Núrí Málikí

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.

Nominace Núrího Málikího na premiéra budí emoce v Iráku i v zahraničí. Prezident Donald Trump vyhrožuje Bagdádu, že pokud se expremiér vrátí do čela vlády, země přijde o americkou pomoc. USA už dříve uvedly, že zablokují irácké příjmy z ropy, pokud v příštím kabinetu usednou zástupci skupin spojených s Íránem. Rozsáhlá korupce spolu se sektářskou politikou někdejšího premiéra v minulosti přispěla k vzestupu Islámského státu (IS).

V iráckých parlamentních volbách podle předběžných výsledků zvítězila strana populistického šíitského duchovního Muktady Sadra. Nedělní hlasování v Iráku provázela rekordně nízká účast 41 procent. Podle agentury AP to odráží širokou nespokojenost a nedůvěru lidí v demokratický systém. Agentura Reuters uvádí, že volby byly označovány jako šance odstavit od moci vládnoucí elity. Vzhledem k nízké účasti ale podle ní lze předpokládat, že si strany, které jsou u moci od roku 2003, svá místa udrží.

23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.