Tisíce iráckých stoupenců šíitského duchovního Muktady Sadra se shromáždily v Bagdádu a požadovaly odchod amerických vojáků ze země. Při střetech demonstrantů s bezpečnostními silami zemřeli dva lidé a dalších 25 je zraněných, píše s odvoláním na policejní a zdravotnické zdroje agentura Reuters.
„Smrt Americe!“ Tisíce Iráčanů v Bagdádu volaly po stažení armády USA
Napětí v regionu se vyostřilo tento měsíc poté, co Spojené státy u letiště v Bagdádu zabily s pomocí bezpilotního letounu velitele íránských elitních jednotek Kásima Solejmáního a několik Iráčanů.
Z reproduktorů na náměstí v centrální části Bagdádu se ozývalo „Ne Americe“, zatímco dítě v davu drželo transparent s nápisem „Smrt Americe. Smrt Izraeli“. Někteří demonstranti na sobě měli symbolická šíitská bílá roucha.
Policie pálila ostrými náboji
Silnice a mosty do opevněné Zelené zóny, kde sídlí vláda a mnoho zahraničních ambasád včetně té americké, byly zablokovány betonovými zátarasy a čtvrť hlídalo více příslušníků bezpečnostních složek než obvykle. Policie proti demonstrantům shromážděným na dálnici Muhammada Kásima použila ostrou munici a slzný plyn.
Šíitský duchovní Muktada Sadr, jehož strana vyhrála v květnu v parlamentu nejvíce křesel, vyzval Iráčany k masové demonstraci na protest proti přítomnosti amerických vojáků po atentátu na Solejmáního a vysoce postaveného velitele irácké milice Abú Mahdího Muhandise.
Šíitská koalice
Páteční pochod podporují hlavní šíitské strany, včetně bloku Fatah Sadrova poltického rivala Hádího Amirího, stejně jako aliance Íránem podporovaných milic, která si říká Lidové mobilizační síly (PMF).
„Američtí vojáci by měli odejít (…) Jsem připraven bojovat proti Američanům, pokud nás Sadr požádá,“ řekl osmnáctiletý demonstrant Amír Saad.
Krátce po atentátu na Solejmáního schválil irácký parlament nezávaznou rezoluci požadující odchod amerických vojáků ze země. Kurdští a sunnitští zákonodárci tehdejší hlasování bojkotovali.
Írán reagoval na zabití svého generála útokem na americkou základnu v Iráku. Prezident Donald Trump nejprve tvrdil, že nikdo nebyl zabit ani zraněn, Pentagon ale později zmínil zraněné. Podle nejnovější bilance ministerstva obrany USA utrpělo zranění 34 příslušníků americké armády.