Strana kurdských pracujících (PKK) vyhlásila s okamžitou platností příměří, informuje v sobotu ráno agentura AFP. Pokud nebudou napadeny, nebudou naše síly podnikat žádné ozbrojené akce, oznámila PKK, která přes čtyřicet let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů. Vězněný lídr PKK Abdullah Öcalan vyzval organizaci ke složení zbraní ve čtvrtek.
Öcalan ve své výzvě apeloval na to, aby jeho souputníci svolali sjezd a přijali rozhodnutí integrovat se do státu a společnosti. „Všechny skupiny musí složit zbraně a PKK se musí rozpustit,“ uvedl také.
Vedení PKK se v sobotu podle agentury AFN, která má k ozbrojené skupině blízko, k výzvě plně přihlásilo. „V rámci snahy umožnit naplnění výzvy... vyhlašujeme s okamžitou platností příměří,“ nechali se slyšet také čelní představitelé organizace, kterou Turecko, EU i USA považují za teroristickou.
PKK dále sdělila, že je připravena svolat kongres, ten podle ní ale může řídit jen Öcalan, který je od roku 1999 vězněn. Podle jeho souputníků je potřeba, aby získal svobodu, možnost žít a pracovat ve vhodných podmínkách a také mohl neomezeně komunikovat se všemi, s nimiž si přeje hovořit.
Přestože turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek označil Öcalanovu výzvu za „historickou příležitost“, v sobotu večer podle agentury AP zvolil méně přívětivá slova. Turecko podle něj bude pokračovat v bojových operacích, pokud to bude nutné. „Naše železná pěst bude vždy připravena pro případ, že ruka, kterou podáváme, bude ponechána bez stisku,“ prohlásil prezident v Istanbulu na večeři přerušující sobotní ramadánový půst.
„Oznámení PKK se dalo očekávat. Je to první krok k mírovým jednáním, možná začátek konce dekády trvajícího konfliktu. Stále ale neznáme celou řadu detailů a pokud k mírovým jednáním dojde, není nikde psáno, zda uspějí,“ upozornil z Istanbulu zpravodaj České televize Václav Černohorský. Připomněl, že Öcalan v minulosti vyzýval ke klidu zbraní opakovaně, příslušná rokování ale „doposud vždy ztroskotala“.
Dekády ozbrojeného boje
PKK vedla od roku 1984 ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů, kteří tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni. Původně uskupení bojovalo za nezávislý Kurdistán, posléze se ale jeho cíl změnil na autonomii. Konflikt si vyžádal na 45 tisíc obětí.
S iniciativou ukončit boje s PKK přišel loni na podzim Devlet Bahçeli, lídr nacionalistické Strany národní akce (MHP), která je klíčovým spojencem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Bahçeli Öcalana vyzval, aby oznámil „konec terorismu PKK“ a rozpuštění této organizace, a uvedl, že vláda by pak mohla zvážit Öcalanovo propuštění z vězení.
