Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.
Turecko nemůže souhlasit se vstupem Finska a Švédska do NATO, zopakoval Erdogan
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Turecko vzneslo námitky proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, a zdrželo tak dohodu, která by umožnila historické rozšíření v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Poslední Erdoganovy výroky naznačují, že jeho odpor k rozšíření Aliance trvá.
„Dokud bude hlavou Turecké republiky Tayyip Erdogan, rozhodně nemůžeme souhlasit, aby do NATO vstoupily země podporující terorismus,“ řekl turecký prezident, který se v sobotu vrátil z Ázerbájdžánu.
Dva zdroje už dříve agentuře Reuters sdělily, že středeční rozhovory příliš nepokročily a že není jasné, kdy se uskuteční další jednání. Plány na rozšíření Severoatlantické aliance musí schválit všech 30 členů.
Turecku vadí podpora Kurdů
Turecko po Finsku a Švédsku chce, aby přestaly podporovat teroristické organizace, čímž Ankara myslí některé kurdské skupiny. Například Stranu kurdských pracujících (PKK) či příznivce duchovního Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného pokusu o státní převrat z roku 2016. Turecko po obou skandinávských zemích chce také zrušení omezení na vývoz zbraní. Švédsko a Finsko uvedly, že terorismus odsuzují a že jsou připraveny s Tureckem dál jednat.
Ankara si podle Erdogana přeje co nejrychlejší ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Situace je ale podle něj den ze dne horší. „V pondělí budu telefonicky mluvit jak s Ruskem, tak s Ukrajinou. Obě strany budeme nadále vybízet k dialogu a diplomacii,“ řekl turecký prezident.
EU se nedohodla na ropném embargu
Zástupci států Evropské unie se v neděli nedohodli na embargu na ruskou ropu, ale v pondělí dopoledne budou pokračovat v jednáních a budou se snažit připravit dohodu včas na pondělní odpolední summit EU, uvedl jeden z představitelů EU. Podle diplomatického zdroje byly pro skupinu zemí včetně Maďarska, České republiky a Slovenska nepřijatelné některé podrobnosti návrhu.
Evropská komise (EK) hodlá podmínky embarga opět upravit a velvyslanci o něm budou znovu jednat v pondělí dopoledne, aby se pokusili dospět k dohodě před summitem. Ten začíná odpoledne.
Unijní exekutiva navrhla šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu začátkem května. Jeho zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku. Proti se však postavilo Maďarsko, které se nespokojilo s odkladem, který mu stejně jako Česku a Slovensku Brusel nabídl.
Komise proto nyní navrhla zakázat pouze dovoz ruské ropy na tankerech, jimiž do Evropy proudí kolem tří čtvrtin dovozu z Ruska. Na ropovod Družba se embargo prozatím vztahovat nemá.
Podle jednoho z diplomatů ale návrh opět nevyhovuje Maďarsku, které přitom o zákazu lodní přepravy dříve samo hovořilo. Spokojeno není ani Slovensko a Česko, jemuž podle dostupných informací vadí, že upravené ropné produkty dovezené sítí ropovodů nebude možné prodávat do dalších zemí, což by Česku znemožňovalo nákup z rafinerií v sousedních státech. Výhrady má i Německo, které chce ropu přepravovanou potrubím zakázat.
„Musíme najít rovnováhu, není jednoduché to dokázat za pár dní,“ řekl po nedělním jednání novinářům zmíněný činitel, podle něhož Brusel ještě upravuje návrh vzhledem k požadavkům jednotlivých zemí.
Pokud by velvyslanci dospěli k jednomyslné shodě v pondělí, mohli by ji oficiálně stvrdit prezidenti a premiéři na dvoudenní vrcholné schůzce. V případě neshody se podle diplomatů dá na summitu čekat debata lídrů, ačkoliv maďarský premiér Viktor Orbán nechtěl toto téma vůbec otevírat.
