Irácký parlament v neděli schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a aby zajistila, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody. Parlament se sešel na mimořádné schůzi kvůli americkému útoku, při němž zemřel vlivný íránský generál Kásim Solejmání. Spojené státy večer oznámily, že jsou krokem iráckého parlamentu zklamány.
Iráčtí poslanci požádali vládu, aby zrušila žádost o podporu ze strany mezinárodní koalice pod vedením Spojených států v boji proti teroristické organizaci Islámský stát, která v roce 2014 ovládla rozsáhlá území na severu a ve středu Iráku. Nyní už podle poslanců není pomoc této koalice potřeba, neboť „vojenské operace byly ukončeny a bylo dosaženo vítězství“, uvedla agentura Reuters.
Parlamentní rezoluce nejsou, na rozdíl od zákonů, v Iráku závazné, bude tak muset ještě následovat nový zákon, který by stávající dohodu o koalici zrušil, upozornila televizní stanice Al-Džazíra.
Usnesení navíc schválili především šíitští poslanci. Většina zástupců sunnitů a Kurdů totiž mimořádnou schůzi bojkotovala. Jeden ze sunnitských poslanců Reuters řekl, že obě skupiny se obávají, že po odchodu koaličních sil by Irák byl vystaven riziku povstání, podrytí bezpečnosti a posílení šíitských milicí podporovaných Íránem.
Spojené státy jsou rozhodnutím iráckého parlamentu zklamány, reagovalo po několika hodinách americké ministerstvo zahraničí. „I když zatím čekáme na další objasnění právní povahy a dopadů dnešního rozhodnutí, důrazně žádáme irácké představitele, aby ještě jednou zhodnotili význam nynějších hospodářských a bezpečnostních vazeb mezi oběma zeměmi i trvající přítomnosti mezinárodní koalice proti IS,“ uvedlo ministerstvo.
Premiér Mahdí: Odchod vojsk je v zájmu Iráku i USA
O podniknutí urychlených kroků k ukončení přítomnosti cizích vojsk v zemi vyzval předtím poslance premiér Ádil Abdal Mahdí. Podle něj to bude v zájmu Iráku i Spojených států.
„I přes vnitřní a vnější obtíže, jaké nás možná čekají, je to v principu a praxi to nejlepší pro Irák,“ řekl Mahdí. Uvedl, že v letech 2011 až 2014 v Iráku žádní zahraniční vojáci nebyli a vztahy se Spojenými státy kvůli tomu podle něho neutrpěly.
Smrt Solejmáního a dalších vlivných Íránců označil premiér Iráku za politický atentát. S íránským generálem se měl premiér Mahdí podle svých slov v pátek sejít.
Hasan Nasralláh, vůdce vlivné šíitské libanonské organizace Hizballáh, kterou podporuje Írán a jejíž vojenské křídlo považuje Evropská unie za teroristickou organizaci, mezitím Irák vyzval, aby se osvobodil od americké „okupace“. Americké armádní cíle v regionu jsou podle něj po zabití Solejmáního spravedlivými cíly útoků.
Na Bagdád dopadlo několik raket, šest lidí bylo zraněno
Nejméně dvě rakety dopadly v neděli večer v Bagdádu do ostře střežené zelené zóny, v níž se nacházejí vládní budovy a diplomatické mise včetně velvyslanectví Spojených států. Agentuře Reuters to sdělily policejní zdroje, které rovněž uvedly, že šest lidí bylo zraněno.
Celkem podle Reuters v neděli večer na město dopadly tři rakety. Už v sobotu jiná raketa přistála v blízkosti americké ambasády.
Koalice proti IS pozastavuje výcvik Iráčanů
Koalice proti Islámskému státu (IS) vedená Spojenými státy v neděli oznámila, že pozastavuje výcvik a podporu iráckých bezpečnostních sil kvůli opakovaným raketovým útokům na základny, kde jsou její vojáci rozmístěni. V rámci této koalice, jejímž cílem je zabránit obrodě teroristické organizace IS v Iráku, působí 5200 amerických vojáků.
Také Severoatlantická aliance v sobotu oznámila, že pozastavuje v Iráku svoji výcvikovou misi, na níž se podílí také čeští vojáci.
Irácká diplomacie si předvolala amerického velvyslance
Irácké ministerstvo zahraničí si kvůli opakovaným americkým náletům, jejichž obětí se stal i Solejmání, předvolalo velvyslance Spojených států.
Takové jednání je „nehorázným narušením suverenity Iráku a mezinárodního práva a norem, jež upravují vztahy mezi zeměmi a které zakazují využívat území jedné země k útokům na jiný stát,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů.
