Turecká policie zatkla skupinu lidí, kteří údajně nesou odpovědnost za nedělní explozi v Istanbulu. Má mezi nimi být i osoba, která nastražila výbušninu na třídě Istiklal, uvedl turecký ministr vnitra Süleyman Soylu. Výbuch na rušné ulici pro pěší v centru Istanbulu v neděli zabil šest lidí a 81 dalších zranil. Turecké úřady podezírají z účasti na atentátu kurdské milice v Sýrii YPG a Stranu kurdských pracujících (PKK). Obě organizace podíl na útoku popřely.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli prohlásil, že útok „zavání terorismem“. Také poznamenal, že podle prvních informací v útoku „hrála roli žena“, a slíbil, že viníci budou potrestáni. „Podle našich závěrů nese odpovědnost za atentát teroristická organizace PKK,“ řekl v pondělí Soylu. Podle zpravodaje ČT v Turecku Václava Černohorského má jít o syrskou odnož organizace.
Turecká policie zadržela 46 lidí. Soylu uvedl, že rozkaz k útoku na třídě Istiklal byl vydán v Kobani, městě na severu Sýrie, kde turecké síly v posledních letech prováděly operace proti syrským kurdským milicím YPG. Ankara je považuje za křídlo PKK. K odpovědnosti za útok se ale zatím nepřihlásila žádná skupina.
PKK naopak popřela, že by byla do bombového útoku jakkoli zapletena, a prohlásila, že neútočí na civilisty. „Pro nás nepřipadá v úvahu jakkoli cílit na civilisty,“ uvedla PKK v pondělním prohlášení, které zveřejnila agentura Firat blízká této organizaci.
„Ujišťujeme, že naše síly nemají žádnou spojitost s výbuchem v Istanbulu,“ uvedl vrchní velitel kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazlúm Abdí, který vyjádřil soustrast tureckému lidu.
V tureckých médiích se objevily fotografie ženy, která položila balíček u záhonu na ulici Istiklal. Ahlam Albašírová je podle policie syrská občanka. Při výslechu údajně řekla, že ji vycvičili kurdští radikálové a do Turecka vstoupila přes severozápadní syrskou oblast Afrín.
K výbuchu v Istanbulu došlo v obchody a restauracemi lemované ulici v neděli kolem 16:20 místního času (14:20 SEČ). Na místo vzápětí dorazili záchranáři i hasiči a policie ulici uzavřela.
V době útoku se po ulici procházeli lidé, kteří vyrazili na nákupy, turisté a rodiny. Mezi šesti obětmi jsou dvě děti. Turecké úřady informovaly, že při výbuchu zemřel zaměstnanec ministerstva a jeho dcera. Lékaři již po ošetření propustili padesát lidí, jednatřicet jich je stále v nemocnici, dalších pět jich leží na jednotce intenzivní péče. Dva jsou v kritickém stavu.
Úřady nařídily informační embargo
Turecký úřad pro dohled nad sdělovacími prostředky dočasně omezil informování o výbuchu. Tamní média tak nemohla ukazovat videa zachycující okamžik výbuchu nebo jeho následky. Turecká nejvyšší rada pro rozhlasové a televizní vysílání podobné zákazy po útocích a nehodách zavedla i v minulosti.
„Úřady tvrdí, že se tímto způsobem snaží zabránit šíření paniky nebo nepodložených informací. Na druhou stranu místní nezávislé novinářské organizace nebo některé lidskoprávní organizace vyčítají, že tímto způsobem omezují svobodu projevu,“ uvedl Černohorský s tím, že v neděli nefungovaly sociální sítě jako Twitter, YouTube nebo Instagram.
Ankara se ohradila ke kondolenci z Washingtonu
Agentura Reuters píše, že nedělní útok v Turecku vyvolal obavy, že by zemi znovu mohla zachvátit vlna útoků, jaké zažila od poloviny roku 2015 do roku 2017. Některé z nich měla na svědomí teroristická organizace Islámský stát, některé kurdští bojovníci usilující o větší autonomii nebo nezávislost na Ankaře.
Strana kurdských pracujících vede od roku 1984 boj za autonomii Kurdů. Během konfliktu zahynulo více než 40 tisíc lidí. Turecko, Spojené státy a Evropská unie považují PKK za teroristickou skupinu.
Turecko v uplynulých letech podniklo třikrát invazi do severní Sýrie proti milicím YPG, naposledy tomu bylo v roce 2019. Prezident Erdogan loni řekl, že Ankara na ně znovu zaútočí. Spojené státy YPG k velké nelibosti Turecka podporují. „Kurdské milice YPG byly klíčovým spojencem Západu v boji proti Islámskému státu. Jejich podpora ze strany západních zemí je dodnes předmětem sváru mezi těmito zeměmi a tureckou vládou,“ uvedl Černohorský. Ankara podporu vyčítá například Švédsku, je podle ní důvodem k blokování vstupu země do NATO.
Šéf komunikace prezidentské kanceláře Fahrettin Altun řekl, že útoky jako ten nedělní „jsou přímými a nepřímými důsledky podpory, které některé země poskytují teroristickým organizacím“. Ministr vnitra Soylu kondolence ze strany Washingtonu přirovnal „k vrahovi, který jako jeden z prvních dorazí na místo činu“.
Turecko příští rok čekají prezidentské a parlamentní volby. Agentura AP uvádí, že v situaci, kdy se Turecko potýká s obrovskou inflací a dalšími ekonomickými problémy, se boj proti terorismu stal pro Erdogana hlavním tématem, se kterým chce u voličů sbírat politické body.
