Evropská komise navrhuje embargo na ruskou ropu. Slovensko souhlasí, chce ale přechodné období

Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Návrh ve středu probírali velvyslanci členských zemí, kteří nedospěli k závěru a k jednání se vrátí ve čtvrtek či v pátek. Státy v této věci stejně jako v případném pozdějším embargu na ruský plyn nemají jednotný postoj.

Maďarsko a Slovensko, které je odmítají podpořit, mají podle unijních činitelů dostat výjimku na dovoz ropy v příštím roce. O výjimku chce usilovat i Bulharsko, řekl tamní vicepremiér Asen Vasilev. Zbytek Unie by měl do šesti měsíců ukončit dovoz surové ropy a do konce roku i upravených ropných produktů.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík s embargem na dovoz ruské ropy souhlasí, předeslal ale, že Bratislava bude požadovat tříleté přechodné období, během nějž chce země zajistit alternativní zdroje ropy. Mluvčí maďarské vlády podle agentury AFP prohlásil, že návrh nedává „žádné záruky energetické bezpečnosti Maďarska“.

Rovněž další země východního křídla EU, včetně Česka, chtějí jednat o dodatečných podmínkách. Premiér Petr Fiala (ODS) předeslal, že nejprve chce navýšit kapacitu ropovodů, jednat plánuje o odložení embarga na dva až tři roky.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) upozornil, že návrhy Komise neobsahují společné nákupy a distribuci, tedy mechanismy, které by měly omezit dopady na země, jež jsou na ruské ropě velmi závislé.

„Návrh teď zkoumáme. Není v něm úplně všechno, co jsem požadoval. Budeme o tom jednat na vládě. Řešíme celou řadu věcí, abychom spravedlivě rozdistribuovali dopad napříč Evropou,“ rozvedl Síkela. Společné evropské řešení budou sankce vyžadovat i podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS).

Další státy zatím výhrady nevyslovily. Německý ministr hospodářství Robert Habeck, jehož země je objemově největším odběratelem ruské ropy v EU, označil přechodnou dobu do konce roku za dostatečně dlouhou.

O citelných dopadech na podniky však hovoří například také Německá průmyslová a obchodní komora.

„Zejména pro energeticky náročná odvětví a logistické firmy bude podnikání ještě více nerentabilní,“ poznamenala s tím, že mnohé firmy nedokážou přenést zvýšené náklady na zákazníky. „V extrémních případech jsou podniky kvůli nákladům nuceny zastavit provoz,“ řekl prezident komory Peter Adrian.

„Nebude to lehké, některé členské země jsou silně závislé na ruské ropě. Ale my na tom jednoduše musíme pracovat,“ řekla šéfka unijní exekutivy.

Polská PKN Orlen tvrdí, že výpadek ruské ropy v regionu pokryje

Polská firma PKN Orlen je v případě zákazu dovozu ruské ropy schopna zásobovat celou střední a východní Evropu, uvedla agentura PAP s odvoláním na sdělení firmy. PKN Orlen, kterému patří i české rafinerie, tvrdí, že je na takovou situaci připraven. 

Koncern připomněl, že od začátku ruské invaze nenakupuje ruskou ropu Ural na spotovém trhu (tedy na volném trhu za tržní cenu – pozn. red.) a mezitím objednal pro rafinerie v Polsku, Česku a Litvě již třicet tankerů s alternativními druhy ropy. 

Ještě v roce 2013 rafinerie v polském Plocku zpracovávala skoro ze sta procent ropu z Ruska. V současnosti tento podíl klesl na méně než padesát procent, a v celé skupině dokonce na třicet procent, tvrdí firma.

Sankce míří také na banky

Nové sankce mají výrazně rozšířit dosavadní působnost opatření zaměřených na ruský bankovní sektor. Vedle Sberbank mají být podle diplomatů citovaných bruselským webem Politico od mezinárodního systému plateb odpojeny také Moskevská kreditní banka a Ruská zemědělská banka.

„Tím zasáhneme banky, které jsou systémově zásadní pro ruský finanční systém a pro Putinovu schopnost ničit,“ uvedla von der Leyenová. Mimo seznam potrestaných bankovních domů zůstává Gazprombank, na jejíž účet mají podle Putinova nařízení unijní země převádět peníze za ruský plyn.

Vedle vojenských představitelů se má podle zdroje AFP nově týkat zmrazení majetku a zákaz cest do EU například patriarchy ruské pravoslavné církve Kirilla, který veřejně podporuje ruskou invazi. Na seznam čítající přes tisíc lidí má podle středečního návrhu přibýt 58 jmen.

Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský odhaduje, že potrvá několik dní, než velvyslanci jednotlivých členských států balík nových sankcí schválí.

Evropský blok během více než dvou měsíců od začátku ruské invaze na Ukrajinu přijal vůči Putinovu režimu sérii bezprecedentních ekonomických postihů sahajících od přerušení letecké dopravy přes zmrazení styku s řadou velkých bank po embargo na dovoz uhlí.

Ekonomové: Rusko sankce bolí, je ale třeba přidat

Ropné embargo by byla první reálná a okamžitá sankce, kterou by Rusko pocítilo, míní Petr Zajíc, portfolio manažer z Amundi Asset Management. „Příjmy z těžby ropy tvoří přibližně čtyřicet procent ruského státního rozpočtu,“ řekl v pořadu 90' ČT24 a dodal, že export ropy představuje 24 procent ruského vývozu.

