Turecko zaútočilo na cíle v Sýrii a Iráku. Má jít o reakci na výbuch v Istanbulu

Turecko v noci na neděli podniklo letecké útoky na cíle na severu Sýrie a Iráku. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při nich zahynulo nejméně 31 lidí. Většina z nich jsou kurdští bojovníci a syrští vojáci. Akce je zjevně odpovědí na istanbulský atentát z minulého víkendu, který turecká vláda připisuje kurdským radikálům. Kurdové zapojení do činu odmítají. Ze Sýrie v neděli také přelétlo několik raket do sousedního Turecka a zraněni při tom byli tři příslušníci tureckých bezpečnostních sil.

Podle SOHR, která sídlí v Británii a situaci v Sýrii monitoruje prostřednictvím sítě dobrovolníků, turecké letectvo v noci na neděli provedlo pětadvacet útoků na cíle v provinciích Halab, Hasaká a Rakka. Mezi mrtvými je osmnáct kurdských bojovníků a členů místních oddílů, dvanáct syrských vojáků a jeden civilista. Zranění utrpěly čtyři desítky osob.

Turecké letectvo se zaměřilo nejen na oblasti pod kontrolou Kurdů, ale i na ty, které ovládá centrální vláda v Damašku. Ministerstvo obrany uvedlo, že armáda při operaci zasáhla 89 cílů.

Podle informací agentury AFP v provincii Hasaká nálety mimo jiné zničily elektrárnu a bomby zasáhly i sklady s obilím. Mezi cíli útoků bylo i syrské město Kobani, v němž se podle tureckých představitelů rozhodlo o atentátu v Istanbulu, při kterém minulou neděli o život přišlo šest lidí. Kurdové zapojení do útoku popírají. Podle agentury Reuters v neděli milice syrských Kurdů v reakci na nálety slíbily, že se za turecký útok pomstí.

Později pak byli při raketovém útoku vedeném ze Sýrie na tureckou pohraniční provincii Kilis podle turecké agentury Anadolu zraněni dva členové speciální policejní jednotky a jeden voják. Raketa dopadla do těsné blízkosti hraničního přechodu. Anadolu tento útok připsala kurdským milicím YPG.

Turecké bojové letouny se zaměřily na oblasti, ve kterých operují ozbrojenci Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje stejně jako milice syrských Kurdů YPG za teroristickou organizaci. PKK uvedla, že turecké nálety v severním Iráku nejsou žádnou novinkou. Za posledních sedm měsíců turecké letectvo podle PKK uskutečnilo v Iráku přes 3600 útoků. 

Turecké ministerstvo obrany v neděli ráno uvedlo, že turecké letectvo provedlo útoky na základny PKK a YPG na severu Sýrie a Iráku. „Teroristická hnízda jsou ničena přímými útoky,“ uvedlo ministerstvo. Ankara útoky podle svého prohlášení reaguje na istanbulský atentát a jedná podle práva na sebeobranu zaručeného Chartou OSN. V noci na neděli ministerstvo uvedlo, že „nadešel čas skládání účtů“.

Vrchní velitel kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF), která působí na severu Sýrie, Mazlúm Abdí označil bombardování za „agresivní a barbarské“. „Turecké bombardování našich oblastí ohrožuje celý region,“ uvedl. Dodal, že „pokud vypukne válka, tak se dotkne všech“.

Kurdská strana PKK vede od roku 1984 ozbrojené povstání proti tureckému státu. Skupina je v Turecku, Evropě a Spojených státech považována za teroristickou organizaci.

Kurdské milice YPG působí v Sýrii. V minulosti dostaly vojenskou podporu USA a dalších západních zemí, protože bojovaly proti teroristické organizaci Islámský stát. Ankara je však považuje za součást PKK, a tedy rovněž za teroristickou skupinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při střelbě ve škole na Filipínách zemřel student i útočník, uvedly úřady

Při střelbě ve škole na jihu Filipín v úterý zemřeli jeden student a samotný útočník, který podle médií rovněž školu navštěvoval. Píší o tom agentury s odkazem na prohlášení starosty města Zamboanga, kde se střelba odehrála. Útočník zřejmě spáchal po svém činu sebevraždu. Při útoku byli zraněni také dva další lidé. Policie uvedla, že situace je nyní pod kontrolou. Jde o druhý podobný incident v zemi za méně než dva měsíce.
před 1 hhodinou

Nové „muslimské NATO“ čelí výzvám. Do války se nehrne

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.
před 1 hhodinou

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 9 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 11 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.