Před mešitou ve Stockholmu muž spálil korán. Uvažujme nad zájmy Švédska, vyzval premiér

Před největší mešitou ve Stockholmu ve středu muž roztrhal a spálil výtisk koránu. Uspořádání akce přitom švédská policie povolila teprve ten samý den. Setkání bylo svolané na první den muslimského svátku íd al-adhá, informovala agentura AFP. Čin odsoudil turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který Švédsko kritizoval, že takové počínání umožňuje. Ankara blokuje vstup severské země do NATO, mezi důvody zmiňovala v minulosti i pálení koránu na veřejnosti.

Svolavatel akce Salwan Momika nejprve na svatou knihu muslimů položil slaninu, která patří mezi potraviny zakázané islámem. Pak z knihy vytrhl několik stránek a zapálil ji. Policie na místě zatkla jednoho muže, který se pokoušel házet kameny, napsal švédský list Aftonbladet.

Momika o sobě v nedávném rozhovoru s médii prohlásil, že je irácký uprchlík, který se snaží prosadit zákaz koránu, napsal Reuters. Policie shromáždění povolila, protože bezpečnostní riziko spojené se spálením koránu není takové povahy, aby si vyžádalo zrušení akce, odůvodnila policie své rozhodnutí. Okolí mešity je pod policejním dohledem.

„Je to legální, ale nevhodné,“ komentoval ve středu pálení koránu švédský premiér Ulf Kristersson. Dodal, že rozhodnutí je na policii. „Domnívám se, že žijeme v době, kdy je potřeba zůstat v klidu a uvažovat o tom, co je nejlepší pro dlouhodobé zájmy Švédska,“ uvedl Kristersson citovaný agenturou Reuters.

Středeční akci ve Stockholmu odsoudil turecký ministr zahraničí Fidan. „Je nepřijatelné, že tyto činy proti islámu jsou povoleny pod záminkou svobody slova,“ uvedl šéf turecké diplomacie. Podobné výhrady z Ankary zazněly i v únoru poté, co v lednu protiislámský aktivista spálil ve Stockholmu korán. Tehdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Turecko neratifikuje švédskou žádost o vstup do NATO, pokud tamní úřady budou dovolovat pálení koránu na veřejnosti.

Dvě obdobná shromáždění svolaná na 6. a 9. února přitom policie zakázala kvůli možnému narušení veřejného pořádku. Demonstranti se proti rozhodnutí odvolali a správní soud jim na začátku dubna dal za pravdu. Verdikt pak v polovině tohoto měsíce potvrdil i odvolací správní soud, podle něhož bezpečnostní riziko zmiňované policií „nemá dostatečně jasnou souvislost“ se shromážděními. Na základě tohoto názoru soudu se policie rozhodla středeční akci povolit.

Švédský vstup do NATO

Švédsko požádalo o vstup do NATO s další dlouho neutrální skandinávskou zemí Finskem po napadení Ukrajiny ruskou armádou loni v únoru. Záměr vstoupit do Aliance ideálně ještě před summitem NATO, který se uskuteční v litevském Vilniusu od 11. do 12. července, nebo během něj, během středy zopakoval Kristersson. Vstup Švédska do NATO blokuje Ankara a Budapešť.

Turecká vláda viní Stockholm z toho, že dlouhodobě poskytuje útočiště disidentům, které Ankara označuje za teroristy kvůli jejich údajným vazbám na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK).

Švédská vláda se snaží přesvědčit Ankaru, aby ratifikaci vstupu do NATO schválila. Kvůli tomu například prosadila protiteroristický zákon. Norma přitom ve Švédsku vyvolala obavy o svobodu slova a další základní práva, podle švédského ministra spravedlnosti Gunnara Strömmera ale svobodu slova neohrozí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 25 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...