Nemáme budoucnost, bouří se zoufalí Iráčané. Při protestech zemřela už stovka lidí

V Bagdádu se po zrušení dvoudenního zákazu nočního vycházení znovu demonstrovalo. Bezpečností síly do lidí střílely ostrými náboji a nasadily slzný plyn. Zákaz vycházení stále platí ve městech Násiríja a Díváníja na jihu země, kde se ale navzdory tomu také demonstrovalo. Zemřelo nejméně devět osob, z toho osm v metropoli a na jejím předměstí. Od úterka si protivládní protesty vyžádaly už stovku mrtvých a asi čtyři tisíce raněných.

Většina obětí podle bilance pocházela z řad demonstrantů protestujících od úterka proti korupci a přetrvávajícím ekonomickým a sociálním problémům. Mezi mrtvými je ale také nejméně šest policistů, dodala AFP s odvoláním na zdroje z řad zdravotníků a policie. Podle zdravotníků byla většina demonstrantů zastřelena.

Protesty se odehrávají v Bagdádu a v několika regionech na jihu země obývaných převážně šíity. V metropoli byl v sobotu podle AFP zrušen zákaz nočního vycházení, ale ve městě nadále panuje silné napětí po čtyřech dnech demonstrací poznamenaných násilím. „Střílejí a míří na hlavu. Jaký národ by použil zbraně proti vlastním lidem?“ ptal se jeden z protestujících v Bagdádu.

Premiér požadavky demonstrantů uznal, protesty ale nabraly na síle

Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí v pátek označil požadavky demonstrantů za oprávněné, demonstrace ale ještě zesílily. Vlivný šíitský duchovní Muktada Sadr vyzval k demisi kabinetu a k uspořádání předčasných voleb za mezinárodního dohledu. Ke kritikům se v pátek připojil i irácký nejvyšší šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání.

„Sadrovo hnutí se za mě nepostavilo, vláda se za mě nepostavila. Žiju jenom s pomocí boží. Nemám bydlení, nemám plat, a to jsem absolvent s pěti jazyky. Chudí v této zemi nemají spojení se stranami,“ stěžuje si protestující v Bagdádu.

Současné protesty jsou nejsilnější od začátku vlády Mahdího, který do premiérské funkce nastoupil před necelým rokem. Infrastruktura v zemi je po desetiletích ozbrojených konfliktů v troskách. Irák v současnosti zažívá vzácné období míru, ale podle mnoha občanů jej vláda dostatečně nevyužívá k obnově země.

„Opustil jsem školu, když jsem byl v šesté třídě. Všichni moji bratři a příbuzní mají vysokou školu, ale jsou bez práce. Takže proč bych měl studovat, když nemáme žádnou budoucnost?“ ptá se další z nespokojených obyvatel irácké metropole.

Iráčané nesou rakev muže zabitého během protivládních demonstrací ve městě Nadžaf
Zdroj: Alaa Al-Marjani/Reuters

Události v Iráku už vzbuzují pozornost i v zahraničí. OSN vyzvala k rychlému vyšetření policejních zásahů. Tři státy v oblasti Perského zálivu – Kuvajt, Bahrajn a Katar – nedoporučují svým občanům do Iráku cestovat. Ti, kdo tam nyní jsou, mají neprodleně odjet.

České ministerstvo zahraničí dlouhodobě varuje před cestou do Iráku s ohledem na nestabilní bezpečnostní situaci, riziko únosu, zranění či usmrcení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 42 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 59 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 14 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.