Kaliningrad dosud působil na své okolí jako hrozba, brzy by mohl být slabinou. Severoatlantická aliance by získala kvalitní loďstvo – třeba ponorky, které si dokázaly poradit s americkou letadlovou lodí, zbrojní průmysl či strategický ostrov Gotland. Vstup Švédska do NATO by zcela proměnil bezpečnostní situaci v Baltském moři. Armáda skandinávské země ale není zcela bez problémů, jak ukazuje například stav letectva.
„Vstupem Finska, ale také s budoucím vstupem Švédska, se Baltské moře stane obrazně řečeno aliančním jezerem, protože bude ze všech stran obklopeno zeměmi NATO,“ řekl analytik Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů (IIR). Podle vojensko-bezpečnostního analytika Lukáše Visingra se z „Baltského moře efektivně stává alianční rybník“ a s tímto vývojem se shodují i další zdroje.
Přistoupení Švédska k NATO by „posílilo strategické sevření severských zemí v Baltském moři, které je pro Rusko námořním přístupovým bodem k Petrohradu a jeho exklávě Kaliningradu“, napsala agentura AP.
„Konečně někdo se podíval na mapu správně a Kaliningrad ze složky hrozba přesunul do složky rukojmí. Teď se Kaliningrad začíná proměňovat na obrovskou slabinu,“ prohlásil Visingr.
Podle něj si ruská baltská flotila sice zachová volnost pohybu, i když Švédsko vstoupí do NATO, ale Stockholm vždy monitoroval přesuny ruských plavidel, a jakmile Švédsko vstoupí do Aliance, tak tato data budou dostupná všem jejím členům.
„To vynikající švédské námořnictvo, které je určené pro obranu pobřeží a právě pro operace v sevřených vodních plochách, jako je Balt, se bude ještě lépe propojovat s loďstvy NATO. To je pro Rusy samozřejmě špatná zpráva,“ řekl Visingr pro ČT24.
Švédská ponorka „potopila“ americkou letadlovou loď
Visingr připomněl, že švédské ponorky jsou na světové úrovni. „Před lety se stalo dokonce, že při cvičení švédská ponorka ‚potopila‘ americkou letadlovou loď, což Američany tak knokautovalo, že si tu ponorku potom vypůjčili,“ připomněl analytik.
Jednalo se o vojenské cvičení, v němž se operační skupina americké letadlové lodi USS Ronald Regan, včetně početného protiponorkového doprovodu, postavila proti HSMS Gotland, malé švédské ponorce s dieselovým pohonem o výtlaku 1600 tun. I přes několikanásobné útoky na letadlovou loď však Gotland američtí námořníci neodhalili.
Tento výsledek se odehrál opakovaně během dvou let válečných her, kdy soupeřící torpédoborce a jaderné útočné ponorky podlehly nenápadné švédské ponorce.
Šedesátimetrové švédské ponorky třídy Gotland, uvedené do provozu v roce 1996, jako první použily systém pohonu nezávislého na přístupu vzduchu. V daném případě se jedná o Stirlingův motor, který nabíjí 75kilowattovou baterii ponorky pomocí kapalného kyslíku. Pod vodou vydrží dva týdny. Tím se sice nevyrovnají ponorkám s jaderným pohonem, ale jejich motor je tišší a méně nákladný na provoz. Díky tomu mohou efektivně bránit východní pobřeží Skandinávského poloostrova a švédské ostrovy v Baltském moři.
Strategický Gotland
„Ze strategického hlediska má mimořádně důležité postavení ostrov Gotland, který byl dlouhé roky demilitarizovaný,“ připomněl Halás.
Ostrov je umístěný ve středu Baltského moře. Kdo drží Gotland, má přehled o aktivitě pod i nad hladinou moře, upozornil už dříve analytik Björn Fägersten ze Švédského institutu pro mezinárodní otázky. Podobný názor vyjádřil i velitel „gotlandského“ 181. pluku švédské armády Häkan Darvall. „Gotland má strategickou polohu, ovládá přístupy do Baltu i do Finska,“ zdůraznil.
Zároveň je Gotland od ruské Kaliningradské oblasti vzdálený jen 340 kilometrů, takže ho mohou zasáhnout ruské rakety S-400 a Iskander.
Během studené války bylo na největším ostrově v Baltském moři umístěno až pětadvacet tisíc vojáků švédské armády. Po rozpadu Sovětského svazu došlo k postupné demilitarizaci ostrova a v roce 2005 Švédsko zavřelo zbylé vojenské instalace. Po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 ovšem Stockholm rozhodl o navrácení svých vojáků.
Ostrov ještě v prosinci bránily čtyři stovky vojáků, jejich velitel ale tehdy avizoval, že se počet bude zvyšovat. „Dnešní plány mluví o čtyřech tisících vojácích, ale nevíme, zda podle situace v oblasti ta skupina nebude dokonce větší,“ řekl v závěru minulého roku Darvall.
V roce 2022 se na Gotlandu konalo první vojenské cvičení za účasti příslušníků Námořní pěchoty Spojených států amerických. Cvičení zahrnovalo rychlé spojení námořní pěchoty se švédskými jednotkami na pláži ostrova a následné vytlačení nepřátelských sil z místa k vylodění, které útočníci získali pod kontrolu a začali jej využívat k dopravě dalších vojáků na ostrov.
