Demonstranti pronikli do areálu americké ambasády v Bagdádu, ochranka použila slzný plyn

Velvyslanectví Spojených států v Bagdádu se stalo terčem bouřlivé demonstrace vyvolané nedávným náletem amerických jednotek v Iráku. Podle agentury AP zapálil dav vedený členy šíitských milic recepci areálu a střetl se s ochrankou, žádné oběti na životech ale hlášeny nejsou. Dříve se objevily zprávy o evakuaci ambasády, americké ministerstvo zahraničí ale později uvedlo, že nic takového se neplánuje a že všichni zaměstnanci ze Spojených států jsou v bezpečí. Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí vyzval demonstranty, aby odešli. Americký prezident Donald Trump uvedl, že za demonstrací u ambasády stojí Írán. Teherán to odmítl.

Tisíce Iráčanů přišly k budově velvyslanectví protestovat proti nedělnímu americkému náletu na pozice šíitské milice Katáib Hizballáh podporované Íránem. O život při něm přišlo 25 milicionářů.

Bouřící dav provolával hesla jako Pryč s USASmrt AmericeSmrt Izraeli. Na budovu velvyslanectví demonstanti zaútočili kamením a lahvemi s vodou, postavili venku stany a porozbíjeli bezpečnostní kamery.

Pak prolomili hlavní vstup a několik desítek jich vtrhlo dovnitř. Postup demonstrantů zastavili po několika metrech členové irácké speciální jednotky, a to asi 200 metrů od hlavní budovy. Na střeše velvyslanectví bylo vidět nejméně šest amerických vojáků se zbraněmi namířenými na demonstranty.

Na místě bylo cítit slzný plyn a několik lidí mělo dýchací problémy. Agentura Reuters napsala, že ochranka použila jenom malé množství slzného plynu a že k rozchodu tlampači vyzývali zástupci milicí. Iráčtí zdravotníci oznámili, že nejméně 12 lidí bylo zraněno.

Násilnosti před sídlem amerického velvyslanectví v Bagdádu
Zdroj: ČTK/ABACA

AP: Mezi demonstranty byli šíitští milicionáři

Podle AP k vyslanectví dorazili šíité, kteří předtím v jiné části hlavního města pohřbili oběti amerického náletu. Agentura AFP připomenula, že americká ambasáda se nachází v nejpřísněji střežené části Bagdádu, kde jsou také státní úřady. Podle AFP demonstranty do zóny pustili členové bezpečnostních sil na kontrolních postech.

Agentura AFP napsala, že mezi demonstrujícími byli členové šíitských milicí zvaných Lidové mobilizační síly (PMF), které jsou součástí irácké armády, ale zároveň zaštiťují mnoho milicí včetně těch podporovaných Íránem. Patří k nim také Katáib Hizballáh.

Milicionáři nesli hesla požadující odchod Američanů. „Parlament nás musí zbavit amerických vojáků, pokud ne, postaráme se o to my. Zavřete americké velvyslanectví v Bagdádu,“ stálo na transparentech. Někteří účastníci popsali zeď i okna komplexu nápisem Zavřeno jménem odboje.

Americká diplomacie popřela evakuaci

Nejmenovaní iráčtí činitelé řekli agentuře Reuters, že kvůli útoku na ambasádu byl z komplexu evakuován velvyslanec i další členové personálu.

„Americký personál je v bezpečí a k žádnému vniknutí nedošlo. Nechystáme se ambasádu v Bagdádu evakuovat,“ reagovalo o několik hodin později americké ministerstvo zahraničí. Velvyslanec USA je prý aktuálně na osobní cestě a vrací se na své pracoviště.

Americké ministerstvo obrany zároveň avizovalo, že na místo míří posily. Podle zdrojů Reuters se očekával příchod až několika desítek příslušníků námořnictva. 

Nahrávám video

USA: Nedělní nálety byly odvetou za páteční útok

Pentagon považuje nedělní nálety za odvetu za páteční útok na iráckou vojenskou základnu u Kirkúku. Kromě iráckých vojáků ji využívají také Američané. O život tam přišel jeden americký civilista.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo nálety obhajoval, když řekl, že USA nebudou Íránu trpět v Iráku akce, při nichž budou ohroženy životy Američanů. Dosluhující irácký premiér Ádil Abdal Mahdí na pondělním setkání se členy vlády řekl, že se pokoušel USA přimět k tomu, aby akci odvolaly, ale američtí představitelé na ní prý trvali.

Americká armáda nálet popsala jako „přesně mířené údery“ na pět pozic skupiny Katáib Hizballáh, tedy Brigády Hizballáhu, které působí v Iráku a Sýrii. Agentura Reuters soudí, že útoky mohou Irák zavléct do zástupného konfliktu mezi USA a Íránem v době, kdy se potýká s vážnými domácími problémy a vlnou protivládních a sociálních protestů. 

Americké odvetné útoky kritizovali také iráčtí politici, podle nichž USA narušily suverenitu země. Irácká bezpečnostní rada v úterý dokonce oznámila, že přehodnotí zapojení do koalice  bojující proti teroristům z Islámského státu, kterou vedou právě Američané.

Podle Trumpa stojí za násilnostmi Írán

Středeční násilnosti u ambasády ale premiér Ádil Abdal Mahdí odsoudil a demonstranty vyzval, aby od budovy odešli. Zdůraznil, že jakákoliv agrese namířená proti zastupitelským úřadům dalších zemí bude potlačena.

Americký prezident Donald Trump na dění v Bagdádu reagoval na sociálních sítích. „Írán zabil amerického zaměstnance a mnoho lidí zranil. Zareagovali jsme důrazně a uděláme to tak vždy. Teď Írán zorganizoval útok na americké velvyslanectví v Iráku. Budou (Íránci) se za to zodpovídat. Očekáváme, že Irák k ochraně ambasády použije své jednotky,“ napsal Trump na Twitteru.

Teherán popřel Trumpovo nařčení, že by byl v pozadí protestu u americké ambasády. „Amerika má překvapivou odvahu přisoudit Íránu protesty Iráčanů proti barbarskému zabití nejméně 25 Iráčanů (Američany),“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Abbás Musáví v prohlášení na webových stránkách resortu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled