Archeologický tým Karla Nováčka z Univerzity Palackého při zkoumání zemědělské krajiny v iráckém Kurdistánu objevil několik pravěkých vesnic i s polnostmi. Unikátní nález může vést k lepšímu poznání pravěké kultury.
Olomoučtí archeologové objevili v Kurdistánu pravěké vesnice
Vidět na povrchu pravěkou vesnici je výjimečná záležitost. Archeologové tento pohled znali hlavně ze Středomoří, například z Malty, Sicílie nebo Sardinie.
Olomoucký vědec Karel Nováček a jeho archeologický tým ale přišli s pozoruhodným objevem: takto staré nadzemně viditelné památky z pravěku existují i na Blízkém východě, konkrétně v jednom z horských údolí iráckého Kurdistánu.
Divokým Kurdistánem
Univerzita Palackého v Olomouci získala exkluzivní pětiletou licenci na průzkum oblasti v iráckém Kurdistánu, jež se nachází severně od města Koja. Jde o území velké přibližně pět set kilometrů čtverečních.
Zhruba před dvěma měsíci zde se svou skupinou prováděl Nováček startovní terénní průzkum. V prostoru o velikosti zhruba čtyřicet hektarů se jeho týmu podařilo najít zaniklou vesnici, jejíž historie sahá s největší pravděpodobností až do pravěku, asi do poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.
Tato šest tisíc let stará vesnice s polnostmi přibližuje, jak zde vypadal život na přelomu pravěku a starověku. „Jde o oblast čtyř horských údolí, která jsou oddělená vápencovými štíty. I když hovoříme o poměrně divoké krajině, je zavlažovaná, tedy úrodná, a i v létě velmi příhodná pro zemědělství. Zjistili jsme, že je i překvapivě bohatá na archeologické dědictví. Na poměrně malé ploše se nám tam podařilo najít velké množství památek, jejichž historie sahá až do středního paleolitu. Osobně mě překvapila hustota tamních nálezů. Během čtrnácti dnů jsme tam objevili pětatřicet archeologických lokalit,“ uvedl Nováček.
Podle archeologa je tento objev výjimečný a důležitý pro lepší poznání minulosti lidstva. „Z mého pohledu máme před sebou výjimečný nález. Objevili jsme pravěké rozvržení krajiny, a pokud se to potvrdí, náš objev významně přispěje k poznání pravěké zemědělské krajiny oblasti takzvaného úrodného půlměsíce,“ zdůraznil význam naleziště.
Během terénního výzkumu se podařilo najít celou řadu zaniklých vesnic, jež se na povrchu projevují kamennou architekturou. Nejde o stojící domy nebo ruiny, ale základy staveb s přilehlými polnostmi, které vymezují obrovské kameny.
„Areál zaniklé vesnice pokrývá širokou náhorní plošinu oddělenou od okolí hlubokými údolími. Stopám po kamenné architektuře se v horách Kurdistánu zatím nikdo nevěnoval. Všichni archeologové, kteří působí v okolních regionech, se doposud domnívali, že jde o zaniklé vesnice z osmanského období. Námi nalezená keramika a další archeologické nálezy jsou však z poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Samozřejmě, že jsou tam i nálezy z pozdějších dob,“ doplnil archeolog.
I když se Nováček nepovažuje za experta na pravěk a nálezy podle něj bude muset zhodnotit ještě specialista, už dnes je přesvědčen, že v odlehlých končinách Kurdistánu vybudovali tyto zemědělské soustavy lidé před šesti tisíci lety a byly užívány buď kontinuálně až zhruba do období 800 až 900 let po Kristu, nebo zanikly ještě v době bronzové.
Objev přinese celou řadu dalších informací. „Pokud můžeme zmapovat strukturu polností ve vztahu k nějakému sídlišti, můžeme se mnohé dozvědět o tom, jak tamní lidé pracovali s prostorem, jak vypadala jejich ekonomická základna, jak byla komunita sociálně uspořádána nebo jaké technologie tehdejší zemědělství používalo. Získáme tak celou řadu informací vedoucí k poznání pravěké komunity,“ dodal Nováček.