Na ostrov Gotland, který zaujímá v Baltském moři strategickou pozici, se vrátili švédští vojáci. Zatím jich je několik stovek, armáda ale plánuje v dalších letech jejich počet významně navýšit. Ostrov je totiž v dostřelu ruských raket umístěných v Kaliningradu. Jak tamní obyvatelé vnímají ruskou hrozbu, zjišťoval přímo na místě redaktor Reportérů ČT Ondřej Stratilík.
Gotland se do širšího povědomí světové veřejnosti dostal už v září, když výbuchy vážně poškodily plynovod Nord Stream, který vede podél břehů ostrova. Švédská prokuratura nedávno potvrdila, že za explozemi stojí sabotáž. Moskva nicméně vinu popírá, a naopak ukazuje prstem na Západ.
Strategický ostrov uprostřed Baltu má přitom velmi bohatou historii, což dokazují více než 800 let staré stavby. V průběhu staletí ho přitom neovládali pouze Švédové, ale také Dánové. A na jaře roku 1808 Gotland několik týdnů okupovali i Rusové.
Ostrov byl ve velmi citlivé pozici mezi Východem a Západem už během studené války. „V té době byl Balt uzavřený, procházela jím neviditelná opona. Když jsem na Gotlandu vyrůstal, o východní části Baltského moře jsme nevěděli nic,“ vzpomíná Lars Kruthof, který pracuje v muzeu v hlavním městě ostrova Visby.
V dostřelu z Kaliningradu
Po více než 30 letech se část této historie vrací kvůli agresivnímu chování Ruska a politice vládce Kremlu Vladimira Putina. Gotland je totiž vzdálený jen 340 kilometrů od ruského Kaliningradu a je tak v dostřelu raket S-400 a Iskander.
O vzrušení se tak na ostrově nyní stará švédská armáda. Po letech, kdy na Gotlandu vůbec nebyli, nyní vojáci znovu ve spěchu budují kvůli chování Putinova Ruska obranu ostrova. Sídlo pluku a jeho cvičiště jsou přitom od Visby vzdálené jen asi 20 minut jízdy autem.
„Ostrov Gotland je v Baltu velmi centrálně umístěný. Pokud tedy ovládáte Gotland, můžete kontrolovat průchod a spoustu aktivit pod i nad hladinou Baltského moře,“ upozorňuje analytik Björn Fägersten ze Švédského institutu pro mezinárodní otázky.
„Gotland má strategickou polohu, ovládá přístupy do Baltu i do Finska,“ připojuje se velitel „gotlandského“ 181. pluku švédské armády Häkan Darvall, který za jediného agresora v regionu označil Rusko.
Ostrov nyní brání čtyři stovky vojáků, podle velitele je ale aktuálně v plánu sílu pluku desetinásobně zvednout. „Ale nevíme, zda podle situace v oblasti ta skupina nebude dokonce větší,“ říká Darvall.
Hlavní obrannou silou Gotlandu jsou přitom obrněná vozidla CV90, která se mají v dohledné době stát i páteří české armády. Vláda jich chce pořídit 210, stát to bude přes padesát miliard korun.
