V úterý se k Severoatlantické alianci (NATO) připojilo Finsko, pro sousední Švédsko ale čekání pokračuje. Jeho vstup do NATO i nadále blokují Turecko a Maďarsko. Vlády obou zemí se kandidatury skandinávské země rozhodly využít k vlastním politickým cílům.
Na pozadí ruské invaze obě skandinávské země podaly přihlášku do NATO loni 18. května. Obě severské země byly formálně přizvány do Aliance na madridském summitu 30. června. Turecko a Maďarsko ale s ratifikací přijetí obou zemí otálely, v případě Švédska dosud souhlas neudělily. Důvody Ankary a Budapešti se různí.
Podle Turecka Švédsko stále dostatečně neplní jeho požadavky obsažené v memorandu z června ohledně financování teroristických organizací, propagandy či náboru členů teroristických organizací na švédském území.
Za teroristické organizace Ankara označuje Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence duchovního Fethullaha Gülena. PKK za teroristickou organizaci považuje i Evropská unie, milice YPG ale výrazně pomohly Západu v boji proti teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii.
Ankara Švédsku také vyčítá, že umožňuje protesty proti islámu a pálení posvátné knihy korán, což Turecko považuje za šíření nenávisti.
Zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský soudí, že novým impulsem do zablokovaného procesu by mohly být nadcházející prezidentské a parlamentní volby v Turecku. Uskuteční se 14. května. Pokud vyhraje současný turecký prezident, bude to znamenat další vyjednávání i trvání na současných požadavcích. Naopak nejsilnější opoziční strana se dala slyšet, že jí vedená vláda by už nestála Švédsku v cestě, dodal zpravodaj.
Maďarské váhání
Maďarsko zase tvrdilo, že váhání vlády v této otázce je zapříčiněno ustavičnou kritikou ze strany Západu v demokratických a kulturních otázkách. Tuto formulaci použil například maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Někteří maďarští opoziční politici a analytici se domnívají, že tahanice o ratifikaci měly přimět Švédsko a Finsko, aby podpořily uvolnění miliard eur z fondů EU pro Budapešť. Evropská komise tyto peníze zadržuje kvůli korupci a obavám, že vláda Viktora Orbána v zemi narušuje demokratická práva.
Ředitel provládního institutu Nézöpont Ágoston Sámuel Mráz řekl, že Maďarsko neučiní žádný krok ohledně Švédska, dokud rozhodnutí neučiní Turecko. Vláda totiž prý „nechce rozhodovat proti Turkům“ a také chce od Stockholmu záruky zlepšení bilaterálních vztahů. I nadále proto zůstává nejasné, kdy budou maďarští poslanci o ratifikaci hlasovat.
Podle zpravodaje České televize Petra Obrovského ale odpor Maďarska není principiální a země se jen pokouší na maximum využít čas, který získává protahováním ratifikace ze strany Turecka.
„I oni se snaží nějak rétoricky působit na Švédsko. Například mu vytýkají to, že Švédové se opakovaně kriticky vyjadřovali na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána a kvality maďarské demokracie,“ vysvětluje Obrovský.
Čeká se tak především na rozhodnutí Turecka, to ale může ještě nějakou dobu trvat. „Všichni jsou smířeni s tím, že do klíčových tureckých voleb, které jsou naplánované na polovinu května, k žádnému posunu rozhodně nedojde,“ dodává zpravodaj.
Jak Severoatlantická aliance, tak Stockholm ale doufají, že k přijetí by mohlo dojít do červencového summitu NATO v litevském Vilniusu.
„Zachovali jsme chladnou hlavu. Jsou to rozhodnutí, která musí být přijata v Maďarsku a Turecku. Je i nadále naší nadějí a nadějí dalších 28 zemí, že k tomu (přijetí Švédska) dojde před nebo při summitu ve Vilniusu. Nic ale není zaručeno,“ poznamenal švédský premiér Ulf Kristersson.
Podrážděné Rusko
Rusko již dříve varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské enklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně. „Rusko bude nuceno přijmout odvetné vojensko-technické i jiné kroky, aby se vypořádalo s hrozbami, které z toho vyplývají pro jeho národní bezpečnost,“ varoval také loni ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Podrážděně Rusko reaguje i nyní. Ruská ambasáda ve Švédsku například zveřejnila na svých webových stránkách prohlášení, podle něhož se Švédsko a Finsko v případě vstupu do NATO stanou „legitimním cílem“.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško zase prohlásil, že Moskva zvýší vojenskou přítomnost na západě a severozápadě země.
Konec švédské neutrality
Švédsko společně s Finskem zachovávalo po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Invaze Ruska na Ukrajinu loni 24. února ale přinesla dramatický obrat.
Švédsko až doteď svou bezpečnost posilovalo především skrze menší obranné dohody. Jednou z nejvýznamnějších je iniciativa severských států NORDEFCO založená v roce 2009. Členy této dohody jsou kromě Švédska také Dánsko, Finsko, Norsko a Island a navazuje na předchozí dohody o spolupráci skandinávských zemí.
Dohoda je však založena na dobrovolné spolupráci členů a její součástí není požadavek na kolektivní obranu jako třeba v případě NATO.
Švédsko je v rámci EU součástí také Stálé strukturované spolupráce (PESCO) nebo užší spolupráce západoevropských zemí nazvané Evropská intervenční iniciativa (EII).
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu Stockholm společně s Helsinkami podepsaly dohodu také s Velkou Británií, která má sloužit jako dočasná bezpečnostní pojistka po dobu přístupových rozhovorů. Dohoda garantuje oběma zemím pomoc ze strany Británie v případě napadení.
Turecko nakonec pustí Švédsko do NATO, míní diplomaté
Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský sice vnímá švédsko-turecké neshody jako vážné, ale vzájemná bezpečnost evropských zemí je podle něj důležitější. Dle jeho mínění je členství Finska srovnatelné se vstupem Západního Německa a mění podobu evropské bezpečnosti.
„Věřím, že si to všichni včetně Turecka uvědomují a nakonec upřednostní společnou věc nad parciálním zájmem. Zároveň víme, že Švédsko se snaží najít s Tureckem všemožnými způsoby společnou řeč,“ poznamenal Landovský a připomněl, že se členské státy NATO snaží v rámci Aliance upozadit bilaterální agendu.
Turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně si myslí, že Turecko nechce dlouhodobě blokovat vstup Švédska do NATO, protože si uvědomuje význam otupování ruské agrese na Ukrajině. Zároveň tím údajně Ankara sleduje i vlastní zájmy.
„Turecko za současného prezidenta Erdogana hraje sice takovou hru a snaží se nacházet skulinky, kde se to jen dá, aby mohlo uplatnit svoji regionální mocenskou politiku, ale přesto má stále NATO v zádech. Nepředpokládám, že by blokovalo Švédsko a že by ho nepustilo do Aliance,“ vysvětlil Laně.
Bývalý velvyslanec se domnívá, že po nadcházejících tureckých volbách obě strany tamní politické scény budou nakloněné vstupu Švédska do NATO. Současná opozice je pro posílení evropských i atlantských vazeb, takže nebude klást překážky ke vstupu Švédska. Na druhou stranu by se současný turecký prezident Recep Erdogan po volbách „nemusel ohlížet na svůj elektorát“. Proto by podle turkologa mohl zaujmout „mnohem pružnější stanovisko“ k přijetí Švédska.
