Kurdové usilují o větší nezávislost. Šará ale upevňuje vztahy s Ankarou

3 minuty
Horizont ČT24: Kurdové vyhlížejí svou budoucnost v Sýrii
Zdroj: ČT24

Dva měsíce po pádu režimu Bašára Asada jsou vyhlídky Kurdů v Sýrii nejisté. Na severovýchodě země stále bojují s protureckými milicemi, přičemž prozatímní syrský prezident Ahmad Šará upevňuje vztahy s Ankarou, která za posledních devět let vpadla kvůli Kurdům do sousední země celkem čtyřikrát. Damašek Kurdy vyzývá, aby složili zbraně a stali se součástí syrských sil, menšina však žádá větší míru nezávislosti.

Před deseti lety kurdské milice vytlačily z města Kobani u tureckých hranic teroristy takzvaného Islámského státu. Na hřbitově, kde leží dva tisíce lidí, kteří před dekádou padli v bojích s teroristy, nyní přibývají čerstvé hroby těch, které zabily údery protureckých milic. Kurdové se však odmítají vzdát.

Skupiny podporované Tureckem využily chaosu v zemi a s postupem islamistů, kteří loni v prosinci svrhli Asadův režim, zahájily další ofenzivu proti Kurdům. Kvůli bojům se jich do pohybu dalo na sto tisíc, někteří už poněkolikáté. Mezi nimi je i Elham Horová, která našla útočiště v kurdském Kámišlí. „Z hodiny na hodinu se nám obrátil svět. Nemohli jsme si nic vzít. Vzpamatovali jsme se a přišli jsme sem,“ popsala kurdská uprchlice.

Svědkem cyklů válečného chaosu je i město Tal Rifát, které dostaly v roce 2016 pod kontrolu kurdské síly. Loni v prosinci se ale situace obrátila a město získaly proturecké milice a s nimi se do města vracejí etničtí Arabové. Obě skupiny se vzájemně obviňují ze zvěrstev.

„Díky bohu, že nám dali naši půdu zpět. Každý centimetr naší země je nezaplatitelný. Hlavně pro nás staré, každý centimetr půdy je pro nás vše,“ uvedl obyvatel města Tal Rifát Omar Badran.

Kurdové vyjednávají s Damaškem

Kurdové v čele se svým hlavním uskupením v podobě Syrských demokratických sil (SDF) se snaží využít pádu Asadova režimu. Z pozice menšiny, která tvoří desetinu syrské populace a ovládá čtvrtinu území, teď vyjednávají s novou vládou v Damašku.

„Chceme, aby Sýrie byla decentralizovanou sekulární a občanskou zemí založenou na demokracii, která bude zachovávat práva těch, kteří ji tvoří,“ řekl velitel SDF Mazloum Abdí.

Prozatímní prezident Ahmad Šará slíbil, že nový režim bude respektovat etnickou a náboženskou různorodost. SDF, které s podporou Washingtonu porazily v zemi Islámský stát, ale při jmenování Šary do role hlavy státu chyběly. Jeho výzvy na složení zbraní, které směřovaly ke všem ozbrojeným skupinám, SDF zatím nevyslyšely. A to v době, kdy jedny z prvních kroků nového vládce Sýrie ve funkci navíc směřovaly právě do Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 19 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 27 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...