlo příležitost zaútočit na věznice a osvobodit jeho bojovníky.“
Před třemi týdny televize NBC informovala o tom, že americké ministerstvo obrany připravuje plány na úplné stažení vojáků do třiceti, šedesáti nebo devadesáti dnů. Zprávě předcházelo neurčité vyjádření Trumpa. Reportér se ho zeptal na zprávu o tom, že měl informovat Izrael o stažení amerických vojsk ze Sýrie.
„Nevím, kdo to řekl. Tedy nevím, kdo to řekl, ale my o tom rozhodneme. Nebudeme, nebudeme se angažovat v Sýrii,“ odpověděl Trump. „Sýrie je sama o sobě nepořádek. Mají tam dost nepořádku. Nepotřebují, abychom se do všeho zapojovali,“ řekl.
Izraelský vpád na syrské území
Syrská konference se věnovala i Netanjahuově výzvě k demilitarizaci jihu země. V závěrečném prohlášení účastníci odmítli „provokativní vyjádření“ izraelského premiéra.
Také odsoudili izraelský vpád na syrské území a vyzvali mezinárodní společenství, aby na Izrael vyvinulo tlak vedoucí k ukončení narušování syrské suverenity, uvedla AFP. Po pádu Asadova režimu izraelská armáda obsadila část syrského území hraničícího s okupovanými Golanskými výšinami.
Netanjahu v neděli řekl, že Izrael nebude tolerovat přítomnost žádných ozbrojených sil v jižní Sýrii napojených na nové vedení této země. „Požadujeme úplnou demilitarizaci jižní Sýrie od jednotek nového syrského režimu,“ prohlásil. Izraelský vpád vysvětluje i ochranou drúzské komunity, která se proti jeho slovům ohradila a invazi odsoudila.
Tu odsuzuje i Turecko, ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že akce Izraele v Sýrii jsou součástí jeho expanzivní agendy. Fidan tvrdil, že izraelská bezpečnostní politika se opírá o vojenskou agresi, vnější podporu a snahu oslabit sousední země.
Izraelské letouny v úterý pozdě večer zasáhly město jižně od syrského hlavního města a jižní provincii Dará, uvedli obyvatelé, bezpečnostní zdroje a místní televizní stanice Syria TV. Ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že údery měly zajistit, aby síly syrského režimu nebo jiné teroristické skupiny nenarušily nárazníkové pásmo izraelských obranných sil (IDF) v jižní Sýrii.
