V iráckých parlamentních volbách podle předběžných výsledků zvítězila strana populistického šíitského duchovního Muktady Sadra. Nedělní hlasování v Iráku provázela rekordně nízká účast 41 procent. Podle agentury AP to odráží širokou nespokojenost a nedůvěru lidí v demokratický systém. Agentura Reuters uvádí, že volby byly označovány jako šance odstavit od moci vládnoucí elity. Vzhledem k nízké účasti ale podle ní lze předpokládat, že si strany, které jsou u moci od roku 2003, svá místa udrží.
Irácké volby vyhrála strana šíitského duchovního Sadra. Slíbil nacionalistickou vládu
Podle agentury AP je sečtených již 94 procent hlasů, nicméně stále není zcela jasné, kolik které strany obsadí křesel v parlamentu. Sadr však podle agentur získal více než 70 z 329 mandátů. Mluvčí Sadrovy kanceláře prohlásil, že zisk činí 73 křesel, což shodně uvádějí také místní média. Úředník z irácké volební komise sdělil, že Sadrova strana ve volbách zvítězila, ale dodal, že není schopen potvrdit, kolik poslanců získala.
Koalice kolem vlivného předsedy parlamentu Muhammada Halbúsího získala podle iráckých státních médií 38 mandátů a bude tak zřejmě druhou největší formací v zákonodárném sboru. Koalice vedená bývalým premiérem Núrím Málikím bude třetí nejsilnější s 37 křesly.
Jednotlivé kurdské strany pak dohromady získaly 61 křesel. Strany podporované Íránem, které jsou napojeny na ozbrojené skupiny podezřelé z krvavého potlačení protestů z roku 2019, podle předběžných výsledků zaznamenaly značné volební ztráty oproti hlasování před třemi lety.
GALERIE
V Iráku skončily parlamentní volby. Hlasování provázela rekordně nízká účast voličů
Sadr slibuje nacionalistickou vládu
Agentura AP vzhledem k velkému počtu stran v parlamentu očekává v příštích týdnech a měsících složitá povolební vyjednávání, v nichž se Sadr musí pokusit sestavit většinovou koalici a následně dát dohromady životaschopnou vládu.
Sadr se v živém televizním proslovu prohlásil za vítěze voleb a slíbil ustavení nacionalistického kabinetu, který se zbaví vlivu cizích vlád. „Vítáme veškeré ambasády, které se nevměšují do iráckých vnitřních záležitostí,“ nechal se slyšet a dodal, že oslavy v ulicích iráckých měst budou „beze zbraní“.
Zpravodaj Borek o iráckých parlamentních volbách (zdroj: ČT24)
Borek: Sadr si drží distanc od Teheránu
Je to klerik, politik, má minulost „enfant terrible, “ řekl o vítězi voleb zpravodaj ČT na Blízkém Východě David Borek. Sadrův otec byl významným duchovním, který byl zavražděn režimem Saddáma Husajna.
„Kombinuje prky šíitského klerikalismu s iráckým nacionalismem,“ dodal zpravodaj. Podle něho se tedy Sadr dívá na Íránce jako na souvěrce, ale zároveň odmítá, aby perský Teherán byl protektorem arabsky mluvících Šíitů v Iráku. Jak v oblasti vojenské, tak politické či geopolitické. „Chce tedy samostatnou zahraničně politickou orientaci Bagdádu,“ dodal Borek. Vítězný směr považuje za šíitsky nábožensky klerikální, rozhodně ne entuziasticky prozápadní, ale zároveň směr, který si drží distanc vůči Teheránu.
Volby provázela nízká účast. Nejmenší byla podle volební komise v Bagdádu, mezi 31 a 34 procenty. V hlasování před třemi lety celostátní účast přesáhla 44 procent, což bylo dosavadní minimum od svržení bývalého prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003.
Důvody nízké účasti se těžko určují a mohou se lišit region od regionu, řekl Borek. „Možná je to až příliš pluralitní země, takže mnoho voličů je znechuceno či demobilizováno, protože irácká politika je velmi dýchavičná, plná kompromisů, plná vyvažování nejrůznějších zájmů. Politická elita proto často nefunguje,“ zmínil část možných důvodů.
Jeden z nejvlivnějších proíránských politiků v Iráku Hádí Amírí výsledky voleb odmítl. „Tyto zmanipulované výsledky neuznáme, ať bude cena jakákoliv,“ zdůraznil Amírí.
Íránem podporované strany v iráckých předčasných parlamentních volbách letos utrpěly velké ztráty a získaly výrazně méně mandátů než v roce 2018. Tyto skupiny jsou napojené na milice, které čelí obvinění ze zabití skoro šesti stovek lidí při masivních protestech z roku 2019.
Řada aktivistů vyzývala k bojkotu voleb
Generální tajemník OSN António Guterres i tak pogratuloval Iráčanům „za způsob, kterým se volby odehrály“. Vyzval ke klidu, dokud nebudou sečteny všechny hlasy. Rozhovory o utvoření nové vlády by se podle něj měly vést „v mírumilovném, bezpečném a klidném prostředí“.
Volby vyhlásil premiér Mustafá Kazímí ve snaze vyhovět kritikům vlády, kteří proti ní zahájili v roce 2019 rozsáhlé protesty. Při několik měsíců trvajících demonstracích proti zkorumpovaným úředníkům, rostoucí nezaměstnanosti a nefunkčním službám zemřelo při zásahu bezpečnostních složek přes šest set lidí a tisíce dalších utrpěly zranění.
Ačkoliv irácká vláda nakonec ustoupila a vypsala předčasné volby, řada mladých aktivistů a demonstrantů kvůli tvrdému pronásledování opozice později vyzvala k bojkotu hlasování. Další od účasti odradila série únosů a vražd, při kterých přišlo o život přes 35 lidí, poznamenala AP.