V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že jeho země je připravena udělat více pro boj s teroristickými skupinami v Sýrii a že se tam nesmí vrátit íránské milice, které pomáhaly v občanské válce prezidentovi Bašáru Asadovi, jehož loni v prosinci svrhly skupiny povstalců v čele s uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS).
„Klid zbraní musí nastat v celé Sýrii, zejména na severu a severovýchodě, kde boje představují riziko obnovení Islámského státu. Sýrie se nesmí znovu stát útočištěm teroristických organizací,“ řekl na konferenci francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Noël Barrot.
Ministr přesvědčoval o respektování menšin
Šéf syrské diplomacie se snažil v Paříži přesvědčit mezinárodní společenství, že sunnitské islamistické HTS se zcela odstřihlo od své džihádistické minulosti a že jím sestavená vláda bude respektovat práva žen a všech etnických i náboženských menšin. Uvolnění západních sankcí je podle něj klíčové pro obnovu ekonomiky země zničené občanskou válkou, která trvala od roku 2011.
Evropská unie se koncem ledna na zasedání ministrů zahraničí rámcově shodla na zmírnění sankcí vůči Sýrii, jejich rušení v konkrétních odvětvích ale zatím nedohodla. V minulosti uvalila sankce na lidi spojené s Asadovým režimem i na ekonomické sektory – včetně zákazu vývozu syrské ropy či omezení přístupu na světové finanční trhy.
Konferenci zároveň provázela nejistota po rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o zmrazení zahraniční pomoci, která je vedle zrušení platných sankcí pro Sýrii klíčová.
Tento týden ve středu oznámila syrská vláda vznik sedmičlenného výboru, jenž má uspořádat konferenci národního dialogu, která má připravit právní a institucionální rámec pro transformaci Sýrie. Nová syrská vláda totiž pozastavila platnost ústavy z roku 2012, rozpustila parlament i armádu a další bezpečnostní složky bývalého režimu. Vzniknout má nová armáda, do níž se mají začlenit povstalecké skupiny, které se zřeknou vlastního ozbrojeného boje.
