Japonský premiér Šinzó Abe je odhodlán otevřít problém dosud chybějící mírové smlouvy mezi oběma zeměmi. Dal to najevo během schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Uzavření mírové smlouvy brání územní spor o čtyři jihokurilské ostrovy, kterých se Sovětský svaz zmocnil na konci druhé světové války. Putin a Abe se shodli, že je ještě zapotřebí vykonat mnoho práce.
Jakákoli budoucí smlouva, která spor urovná, musí mít podporu ruské společnosti, míní Putin. Kremelský šéf tak reagoval na protesty, které na ruském Dálném východě i v Moskvě vyvolaly spekulace o tom, že Rusko Japonsku dva ze čtyř sporných ostrovů vydá.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov se ale vyhnul odpovědi na dotaz, zda bylo jednání obou politiků úspěšné. Japonský premiér řekl, že po 70 letech od konce války není snadné dohody dosáhnout. „Musíme to ale udělat,“ poznamenal a dodal, že doufá v další schůzku s Putinem v červnu letošního roku.
Abe také oznámil, že v únoru se znovu setkají ministři zahraničí obou zemí, aby v jednání o Kurilách pokračovali. Loňský rok označil za přelomový ve vzájemných vztazích a zdůraznil, že je odhodlán, aby se letošní rok stal rokem prudkého rozvoje vztahů mezi oběma státy.
Ruský prezident poznamenal, že pravidelné schůzky vůdců obou zemí umožňují posuzovat otázky rozvoje dvoustranných vztahů i mezinárodní záležitosti. „Velmi rád tě vidím, vítej,“ řekl Putin japonskému hostu na úvod setkání. Dodal, že ke schůzce se propracovávaly mnohé otázky, včetně otázky mírového smlouvy.
V Moskvě protestovaly desítky lidí
Proti případnému vrácení sporných ostrovů před japonským velvyslanectvím v Moskvě demonstrovalo několik desítek Rusů, jedenáct z nich policie podle médií zatkla. Demonstrace se podle agentury TASS zúčastnilo několik desítek lidí. Mezi zadrženými je mimo jiné bývalý kandidát na gubernátora Sachalinské oblasti a komunistický poslanec Alexej Kornijenko.
„Pokud se vzdáme Kurilských ostrovů, pak po nás budou chtít Kaliningrad a území na Dálném východě. Můžou od nás odtrhnout i Kavkaz. Rusko, jak ho známe, přestane existovat. To se nesmí stát,“ varoval jeden z účastníků demonstrace.
Už v neděli demonstrovalo v Moskvě proti údajným plánům vrátit Japonsku jihokurilské ostrovy několik stovek lidí, vesměs přívrženců levicové a nacionalistické opozice. Zpravodaj BBC odhadl počet účastníků povolené demonstrace na pět set až patnáct set.
Čtyři ostrovy, které brání uzavření míru
Uzavření mírové smlouvy desítky let od konce války brání spor o svrchovanost nad jihokurilskými ostrovy Kunašir, Iturup a Šikotan a ostrůvky Habomaj.
Nehostinné, nerovnoměrně osídlené ostrovy se skromnou vegetací a subarktickým klimatem Japonsko označuje za „severní teritorium“ a tvrdí, že Rusko je „okupuje“. Z Moskvy naopak zaznívá, že Tokio svým postojem zpochybňuje výsledky druhé světové války, ze které vyšlo jako poražené.
V předvečer schůzky s Putinem se premiér Abe dopustil „na japonského politika skandálního prohlášení o ochotě jednat o předání jen dvou ostrovů“, poznamenal ruský server Gazeta.ru.
„Ve vztazích mezi Ruskem a Japonskem jsou Kurilské ostrovy velký problém. Už před příjezdem do Moskvy japonský premiér poznamenal, že jednání budou velmi složitá,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas k již pětadvacáté schůzce obou politiků.
Dvě třetiny Rusů hodnotí vztah Ruska a Japonka velmi pozitivně, ohledně Kurilských ostrovů ale mají opačný názor. Pro jejich případné předání Japonsku je 17 procent Rusů, proti se staví až 74 procent Rusů.
Spor ovlivňuje i vzájemný obchod
Nevyřešený spor má dopad i na vzájemnou ekonomickou výměnu. Ta už sice zahrnuje velké japonské investice do energetických projektů na Sachalinu, ale nebýt sporu, byla by spolupráce mnohem výraznější. Obě ekonomiky se totiž doplňují. Rusko je schopné dodávat Japonsku suroviny a Japonsko Rusku zase vyspělé technologie.
Obě země spojuje také řada bezpečnostních témat, například stoupající vliv Číny. Na druhou stranu právě Čína a také Jižní Korea ve sporu o Kurilské ostrovy podporují Rusko, protože s Japonskem mají také územní spory.
