Pověšená figurína Erdogana poznamenává vztahy Turecka a Švédska

3 minuty
Horizont ČT24: Spor o figurínu prezidenta Erdogana
Zdroj: ČT24

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu v pátek vzkázal do Švédska, že musí dostát své odpovědnosti a rázně zakročit vůči pořadatelům demonstrace, jejíž účastníci pověsili za nohy figurínu představující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Incident zkomplikoval vztahy obou zemí, přičemž Stockholm nutně potřebuje souhlas Turecka kvůli vstupu do Severoatlantické aliance. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že považuje dění na demonstraci za „akt sabotáže proti švédské přihlášce do NATO“.

Švédské organizace, které podporují kurdské oddíly bojující na severu Sýrie, zveřejnily na sociálních sítích video ze středeční demonstrace před stockholmskou radnicí. Je na něm vidět figurína, která se podobá tureckému prezidentovi Erdoganovi, pověšená za nohy. „Nastal čas, aby Erdogan podal demisi, než ho pověsí na (istanbulském) náměstí Taksim,“ stojí ve videu.

„Švédsko má za incident odpovědnost a té neunikne. Zcela jistě ne pouhým odsouzením,“ uvedl k tomu turecký ministr zahraničí.

Demonstrace s Erdoganovou figurínou podle turecké diplomacie ukazuje, že Švédsko dostatečně neplní závazky z memoranda, které podepsalo s Ankarou loni v červnu. Dokument, ve kterém Stockholm slíbil přísnější přístup vůči teroristickým skupinám, umožnil zahájení vstupního procesu severské země do NATO.

Švédská diplomacie i premiér akci odsoudili

Záběry z demonstrace začala šířit turecká média a reagovali na ně i zástupci prezidentské kanceláře. Podle prezidentského mluvčího Fahrettina Altuna stojí za protestem Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Podle Altuna to, že se protest uskutečnil v centru Stockholmu, ukazuje, že Švédsko „nezavedlo nezbytná opatření proti terorismu navzdory tomu, co nedávno tvrdilo“.

Zobrazení Erdogana, jak visí za nohy, odsoudila švédská diplomacie. „Znázornit popravu lidově zvoleného prezidenta před radnicí je odporné,“ řekl ve čtvrtek ministr zahraničí Tobias Billstrom. 

Švédský premiér Kristersson o den později řekl, že považuje vyvěšení figuríny za velmi vážnou věc, a to zejména s ohledem na to, že pořadatelé inscenovali popravu demokraticky zvoleného lídra v zemi, která má s atentáty neblahé zkušenosti. Při atentátu zemřel v roce 1986 švédský premiér Olof Palme, v roce 2003 po útoku zemřela ministryně zahraničí Anna Lindhová. Premiér prý rozzlobenou reakci Turecka chápe a jednal by stejně, pokud by se něco takového týkalo hlavy Švédska.

Ke spáchání urážky stačí málo

Vzhledem k volné formulaci příslušného tureckého zákona stačí ke spáchání urážky prezidenta mnohem méně, než se stalo ve Švédsku. A hrozí za ni jeden až čtyři roky vězení.

Vloni v lednu turecká policie zatkla známou televizní moderátorku Sedef Kabaşovou. Při kritizování rozkolu ve společnosti a potírání opozice použila čerkeské přísloví: „Když vůl vejde do paláce, nestane se králem. Ale palác se stane stodolou.“ Po několika týdnech ji soud z vazby propustil – dostala ale podmíněný trest.

Od roku 2014, kdy je Erdogan v čele země, úřady kvůli urážce jeho majestátu vyšetřovaly přes 160 tisíc lidí. Z 39 tisíc, kteří stanuli před soudem, jich verdikt „vinen“ slyšelo třináct tisíc.

