V Iráku vnikli demonstranti na švédskou ambasádu, Bagdád vypověděl velvyslankyni

Kvůli dalšímu protestu před iráckou ambasádou ve Švédsku, jehož pořadatel hrozil pálením koránu, se ve čtvrtek strhla diplomatická bouře mezi Stockholmem a Bagdádem. Protestní akci švédské úřady povolily, její účastníci nakonec od pálení svaté knihy islámu upustili, korán ale pošlapali a částečně poničili. Demonstranti v Iráku už ráno vnikli na švédskou ambasádu a založili tam malý požár. Irácká vláda pak pohrozila přerušením styků se Švédskem a vypověděla ze země švédskou velvyslankyni.

Napětí začalo stoupat už brzy ráno, kdy stovky lidí, zejména příznivců šíitského duchovního Muktady Sadra, pronikly do střeženého areálu švédské ambasády v Bagdádu.

Na záběrech zveřejněných na sociálních sítích bylo vidět, jak desítky mužů přelézají plot kolem velvyslanectví a pokoušejí se dostat dovnitř budovy, uvedla agentura AP. Záběry ukázaly i oheň a stoupající kouř. Požár se podle agentury AFP podařilo uhasit, rozsah škod ale zatím není znám. Demonstranty rozehnala policie, a to i s použitím vodních děl.

„Nečekali jsme na ráno, vnikli jsme tam a zapálili jsme švédské velvyslanectví před rozbřeskem,“ řekl reportérovi agentury AFP jeden z demonstrantů. Ten také skandoval jméno šíitského duchovního Sadra. 

Stockholm poté obvinil irácké úřady z nedbalosti, protože nedokázaly diplomatickou misi ochránit. Ministr zahraničí Tobias Billström v prohlášení uvedl, že útok na ambasádu je „zcela nepřijatelný“ a povolal si iráckého chargé d'affaires. Jeho úřad ujistil, že všichni zaměstnanci jsou v bezpečí.

Útok na švédskou ambasádu ve čtvrtek odsoudily také Spojené státy, podle kterých mu irácké bezpečnostní složky měly zabránit. Rovněž české ministerstvo zahraničí útok na budovu ambasády odsoudilo. „Ostře odsuzujeme opakované útoky na velvyslanectví Švédska v Bagdádu. Narušení bezpečnosti a integrity diplomatických zastoupení je nepřijatelné a jde o zodpovědnost hostující země,“ uvedla česká diplomacie na Twitteru.

Výtržnosti na švédské ambasádě v Bagdádu odsoudila i Evropská unie, která vyzvala k ochraně diplomatických misí v Bagdádu. „Očekáváme rychlé přijetí nezbytných bezpečnostních opatření ze strany iráckých úřadů, aby se zabránilo dalším incidentům, a pohnání pachatelů tohoto útoku k odpovědnosti,“ reagovala EU. „Doufáme v rychlý návrat k normálu ve vztazích mezi Irákem a Švédskem,“ uvádí se též v krátkém prohlášení.

Incident odsoudilo rovněž irácké ministerstvo zahraničí a slíbilo, že ho pečlivě vyšetří. Irácká vláda ale vzápětí pohrozila přerušením diplomatických styků, pokud švédské úřady znovu dopustí veřejné pálení koránu.

Ještě před zahájením protestu ve Stockholmu pak oznámila, že zemi musí opustit švédská velvyslankyně Jessica Svärdströmová, a povolala zpět do vlasti svého diplomatického zástupce ve Švédsku. Kromě toho švédská telekomunikační firma Ericsson přijde o licenci, která jí umožňuje podnikat v Iráku, uvedla agentura Reuters.

Souvislost s Iráčanem, který měl v úmyslu zapálit korán

Podle agentury AFP útok na švédské velvyslanectví souvisí s povolením, které získal od švédských úřadů irácký uprchlík Salwan Momika. Ten měl podle švédského tisku ve čtvrtek v úmyslu před iráckým velvyslanectvím ve Stockholmu spálit výtisk koránu a iráckou vlajku. 

Demonstraci švédské úřady povolily a policie na ni dohlížela. Dorazil pouze pořadatel Momika a jeden další člověk; desítky lidí a také novinářů přihlížely zpoza policejních zábran. Momika poblíž velvyslanectví korán pošlapal a kopal do něj, na pálení ale nedošlo. Kromě toho pošlapal také iráckou vlajku a fotografie Sadra a íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, napsala agentura Reuters s odvoláním na svědky.

Akci před iráckou ambasádou ve Stockholmu ve čtvrtek odsoudilo několik muslimských zemí. Na protest proti znesvěcování koránu si švédského velvyslance Mattiase Lentze předvolalo íránské ministerstvo zahraničí.

Ankara protestní shromáždění označila za „opovrženíhodný útok na korán“ a turecké ministerstvo zahraničí Švédsko vyzvalo, aby přijalo rázná opatření, pomocí nichž by tomuto „zločinu z nenávisti“ zabránilo.

Ke stažení velvyslanců ze Švédska a vyhoštění švédských diplomatických zástupců vyzval arabské a muslimské země také vůdce libanonského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh. Írán toto šíitské hnutí otevřeně podporuje v jeho boji proti Izraeli, který Teherán považuje za nepřátelský stát.

Momika již na konci června spálil několik stránek koránu před největší mešitou ve Stockholmu. To vyvolalo v Iráku i dalších převážně muslimských zemí protesty. Ve středu irácké ministerstvo zahraničí Švédsko vyzvalo, aby pálení koránu zabránilo. To však pálení knihy, které nikoho neohrožuje ani neomezuje, nemůže zakázat. 

Švédská policie povolila čtvrteční akci ve Stockholmu kvůli svobodě shromažďování, zdůraznila ale, že to neznamená, že schvaluje to, co se tam stane. „Ústava říká, že musí být splněno mnoho podmínek, aby mohlo být někomu zakázáno organizovat shromáždění,“ řekl podle AFP Ola Österling ze stockholmské policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 1 hhodinou

Rusové zabili tři batolata a muže u Charkova

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na středu vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po dronovém útoku. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
před 3 hhodinami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 6 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 8 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 14 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...