Irácký parlament kvůli nedodržení potřebné minimální účasti poslanců odložil hlasování o příštím prezidentovi. Nový termín zatím nebyl stanoven. Aby bylo hlasování platné, musí se k němu sejít aspoň dvě třetiny poslanců. K volbě se jich ale dostavilo pouze 58 z 329. Odklad prezidentské volby oddálí jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb.
„Irácký prezident má spíše ceremoniální charakter, je volen nepřímo, ale má významnou roli ve jmenování vládní koalice. Irák i čtyři měsíce po volbách nemá vládu, nezvolení Hošjara Zibarího je tak karambolem pro nově nastupující vládu,“ analyzuje zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.
V Iráku se konaly parlamentní volby loni v říjnu. Zvítězil v nich blok šíitského duchovního Muktady Sadra, který získal 73 křesel. Už v neděli tato skupina ohlásila, že bude hlasování o prezidentovi bojkotovat. Po ní následovaly další frakce. Cílem mělo být to, aby nebyl zvolen jiný kandidát než Zibarí.
Tradičně kurdský prezident
Zibarího kandidaturu totiž v neděli dočasně pozastavil soud kvůli pochybám ohledně jeho minulosti. Prezidentská funkce v Iráku požaduje bezúhonnost a dobrou pověst.
Zibarí byl v minulosti šéfem diplomacie a také ministrem financí. Ze druhé z funkcí ho poslanci odvolali v roce 2016 kvůli obvinění z korupce. V rozhovoru pro televizi Zibarí připomněl, že nebyl z ničeho usvědčen.
Na post prezidenta, který má být podle zvyklostí Kurd, kandidovalo 25 lidí, šance se dávaly jenom dvěma: vedle Zibarího ještě končícímu prezidentovi Barhamovi Sálihovi. „Kurdové se dříve snažili o nezávislost, ale nyní zůstávají ve fázi silné autonomie. Už se nedá předpokládat, že by dosáhli nezávislosti. Kurdistán je bohatší, silně autonomní, ale není nezávislý,“ doplňuje Borek.
