Turecko podle vysokých představitelů NATO odmítá podpořit obranný plán Aliance pro Polsko a Pobaltí, pokud organizace nepodpoří Ankaru v boji proti kurdským jednotkám YPG. V době sílícího pnutí mezi Východem a Západem navíc uznávaný vojenský think-tank varuje, že Britové se spojenci by na zemi neubránili východní hranici Evropy.
Alianci straší rusko-turecký pakt. NATO by neubránilo východní hranici Evropy, míní experti
3 minuty
Horizont ČT24: NATO řeší obranyschopnost v dobách napětí s Tureckem
Podle poslední analýzy královského vojenského institutu by britské pozemní jednotky i přes perfektní výcvik neodolaly ruskému útoku, a to ani s pomocí ostatních spojeneckých armád. Chybí jim na místě dostatek dělostřelectva a munice.
Na nedostatky přitom upozorňovalo armádní vedení už dříve. „Naše schopnost ubránit se těmto hrozbám nebo jim předejít bude narušena, pokud se jimi nezačneme hned zabývat,“ prohlásil loni v lednu vrchní velitel britské armády Nick Carter.
Ministři osobně ověřovali situaci v Estonsku, kde teď slouží 900 jejich vojáků. Britský premiér Boris Johnson slíbil, že přestane snižovat stavy v armádě a na obranu půjdou Aliancí požadovaná dvě procenta z rozpočtu. Britští poslanci ale kritizují velení za to, že nedokáže peníze využít k vyztužení obranyschopnosti.
Celkovou nepřipravenost připouštějí i evropští lídři. „Evropa se teď nedokáže ubránit sama. Jsme závislí na Severoatlantické alianci. Zachovat NATO je dnes důležitější než v dobách studené války,“ zdůraznila německá kancléřka Angela Merkelová.
Až donedávna alianční soudržnost fungovala poměrně dobře. „Veškeré akce NATO za 70 let byly založené na společné analýze situace. Řekněme to jasně. Díky tomu bylo stoprocentně úspěšné. Žádný jeho člen nebyl nikdy napaden,“ konstatovala estonská prezidentka Kersti Keljulaidová.
Bezmezná podpora USA končí
V Alianci to však skřípe pořád silněji. Spojené státy po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu opakují, že už nemíní samy platit za bezpečnost Evropy. Své zájmy navíc začalo naplno prosazovat i Turecko. Druhá nejpočetnější armáda NATO podle diplomatů nepodpoří plán obrany Pobaltí a Polska, pokud Aliance neoznačí kurdské jednotky YPG za teroristy.
Ankara přitom rozvíjí spolupráci s Moskvou, a to nejen na společných hlídkách na severu Sýrie. Navzdory kritice spojenců si Turecko pořídilo od Ruska systém protivzdušné obrany. Nepomohlo ani jeho vyřazení z nákupu amerických F-35. „Plánujeme, že do šesti let budeme mít doma vyráběné stíhačky,“ oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Právě kvůli tureckému vpádu do Sýrie a Trumpovu přístupu k Alianci prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, že se NATO ocitlo v klinické smrti. Ostatní světoví lídři to následně jasně odmítli. Dokázat to mohou na londýnském summitu už příští týden.
