Válka na Ukrajině oživila rusko-japonské spory. Tokio zvažuje umístění amerických jaderných zbraní

Tokio se připojilo k sankcím proti Rusku, zmrazilo majetek celkem 61 Rusů včetně dvanácti poslanců Státní dumy. Odpor Japonců vůči invazi je značný, sankce podporuje přes osmdesát procent veřejnosti. Kromě humanitární pomoci poskytne japonská vláda Ukrajině také nesmrtící vojenské vybavení a přijme uprchlíky. Konflikt otevřel v zemi debatu o možném umístění jaderných zbraní.

Podle japonského premiéra Fumia Kišidy ohrožuje válka řád celého světa. Země proto zmrazila majetek jak jednotlivcům, tak organizacím, mezi sankcionovanými jsou i ruští poslanci. „Jsou tam také významní ruští bankéři, oligarchové a členové jejich rodin. (Japonsko) zakázalo také vývoz čipů do Ruska, což je velmi významný zásah pro ruský zbrojní průmysl,“ vyjmenovala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Podle agentury Reuters jsou mezi sankcionovanými členové rodiny finančníka Jurije Kovalčuka a také miliardáře Viktora Vekselberga. Už předtím země zmrazila jmění patřící ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a také jmění jeho spojence, běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Nahrávám video
Barbora Šámalová k postoji Japonska k válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Zavedení sankcí podporuje přes osmdesát procent Japonců. Konflikt na Ukrajině také dominuje zpravodajství. „To je výjimečná věc na Japonsko, kde se lidé většinou zajímají zejména o domácí dění,“ podotýká Šámalová. Japonská média mají na Ukrajině vlastní zpravodaje, což je v kontrastu s přístupem Číny, kde média pouze přebírají informace z ruských zdrojů a dále tak šíří propagandu a dezinformace pocházející z Moskvy.

Napadení Ukrajiny zablokovala možná jednání o Kurilských ostrovech

V souvislosti s děním na Ukrajině ale i rostoucím vlivem Číny se v Japonsku otevřela diskuze o možném umístění amerických jaderných zbraní na japonském území. „V zemi, na kterou během druhé světové války dopadly dvě atomové bomby, je to samozřejmě šokující myšlenka. Nicméně Japonci se jí stále více zabývají,“ přiblížila Šámalová.

Válka na Ukrajině oživila také letitý japonsko-ruský spor o Kurilské ostrovy. Sovětský svaz je během druhé světové války obsadil těsně předtím, než Japonsko podepsalo kapitulaci. Kvůli územnímu sporu pak země nikdy nepodepsaly mírovou smlouvu. Předchozí japonský premiér se pokoušel spor urovnat, ale jednání s ruským prezidentem Putinem byla neúspěšná.

Po napadení Ukrajiny Ruskem je další vyjednávání nemožné. „Někteří japonští politici dokonce přirovnali invazi na Ukrajině k situaci Kurilských ostrovů, kvůli čemuž Rusko protestovalo. Dokonce došlo i k menšímu vojenskému incidentu. Japonské stíhačky zachytily ruskou helikoptéru, která narušila vzdušný prostor,“ popsala Šámalová.

Kvůli Ukrajincům upraví Japonsko přísnou azylovou politiku

Solidaritu s Ukrajinci vyjadřuje nejen japonská vláda, ale i veřejnost. Velká část obyvatel přispívá do veřejných sbírek, ukrajinská ambasáda oznámila, že dostala příspěvky ve výši přes 35 milionů dolarů. Velkými částkami přispívají také japonské firmy.

Země poskytuje i humanitární pomoc, na kterou dosud vyčlenila zhruba 175 milionů dolarů. Kromě toho přijme uprchlíky, v první fázi zejména ty, kteří mají v Japonsku příbuzné. „Bude kvůli tomu muset upravit zákony, protože Japonsko je velice konzervativní a má přísnou azylovou politiku. Jen jedno procento žadatelů o azyl v Japonsku uspěje. Vláda ale slibuje, že to směrem k Ukrajincům změní,“ popsala Šámalová.

Vláda podporuje napadenou zemi i vojensky. Věnuje nesmrtící vojenské prostředky, jako jsou neprůstřelné vesty, helmy, zdravotnický materiál a komunikační zařízení.

Na podporu Ukrajiny se na českém velvyslanectví v Tokiu konal benefiční koncert. Vystoupila na něm ukrajinská zpěvačka a hudebnice Nataliya Gudziy, která žije v Japonsku už 23 let, část její rodiny je však stále ve válkou zasažené zemi. Koncertu se zúčastnili i předsedové obou japonských parlamentních komor a zástupci ministerstva zahraničí. Výtěžek půjde na pomoc Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský prezident a další dva lidé dočasně převezmou povinnosti po zabitém vůdci

Tři lidé – íránský prezident Masúd Pezeškján, předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí a jeden z právníků Rady strážců – dočasně převezmou vedení státu po zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelském útoku. Oznámil to tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání.
05:12Aktualizovánopřed 11 mminutami

Oběti po íránském útoku hlásí Tel Aviv a Abú Dhabí. Zranění jsou i v Dubaji

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v neděli ráno i v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásilo také mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů byl na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Afghánistán střílí na pákistánské stíhačky, konflikt se stupňuje

Afghánistán uvedl, že střílel na pákistánské stíhačky v Kábulu poté, co v neděli otřásly hlavním městem výbuchy a střelba, informuje Reuters. To ještě více prohloubilo nestabilitu v regionu, který je rozbouřený americko-izraelskými útoky na Írán a odvetnými útoky na americké cíle v zemích Perského zálivu. Stát ovládaný Talibanem byl v uplynulém týdnu terčem pákistánských útoků na vládní zařízení poté, co byl obviněn z toho, že poskytuje útočiště militantům, což však dle Reuters popírá.
před 3 hhodinami

Izrael zahájil novou vlnu útoků na Írán, v Teheránu hlásí exploze

Izraelská armáda oznámila zahájení další vlny útoků na Írán. V Teheránu zahřměly exploze, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump a íránská státní média

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Jeho smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump a v neděli také íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...