Spojené státy se staví proti jakýmkoliv vojenským krokům, které by destabilitovaly situaci v Sýrii, upozornilo americké ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na možné zahájení pozemní ofenzivy Turecka proti kurdským milicím v Sýrii. Obdobně vyzvala Ankaru také Moskva, podle níž by mělo Turecko projevit zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý i přes tyto výzvy prohlásil, že operace turecké armády v Sýrii začne „brzy, dá-li Bůh“.
Turecko v neděli provedlo nálety na cíle v severním Iráku a Sýrii proti kurdským milicím YPG a Straně kurdských pracujících (PKK). Erdogan poté v pondělí řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii. V úterý dodal, že by mohla začít již brzy. „Už před několika dny jsme se na teroristy vrhli s našimi letadly, děly a zbraněmi. Dá-li Bůh, brzy je zlikvidujeme našimi vojáky, zbraněmi a tanky,“ uvedl.
„Naléhali jsme na Turecko, aby takové operace neprovádělo. Stejně tak jsme naléhali na naše syrské partnery, aby neútočili ani neeskalovali situaci,“ řekla Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
Zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina pro Sýrii Alexandr Lavrenťjev podle agentury RIA Novosti poznamenal, že Turecko by mělo „projevit určitou zdrženlivost, a zabránit tak eskalaci napětí nejen v severních a severovýchodních regionech Sýrie, ale na celém území“. Turecko podle něj o svých úderech v Sýrii a Iráku Rusko v předstihu neinformovalo.
„Doufáme, že se nám podaří přesvědčit naše turecké partnery, aby upustili od použití nadměrné síly na syrském území,“ dodal Lavrenťjev s tím, že Rusko bude spolupracovat se zúčastněnými stranami na nalezení mírového řešení včetně řešení „kurdské otázky“. Zmocněnec podle agentury TASS také řekl, že stažení amerického kontingentu ze severovýchodní Sýrie by přispělo ke „stabilizaci“ situace.
Nepodporujte teroristy, vyzvala Ankara Washington
Turecký ministr obrany Hulusi Akar poznamenal, že Ankara ve vojenských operacích vůči Kurdům bude pokračovat. Washingtonu vzkázal, aby přestal podporovat síly, které Turecko považuje za teroristické.
Turecko oznámilo, že při nedělních leteckých útocích na severu Sýrie a Iráku zničilo 89 cílů napojených na zakázanou PKK a kurdskou milici YPG. Údery byly reakcí Ankary na teroristický útok v Istanbulu z předminulého víkendu, který turecká vláda připisuje kurdským radikálům. Kurdové podíl na atentátu odmítají.
Turecká nezávislá agentura Bianet v úterý informovala o tom, že atentátnice odpovědná za výbuch v Istanbulu měla vazby na syrskou povstaleckou skupinu, kterou podporuje turecký režim.
Někteří analytici v souvislosti s reakcí Ankary na atentát v Istanbulu připomněli, že zemi už za sedm měsíců čekají prezidentské a parlamentní volby. A v době, kdy se Turecko potýká s obrovskou inflací a dalšími ekonomickými problémy, může být boj proti terorismu pro prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana hlavním tématem, s nímž má šanci u voličů zabodovat.
Kurdská strana PKK vede od roku 1984 ozbrojené povstání proti tureckému státu. Skupina je v Turecku, Evropě a Spojených státech považována za teroristickou organizaci. Kurdské milice YPG působí v Sýrii. V minulosti dostaly vojenskou podporu USA a dalších západních zemí, protože bojovaly proti teroristické organizaci Islámský stát. Ankara je však považuje za součást PKK a tedy rovněž za teroristickou skupinu.