V případě rozšíření sankcí na Sberbank by problémy ruského bankovního trhu výrazně zesílily, míní ekonom Dominik Stroukal ze společnosti Roger. „Sberbank je největší bankou na ruském trhu,“ řekl s tím, že její podíl byl podle něj zhruba třetinový. „Je to finální sankce pro bankovní sektor před poslední bankou, která ještě zůstává, což je GazpromBank, která je tam z toho důvodu, že pořád ještě odebíráme plyn z Ruska a platíme přes ni.“

Je otázka, jestli je základním cílem sankcí znemožnit Rusku, aby útočilo na Ukrajině, uvedl Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Nikdo si asi nemohl představovat, že jeden den sankce přijme a druhý den Vladimir Putin řekne: OK, je to moc drahé, takže my se stahujeme zpátky a tady máte ještě Krym,“ řekl v 90' ČT24. Rusko ale podle něj sankce bolí. Země zatím „dojíždí“ na zásobách, ty se ale budou ztenčovat, dodal Svoboda.

Ekonomické sankce krátkodobě ani dlouhodobě zřejmě nemohou válku zastavit, míní ekonom České spořitelny Petr Zahradník. „Pokud se Západ rozhodl, že pomoc Ukrajině bude činit tímto způsobem, a nikoliv nějakou přímou vojenskou akcí, tak si myslím, že v rámci přímých ekonomických sankcí je zcela určitě potenciál přidat,“ řekl a dodal, že stávající sankce by označil za „light“ verzi nebo „pragmatickou“ verzi. „Zcela určitě nejsme na maximu,“ konstatoval.

Von der Leyenová vyzvala k rekonstrukci Ukrajiny

Evropská komise chce rovněž potrestat představitele armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu má mít zakázáno vysílat v unijních zemích.

Podle von der Leyenové je cílem sankcí stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině. „Putin neuspěje. Ukrajina se pozvedla ve své statečnosti a jednotě, Rusko se potápí,“ dodala s tím, že sankční balík dále oslabí ruskou ekonomiku a znemožní její modernizaci.

Von der Leyenová rovněž zdůraznila, že je potřeba Ukrajině pomoci zpět na nohy, volá proto po balíku pomoci, který by obsahoval masivní investice. „Evropa má vůči Ukrajině zvláštní zodpovědnost,“ věří předsedkyně Komise.

„Ukrajinci musí mít možnost zrekonstruovat zemi pro příští generace. Navrhuji, abychom začali pracovat na ambiciózním balíčku obnovy,“ prohlásila před europoslanci von der Leyenová. Obnova by mohla stát až stamiliardy eur, jakkoli je náklady v době pokračujících bojů složité vyčíslit, dodala. „Nemocnice, továrny. Vše musí být obnoveno,“ dodala.

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu bude Ukrajina potřebovat nejméně pět miliard eur (123 miliard korun) měsíčně.

Předsedkyně Komise zdůraznila, že spolu s rekonstrukcí je potřeba řešit stávající slabiny ukrajinského hospodářství, položit základy trvalého růstu a nastavit systém milníků a cílů, které zajistí, že evropské peníze budou vynakládány podle evropských pravidel. To by podle šéfky unijní exekutivy mohlo pomoci omezit korupci, harmonizovat právní prostředí na Ukrajině s EU a v konečném důsledku připravit Ukrajinu na členství v Unii. 

Lipavský varoval před ústupky

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) varoval před ustupováním Rusku. „Ruská válka je válkou proti principům, které tvoří jádro našeho společenství. Stateční Ukrajinci proto nebrání jen svou vlast, ale i vlasti a hodnoty nás všech,“ napsal v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Ruskou invazí na Ukrajinu podle šéfa Černínského paláce započala nová historická éra, přičemž Moskva je hybatelem hrůz, které si Evropa už nedokázala představit. „Nechce jen upřít Ukrajině právo na svobodnou existenci, ale touží zároveň obnovit sféry svého vlivu na úkor mezinárodního práva a bezpečnostního uspořádání,“ upozornil Lipavský.

Německým čtenářům připomíná historické zkušenosti Československa z let 1938 a 1968. „Tato historická lekce napovídá, že agresorovi se neustupuje a appeasement mír nepřináší,“ uvádí ministr a zdůraznil, že byť Berlín učinil řadu odvážných rozhodnutí, zdráhá se postavit do čela odporu vůči ruské agresi.

Rusko zakázalo vstup do země japonskému premiérovi

Moskva v odvetných sankcích zakázala ve středu vstup na území Ruska 63 japonským občanům, mezi nimiž je i premiér Fumio Kišida a členové jeho kabinetu.

Rusko, které na konci února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, krok zdůvodnilo „bezprecedentní protiruskou kampaní“, která „ničí dobré sousedské vztahy“. „Tokio podniká praktické kroky zaměřené na rozbití dobrých sousedských vazeb, poškození ruské ekonomiky a mezinárodní prestiže naší země,“ konstatoval Kreml.

Vedle premiéra jsou na sankčním seznamu také ministři zahraničí, financí, obrany a spravedlnosti, několik poslanců, ale rovněž majitelé médií, novináři nebo vysokoškolští profesoři. Zákaz vstupu platí na dobu neurčitou.

Rusko a Japonsko si už v reakci na válku na Ukrajině vzájemně vyhostily osm diplomatů. Zaměstnanci japonské ambasády musí Ruskou federaci opustit do 10. května. Japonsko také zmrazilo majetek asi pěti stovkám Rusů. Napětí mezi oběma sousedními zeměmi roste i kvůli sporům o Kurilské ostrovy.