Íránský duchovní vůdce Ajatolláh Alí Chameneí vyzval všechny muslimy, aby se postavili za libanonský lid a za „hrdý Hizballáh“ a aby všemi prostředky pomohli v konfrontaci se „zlotřilým režimem“, jímž mínil Izrael. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že práce Izraele zabitím Hasana Nasralláha neskončila. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena izraelský úder vykonal spravedlnost za tisíce obětí Hizballáhu. Podpořil tak právo Jeruzaléma na sebeobranu. Francouzský premiér Michel Barnier prohlásil, že situace v Libanonu je extrémně vážná.
„O osudu tohoto regionu rozhodnou síly odporu v čele s Hizballáhem,“ uvedl Chameneí podle íránských státních médií, která citovala agentura Reuters. „Všechny síly odporu v regionu stojí po boku Hizballáhu a podporují jej,“ dodal s odkazem na další Teheránem sponzorované ozbrojené skupiny na Blízkém východě, zejména v Iráku a v Jemenu, které spojuje nenávist k Izraeli i k vlivu Spojených států v regionu.
Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje předtím informovala, že Chameneí byl převezen na zabezpečené místo v rámci Íránu a že Teherán je v neustálém kontaktu s Hizballáhem a dalšími spojeneckými skupinami, s nimiž konzultuje postup. Šéf izraelské armády v sobotu po oznámení Nasralláhovy smrti varoval, že Izrael dostihne každého, kdo vyhrožuje židovskému státu nebo jeho občanům.
O úmrtí Nasralláha informovala dopoledne izraelská armáda, která uvedla, že ho zabila spolu s několika vojenskými veliteli při pátečním vzdušném útoku na hlavní ústředí hnutí na jižním předměstí Bejrútu.
„Naše práce zabitím šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha neskončila,“ prohlásil podle tiskových agentur k Nasralláhově smrti Netanjahu. „Nasralláh nebyl obyčejný terorista, byl to terorista s velkým T,“ sdělil s tím, že šéf Hizballáhu byl hlavním iniciátorem spojenectví s Íránem. Jeho smrt byla podle Netanjahua nutná v zájmu změny poměrů v regionu a v zájmu návratu obyvatel ze severu Izraele do jejich domů, které museli opustit kvůli ostřelování ze strany Hizballáhu.
Hamás truchlí
Palestinské teroristické hnutí Hamás, které bojuje proti Izraeli v Pásmu Gazy a patří k nejbližším spojencům Hizballáhu, označilo páteční izraelský úder na Bejrút za „ničemný teroristický čin“. V reakci na smrt Nasralláha uvedlo, že truchlí, ale událost podle něj jen podporuje boj proti Izraeli. Izrael také v červenci zabil vysoce postaveného vůdce Hamásu Ismáíla Haníju. Hamás v prohlášení zmínil, že zabité představitele nahradí „generace vůdců, kteří jsou statečnější, silnější a odhodlanější vést boj“. „Stojíme při bratrech z Hizballáhu,“ uvedl v prohlášení.
Vysoce postavený představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí podle agentury Reuters uvedl, že atentát na Hasana Nasralláha vůli k odporu vůči Izraeli nezlomí. „Okupanti bitvu prohrají,“ řekl abú Zuhrí.
Jemenští povstalci hútíové, kteří jsou rovněž spojenci Hizballáhu, uvedli, že po Nasralláhově smrti budou ještě odhodlanější ve svém boji. Hútíové útočí v posledních měsících na lodě plující v Rudém moři i na samotný Izrael.
Erdogan mluví o genocidě
Irák vyhlásil kvůli Nasralláhovi tři dny smutku. Svůj zármutek na sociálních sítích vyjádřil například vlivný šíitský duchovní Muktada Sadr. Na smrt Nasralláha v prohlášení reagoval i Islámský džihád, další palestinská teroristická skupina podporovaná Íránem. Islámský džihád uvedl, že dříve nebo později síly „odporu v Libanonu, Palestině a celém regionu donutí nepřítele zaplatit cenu za své zločiny a okusí porážku“.
