Muktada Sadr

Íránský duchovní vůdce Ajatolláh Alí Chameneí vyzval všechny muslimy, aby se postavili za libanonský lid a za „hrdý Hizballáh“ a aby všemi prostředky pomohli v konfrontaci se „zlotřilým režimem“, jímž mínil Izrael. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že práce Izraele zabitím Hasana Nasralláha neskončila. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena izraelský úder vykonal spravedlnost za tisíce obětí Hizballáhu. Podpořil tak právo Jeruzaléma na sebeobranu. Francouzský premiér Michel Barnier prohlásil, že situace v Libanonu je extrémně vážná.

Irácké bezpečnostní složky v noci na sobotu rozehnaly v Bagdádu demonstraci stovek příznivců duchovního a politického vůdce Muktady Sadra. Jeho stoupenci se ve čtvrtek také účastnili útoku na švédské velvyslanectví v hlavním městě. Informovala o tom agentura AFP. Irácká vláda zároveň vydala prohlášení ve snaze ujistit zahraniční diplomaty o jejich bezpečnosti v době protestů vyvolaných poničením koránu.

Kvůli dalšímu protestu před iráckou ambasádou ve Švédsku, jehož pořadatel hrozil pálením koránu, se ve čtvrtek strhla diplomatická bouře mezi Stockholmem a Bagdádem. Protestní akci švédské úřady povolily, její účastníci nakonec od pálení svaté knihy islámu upustili, korán ale pošlapali a částečně poničili. Demonstranti v Iráku už ráno vnikli na švédskou ambasádu a založili tam malý požár. Irácká vláda pak pohrozila přerušením styků se Švédskem a vypověděla ze země švédskou velvyslankyni.

Desítky Iráčanů vtrhly ve čtvrtek krátce na švédské velvyslanectví v Bagdádu na protest proti spálení koránu před mešitou ve Stockholmu. Irácký bezpečnostní představitel podle agentury AP uvedl, že ambasáda byla po průniku demonstrantů do budovy evakuována. Středeční spálení koránu kritizovala řada muslimských zemí a znepokojení vyjádřily i Spojené státy. Washington ale zároveň uvedl, že povolení demonstrace ze strany švédských úřadů podporuje svobodu slova a neznamená souhlas s tímto činem.

Írán uzavřel své pozemní hranice s Irákem a zastavil i lety do této země v souvislosti s násilnostmi v Bagdádu. Nepokoje v iráckém hlavním městě pokračovaly v noci na úterý. Ozbrojené střety v irácké metropoli vyvolalo oznámení vlivného duchovního vůdce Muktady Sadra, že definitivně odchází z politiky. O život přišlo nejméně 23 lidí, další stovky utrpěly zranění. Sadr na protest proti nepokojům zahájil hladovku.

Nejméně dvanáct lidí zemřelo a stovky utrpěly zranění v Bagdádu při střetech, které propukly po oznámení vlivného iráckého duchovního Muktady Sadra, že definitivně odchází z politiky. V metropoli podle agentury Reuters zní nepřetržitá kulometná palba. Sadrovi stoupenci vtrhli do sídla vlády. Sadr dle médií oznámil hladovku, dokud násilí neustane.

Tisíce příznivců šíitského duchovního Muktady Sadra v sobotu pronikly do iráckého parlamentu. Tento týden se tak stalo už podruhé. Demonstranti, které se snažila zastavit policie, agentuře AP řekli, že protest uspořádali, aby zabránili zasedání parlamentu. Sadr své příznivce vyzval, aby vyšli do ulic a zastavili vytvoření nové vlády vedené silami nakloněnými Íránu. Demonstranti odpoledne oznámili, že hodlají v parlamentu zůstat, dokud nebudou splněny jejich požadavky.

Stovky iráckých demonstrantů ve středu vnikly do budovy parlamentu v Bagdádu. Krátce předtím dav vtrhl do silně opevněné zelené zóny v centru města. Agentura DPA s odkazem na očité svědky píše, že se bezpečnostní složky snažily dav nejprve zastavit. Objevily se také zprávy o zraněných. Podle agentury AP nespokojenci skandovali nadávky namířené proti Íránu.

Vítěz loňských voleb v Iráku Muktada Sadr prosadil hromadnou rezignaci poslanců své strany. Ani osm měsíců po volbách nemá Irák novou vládu a prezidenta. Podle ústavy nyní můžou na uprázdněná místa nastoupit konkurenční kandidáti. Odchodem nejsilnějšího šíitského politického bloku mimo parlament se ale prohlubuje ústavní krize. Sadr je už po desítky let jednou z nejvlivnějších osobností iráckého veřejného života. Odstup si udržel od Američanů i od Íránu.

Irácký parlament kvůli nedodržení potřebné minimální účasti poslanců odložil hlasování o příštím prezidentovi. Nový termín zatím nebyl stanoven. Aby bylo hlasování platné, musí se k němu sejít aspoň dvě třetiny poslanců. K volbě se jich ale dostavilo pouze 58 z 329. Odklad prezidentské volby oddálí jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb.

V iráckých parlamentních volbách podle předběžných výsledků zvítězila strana populistického šíitského duchovního Muktady Sadra. Nedělní hlasování v Iráku provázela rekordně nízká účast 41 procent. Podle agentury AP to odráží širokou nespokojenost a nedůvěru lidí v demokratický systém. Agentura Reuters uvádí, že volby byly označovány jako šance odstavit od moci vládnoucí elity. Vzhledem k nízké účasti ale podle ní lze předpokládat, že si strany, které jsou u moci od roku 2003, svá místa udrží.

Tisíce iráckých stoupenců šíitského duchovního Muktady Sadra se shromáždily v Bagdádu a požadovaly odchod amerických vojáků ze země. Při střetech demonstrantů s bezpečnostními silami zemřeli dva lidé a dalších 25 je zraněných, píše s odvoláním na policejní a zdravotnické zdroje agentura Reuters.

Americké nedělní nálety na základny šíitské skupiny v Iráku nutí iráckou vládu přehodnotit vztah k mezinárodní koalici proti takzvanému Islámskému státu (IS) v čele se Spojenými státy. Uvedla to irácká bezpečnostní rada, podle které byly americké údery porušením suverenity země. Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí útoky, při nichž podle iráckých zdrojů zahynulo nejméně 25 příslušníků šíitské skupiny Katáib Hizballáh, označil za nepřijatelné. Podle něj nebyly opřeny o důkazy a byly výsledkem zvýšeného napětí mezi USA a Íránem.

Minimálně 18 lidí zemřelo a dalších skoro devět set utrpělo zranění během nočního útoku na demonstranty v iráckém městě Karbalá. Protivládní protesty v zemi nezastavil ani zákaz nočního vycházení a tvrdé zásahy bezpečnostních složek. Demonstranti požadují ekonomické reformy a rezignaci vlády, kterou obviňují z korupce. Šíitský duchovní Muktada Sadr vyzval premiéra k vypsání předčasných voleb.

V Bagdádu se po zrušení dvoudenního zákazu nočního vycházení znovu demonstrovalo. Bezpečností síly do lidí střílely ostrými náboji a nasadily slzný plyn. Zákaz vycházení stále platí ve městech Násiríja a Díváníja na jihu země, kde se ale navzdory tomu také demonstrovalo. Zemřelo nejméně devět osob, z toho osm v metropoli a na jejím předměstí. Od úterka si protivládní protesty vyžádaly už stovku mrtvých a asi čtyři tisíce raněných.