Turecko zaútočilo na cíle v Sýrii a Iráku. Má jít o reakci na výbuch v Istanbulu

Turecko v noci na neděli podniklo letecké útoky na cíle na severu Sýrie a Iráku. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při nich zahynulo nejméně 31 lidí. Většina z nich jsou kurdští bojovníci a syrští vojáci. Akce je zjevně odpovědí na istanbulský atentát z minulého víkendu, který turecká vláda připisuje kurdským radikálům. Kurdové zapojení do činu odmítají. Ze Sýrie v neděli také přelétlo několik raket do sousedního Turecka a zraněni při tom byli tři příslušníci tureckých bezpečnostních sil.

Podle SOHR, která sídlí v Británii a situaci v Sýrii monitoruje prostřednictvím sítě dobrovolníků, turecké letectvo v noci na neděli provedlo pětadvacet útoků na cíle v provinciích Halab, Hasaká a Rakka. Mezi mrtvými je osmnáct kurdských bojovníků a členů místních oddílů, dvanáct syrských vojáků a jeden civilista. Zranění utrpěly čtyři desítky osob.

Turecké letectvo se zaměřilo nejen na oblasti pod kontrolou Kurdů, ale i na ty, které ovládá centrální vláda v Damašku. Ministerstvo obrany uvedlo, že armáda při operaci zasáhla 89 cílů.

Podle informací agentury AFP v provincii Hasaká nálety mimo jiné zničily elektrárnu a bomby zasáhly i sklady s obilím. Mezi cíli útoků bylo i syrské město Kobani, v němž se podle tureckých představitelů rozhodlo o atentátu v Istanbulu, při kterém minulou neděli o život přišlo šest lidí. Kurdové zapojení do útoku popírají. Podle agentury Reuters v neděli milice syrských Kurdů v reakci na nálety slíbily, že se za turecký útok pomstí.

Později pak byli při raketovém útoku vedeném ze Sýrie na tureckou pohraniční provincii Kilis podle turecké agentury Anadolu zraněni dva členové speciální policejní jednotky a jeden voják. Raketa dopadla do těsné blízkosti hraničního přechodu. Anadolu tento útok připsala kurdským milicím YPG.

Turecké bojové letouny se zaměřily na oblasti, ve kterých operují ozbrojenci Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje stejně jako milice syrských Kurdů YPG za teroristickou organizaci. PKK uvedla, že turecké nálety v severním Iráku nejsou žádnou novinkou. Za posledních sedm měsíců turecké letectvo podle PKK uskutečnilo v Iráku přes 3600 útoků. 

Turecké ministerstvo obrany v neděli ráno uvedlo, že turecké letectvo provedlo útoky na základny PKK a YPG na severu Sýrie a Iráku. „Teroristická hnízda jsou ničena přímými útoky,“ uvedlo ministerstvo. Ankara útoky podle svého prohlášení reaguje na istanbulský atentát a jedná podle práva na sebeobranu zaručeného Chartou OSN. V noci na neděli ministerstvo uvedlo, že „nadešel čas skládání účtů“.

Vrchní velitel kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF), která působí na severu Sýrie, Mazlúm Abdí označil bombardování za „agresivní a barbarské“. „Turecké bombardování našich oblastí ohrožuje celý region,“ uvedl. Dodal, že „pokud vypukne válka, tak se dotkne všech“.

Kurdská strana PKK vede od roku 1984 ozbrojené povstání proti tureckému státu. Skupina je v Turecku, Evropě a Spojených státech považována za teroristickou organizaci.

Kurdské milice YPG působí v Sýrii. V minulosti dostaly vojenskou podporu USA a dalších západních zemí, protože bojovaly proti teroristické organizaci Islámský stát. Ankara je však považuje za součást PKK, a tedy rovněž za teroristickou skupinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
před 2 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 26 mminutami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...