Německo zákon změnilo, Turecko se k tomu nechystá

Na urážku si musí dávat pozor i Turci nebo jejich potomci v zahraničí. Německo má čtyřmilionovou menšinu tureckého původu. Majitele dvojího občanství úřady varovaly, že po zatčení v Turecku z důvodu urážky prezidenta, by se už domů nemuseli dostat. Bylo to v době, kdy turecko-německé vztahy napjala aféra komika Jana Böhmermanna. Přednesl satirickou báseň o Erdoganovi obsahující i smyšlené sexuální pomluvy. Koncipoval ji jako ukázku toho, co by už bylo nepřijatelné.

Böhmermanna nakonec německý soud osvobodil a zrušil i starý paragraf o urážkách cizích hlav států.

Podobnou změnu legislativy žádal předloni Evropský soud pro lidská práva od Turecka. Po přezkoumání případu odsouzeného aktivisty rozhodl, že Ankara porušila jeho svobodu projevu. Revizi zákona o urážce na cti prezidenta ale Turecko nechystá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jako doktor Cvach,“ říká Klvaňa o zásahu Trumpa vůči Harvardu

Mezi americkou vládou a Harvardskou univerzitou hrozí velký konflikt. V Událostech, komentářích se na tom shodli publicista Tomáš Klvaňa z New York University Prague a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss. Prezident Donald Trump, který pozastavil financování Harvardu, se chová jako doktor Cvach, míní Klvaňa. Pořad moderoval Daniel Takáč.
11:24Aktualizovánopřed 58 mminutami

Trump dá ohledně Ruska na Witkoffa, kterému chybí zkušenosti i znalosti

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.
před 1 hhodinou

Rusové při úderu na Dnipro zabili dvě ženy a dítě, úřady hlásí i desítky raněných

Rozsáhlý ruský dronový útok na ukrajinské město Dnipro ve středu pozdě večer zabil dvě ženy a dítě a zranil další tři desítky osob, včetně pěti dětí, uvedli ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS) a šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na Telegramu s tím, že v nemocnicích po útoku zůstává šestnáct pacientů. Později Lysak informoval o dvou zabitých mužích při ruském ostřelování Nikopolu.
05:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští senioři trpí, představují až polovinu civilních obětí poblíž fronty

Invaze, kterou Kreml zahájil před více než třemi lety, ukrajinské seniory tvrdě zasáhla. Čtvrtině obyvatel Ukrajiny je přes 60 let, zároveň však senioři loni představovali téměř polovinu civilních obětí v blízkosti fronty, vyplývá z dat OSN. Starší lidé často opouštějí frontová území jako poslední. Říkají, že nemají peníze ani sílu na přesun, popřípadě se nechtějí loučit se svým domovem.
před 3 hhodinami

Arménie hledí na Západ, vojáky ale cvičí s Íránem

Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.
před 3 hhodinami

Výpadek amerických financí postihuje zdravotní péči v ukrajinských regionech

Ukrajina se vyrovnává s výpadkem amerického financování prostřednictvím vládní agentury pro mezinárodní rozvoj USAID. Zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová v zemi navštívila některé vzdálenější ordinace v Žytomyrské a Kyjevské oblasti. Dojíždí tam tým mediků, jehož výjezdy do regionů se ale kvůli nedostatku amerických peněz omezily až na polovinu.
před 7 hhodinami

Kalifornie žaluje Trumpovu vládu kvůli clům

Kalifornie jako první americký stát zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli clům, jež uvalila na obchodní partnery Spojených států. Právní krok ve středu oznámili kalifornský guvernér Gavin Newsom a generální prokurátor Kalifornie Rob Bonta. Informoval o tom zpravodajský server ABC News.
před 7 hhodinami

Meloniové balancování mezi EU a USA čeká zkouška v Bílém domě

Italská premiérka Giorgia Meloniová se prezentuje jako blízký spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa a prostředník mezi Washingtonem a Bruselem. Jenže krize vyvolané americkými cly nebo vyjednáváním o příměří v rusko-ukrajinském konfliktu oba celky oddálily a pozici Meloniové ztížily. Ve čtvrtek zamíří italská pravicová politička do Bílého domu, kde se setká s Trumpem jako první unijní lídr od zavedení amerických cel.
před 8 hhodinami
Načítání...