Role Švédska v obraně Pobaltí
Ostrov Gotland by se stal důležitým obranným bodem proti útočníkovi postupujícímu z východu, tedy ze směru Pobaltí. Toto území bylo určitou slabinou NATO, protože ho s ostatními členskými státy spojoval jen úzký koridor do Polska. Ruské armádě by v případě útoku stačilo dobýt necelých sedmdesát kilometrů mezi Běloruskem a Kaliningradskou oblastí, aby ho odřízla od zbytku Aliance. Ta by si poté v podpoře napadených států musela vystačit s námořní a leteckou dopravou.
Navíc Pobaltí představuje řídce obydlený a relativně úzký pruh území, takže by v případě útoku měly tamní armády jen omezený prostor k obraně. Podle Haláse a Visingra se však Švédsko o tuto oblast vždy zajímalo a bylo jeho cílem, aby si tamní státy udržely nezávislost a dále budovaly své vojenské schopnosti a kompetence.
„Příkladem může být, jakým způsobem se v devadesátých letech budovaly armády v Pobaltí. Jakým způsobem přispělo Švédsko, a stejně i Finsko, k výcviku důstojníků pobaltských zemí,“ odpověděl Halás na dotaz ČT24.
Silné vazby mezi státy severní Evropy tedy existovaly již před jejich vstupem do Aliance, protože to podle Visingra bylo v jejich vlastním zájmu. „Kdyby došlo k ruskému útoku na Pobaltí, tak Švédové a Finové by se okamžitě zapojili do obrany. Státy jednají na prvním místě podle svých národních a bezpečnostních zájmů a až na druhém podle nějakých dohod,“ míní analytik.
„Když přijde krize, začne NATO posilovat vojenské jednotky, které v Pobaltí jsou. Pošle tam vojáky a techniku, která to bude řídit. Buď se přepraví po moři, to trvá dlouho, nebo letecky. Proto je Švédsko klíčové, protože jedno z těch nejefektivnějších řešení se zaměřuje na využití švédského vzdušného prostoru,“ doplnil pracovník IIR.
Stockholm kvůli tomu uzavřel několik smluv se Spojenými státy o zprostředkování svého vzdušného prostoru pro případ napadení Pobaltí. Až se Švédsko stane členem NATO, bude moci přispívat k obraně regionu mnohem otevřeněji, poznamenal Halás.
Kondice švédského letectva
Nezávisle na Alianci severské země v polovině března uzavřely smlouvu o vzájemné spolupráci jejich vzdušných sil. „Dánsko, Norsko, Švédsko a Finsko podepsaly smlouvu, podle které chtějí postupně integrovat svoje letectva prakticky do jednoho severského letectva,“ přiblížil Visingr.
Diskuze o tomto projektu začaly již v devadesátých letech, ale deklarovaná neutralita Švédska a Finska bránila dalšímu vývoji. Posun umožnily přihlášky skandinávských zemí do NATO. Výsledný celek by měl disponovat 250 bojovými letouny, Švédsko by do společného arzenálu dodalo devadesát strojů JAS-39 Gripen.
Podle výroční zprávy Švédské armády není tamní letectvo bez problémů. V roce 2022 zaznamenalo u svých gripenů o 1363 letových hodin méně oproti 11 727 hodinám odlétaným v roce 2021.
Za zdroj problému pak dokument označuje nedostatek velitelů vzdušných bojových jednotek, leteckých techniků a pilotů, stejně jako studijní dovolené třiceti pilotů, napsal server Breaking Defense (BD).
„V roce 2022 nemělo čerpání dovolených významný vliv na plnění hlavních úkolů, nicméně schopnost letectva pokračovat ve výcviku a údržbě bojových jednotek se výrazně snížila,“ dodává zpráva. „Pokud bude dovolená v čase pokračovat, klesne i schopnost vojenských jednotek, především s ohledem na schopnost řešit hlavní úkoly,“ upozorňuje server BD.
Příznivější pro Stockholm podle něj je, že pokračující dodávky náhradních jednotek a náhradních dílů pro gripeny nebo revize dohod s dodavateli údajně podpoří „plánované potřeby“ až do roku 2025.
Integrace s Aliancí
Švédské zbrojovky ovšem dosud neměly přístup ke komunikačním systémům Aliance, jako je Link 16, připomněl Visingr. To byl dosud velký problém pro vzájemnou součinnost švédské a alianční techniky, což v minulosti zasáhlo i české gripeny. Se vstupem Švédska do NATO se to však změní.
„Švédské bojové letouny, ať už při cvičeních nebo konfliktech, budou dostávat veškerá taktická data z aliančních senzorových a komunikačních systémů. To bude znamenat obrovský skok právě pro interoperabilitu. To je věc, kterou lidé mají obrovskou tendenci podceňovat, ale je to nesmírně důležité,“ zdůraznil Visingr.
V případě vstupu Švédska do NATO bude jeho význam růst v průběhu následujících let, jak bude Švédská armáda přecházet na alianční standardy a dále se zapojovat do jejích struktur, dodal analytik.
„Švédsko i Finsko mají velmi silný zbrojní průmysl. Ve Švédsku je firma Saab, je tam firma Bofors. Pak tam funguje i firma Hägglunds (poslední dvě jmenované společnosti jsou dnes součástí největší evropské zbrojařské skupiny BAE Systems, která sídlí ve Spojeném království pozn. red.), která vyrábí bojová vozidla pěchoty CV 90. Ty bude používat i česká armáda,“ řekl Visingr.
Společnost Saab je známá tím, že vyvíjí právě bojové letouny JAS-39 Gripen. Oproti tomu firma Bofors během svého samostatného působení na trhu produkovala především protiletecké a námořní kanóny.
