„Smrt Americe!“ Tisíce Iráčanů v Bagdádu volaly po stažení armády USA

Tisíce iráckých stoupenců šíitského duchovního Muktady Sadra se shromáždily v Bagdádu a požadovaly odchod amerických vojáků ze země. Při střetech demonstrantů s bezpečnostními silami zemřeli dva lidé a dalších 25 je zraněných, píše s odvoláním na policejní a zdravotnické zdroje agentura Reuters.

Napětí v regionu se vyostřilo tento měsíc poté, co Spojené státy u letiště v Bagdádu zabily s pomocí bezpilotního letounu velitele íránských elitních jednotek Kásima Solejmáního a několik Iráčanů.

Z reproduktorů na náměstí v centrální části Bagdádu se ozývalo „Ne Americe“, zatímco dítě v davu drželo transparent s nápisem „Smrt Americe. Smrt Izraeli“. Někteří demonstranti na sobě měli symbolická šíitská bílá roucha.

Policie pálila ostrými náboji

Silnice a mosty do opevněné Zelené zóny, kde sídlí vláda a mnoho zahraničních ambasád včetně té americké, byly zablokovány betonovými zátarasy a čtvrť hlídalo více příslušníků bezpečnostních složek než obvykle. Policie proti demonstrantům shromážděným na dálnici Muhammada Kásima použila ostrou munici a slzný plyn.

Šíitský duchovní Muktada Sadr, jehož strana vyhrála v květnu v parlamentu nejvíce křesel, vyzval Iráčany k masové demonstraci na protest proti přítomnosti amerických vojáků po atentátu na Solejmáního a vysoce postaveného velitele irácké milice Abú Mahdího Muhandise.

Šíitská koalice

Páteční pochod podporují hlavní šíitské strany, včetně bloku Fatah Sadrova poltického rivala Hádího Amirího, stejně jako aliance Íránem podporovaných milic, která si říká Lidové mobilizační síly (PMF).

„Američtí vojáci by měli odejít (…) Jsem připraven bojovat proti Američanům, pokud nás Sadr požádá,“ řekl osmnáctiletý demonstrant Amír Saad.

Krátce po atentátu na Solejmáního schválil irácký parlament nezávaznou rezoluci požadující odchod amerických vojáků ze země. Kurdští a sunnitští zákonodárci tehdejší hlasování bojkotovali.

Írán reagoval na zabití svého generála útokem na americkou základnu v Iráku. Prezident Donald Trump nejprve tvrdil, že nikdo nebyl zabit ani zraněn, Pentagon ale později zmínil zraněné. Podle nejnovější bilance ministerstva obrany USA utrpělo zranění 34 příslušníků americké armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...