K zastavení brutálních útoků Izraele vyzval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Libanon a libanonský lid jsou novými cíli izraelské politiky genocidy, okupace a invaze,“ prohlásil Erdogan, který v posledních měsících ostře kritizuje Izrael za bojové akce v Pásmu Gazy.
Podobně se vyjádřilo i ruské ministerstvo zahraničí a odsoudilo „další politickou vraždu spáchanou Izraelem“. Podle Moskvy bude Jeruzalém zodpovědný za „dramatické následky“ Nasralláhovy smrti.
Biden: Izrael má právo na sebeobranu
Na událost již reagovali někteří západní státníci. Americký prezident Biden označil zabití Nasralláha za určitou „míru spravedlnosti“ pro jeho početné oběti. Spojené státy plně podporují právo Izraele bránit se proti skupinám podporovaným Íránem, zdůraznil. Šéf Bílého domu dále uvedl, že USA si přejí deeskalaci situace v Gaze a Libanonu prostřednictvím diplomacie.
Biden už rozhodl o posílení pozic amerických vojenských sil na Blízkém východě, aby se zabránilo agresi a snížilo riziko dalšího rozšíření konfliktu. Americké ministerstvo zahraničí také nařídilo části personálu velvyslanectví v Bejrútu odcestovat z Libanonu kvůli zhoršené bezpečnosti, píše Reuters.
Francouzský premiér Barnier prohlásil, že ho znepokojuje bezpečnost Francouzů v zemi. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani uvedl, že je nutné vyvinout veškeré úsilí pro „obnovení dialogu mezi stranami konfliktu“. Obě země mají v Libanonu několik tisíc vojáků v rámci mise OSN UNIFIL, která působí na jihu země.
Potenciál k další eskalaci, okomentoval Pavel
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani uvedl, že je nutné vyvinout veškeré úsilí pro „obnovení dialogu mezi stranami konfliktu“. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková varovala před destabilizací celého Libanonu.
Český prezident Petr Pavel zmínil, že je to potenciál k další eskalaci situace na Blízkém východě. „Jenom věřím, že všichni účastníci, ať už je to Írán, nebo Libanon, nechtějí velký konflikt, stejně tak jako Izrael nemá určitě zájem na tom, aby se na Blízkém východě rozhořel velký konflikt,“ uvedl prezident. Světové mocnosti jako USA, Rusko a Čína by podle prezidenta měly apelovat na všechny „hráče“, aby se udrželi, pokud možno, v mezích.
Výzvy k evakuaci
Řada zemí také vyzývá své občany, aby z bezpečnostních důvodů opustili Libanon. Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že zvyšuje krizovou úroveň na svých diplomatických misích v Bejrútu a rovněž v Ramalláhu a v Tel Avivu, píše agentura AFP. To znamená, že rodinní příslušníci diplomatů budou evakuováni do Německa či na bezpečné místo v regionu.
Americké ministerstvo zahraničí nařídilo odjezd z Libanonu rodinným příslušníkům amerických diplomatů a povolilo odjezd zaměstnanců americké ambasády v Bejrútu, kteří nejsou nezbytně nutní pro chod úřadu, napsala agentura AP. Současně Washington vyzval americké občany, aby Libanon opustili, dokud lze využít komerčních letů. Americká diplomacie zdůvodnila své kroky „leteckými údery v Bejrútu a nestabilní a nepředvídatelnou situací napříč Libanonem“.
Londýn vybídl britské občany, aby Libanon opustili „prvním dostupným letem“. To však bude stále obtížnější, neboť řada leteckých společností přestává do Bejrútu létat. S ohledem na zhoršenou bezpečnostní situaci a intenzivnější vzdušné útoky agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví doporučila aerolinkám, aby nelétaly do Libanonu ani do Izraele.
České ministerstvo zahraničí uvedlo, že v cestovatelském systému Drozd aktuálně registruje 98 Čechů v Libanonu. Ministerstvo už loni v říjnu vyzvalo české občany k opuštění země s ohledem na bezpečnostní situaci, a to v návaznosti na eskalaci napětí po teroristických útocích Hamásu na území Izraele a na izraelskou ofenzivu v palestinském Pásmu Gazy. Ve svém stále platném doporučení Černínský palác varuje před veškerými cestami do Libanonu.
