Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Po summitu NATO to oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Plán přitom dosud blokovalo Turecko, které žádalo, aby Aliance výměnou za jeho podporu uznala jako teroristické kurdské milice YPG, proti nimž Ankara bojuje v Sýrii. O YPG se ale nakonec na summitu nemluvilo, dodal Stoltenberg. Lídři se také shodli, že ruské agresivní akce jsou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost a že rostoucí vliv Číny představuje příležitost a výzvu.
NATO se shodlo na posilách pro Pobaltí a Polsko. „Jeden za všechny, všichni za jednoho“ platí
4 minuty
Události ČT: Summit NATO se poprvé věnoval Číně
Aliance se v posledních letech potýká s několika vnitřními problémy. Prvním je turecká invaze na sever Sýrie zaměřená proti kurdskými milicím YPG. Turecko dlouhodobě požaduje, aby Západ uznal YPG za teroristickou organizaci. Milice však byly jedním z nejefektivnějších spojenců USA, Francie a dalších zemí v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.
Prezident Recep Tayyip Erdogan před odletem na londýnský summit uvedl, že Ankara jinak nepodpoří NATO v otázce obrany pobaltských států. Tu Aliance už několik let posiluje jako součást své reakce na ruský postup vůči Ukrajině a obecně ze strany NATO kritizované stále asertivnější chování Moskvy.
Podle Stoltenberga se nakonec na summitu o YPG nemluvilo a aktualizovaný obranný plán pro Pobaltí a Polsko nikdo neblokoval. Na označení kurdských sil v Sýrii ale podle něj mezi členy NATO nadále panuje rozdílný názor.
„Je to velký úspěch pro naši zemi i celou oblast, protože zajišťuje bezpečnost našich občanů,“ komentoval to litevský prezident Gitanas Nauseda. Prohlásil také, že Turecko výměnou za schválení plánu na summitu nic nepožadovalo. „Nikdo po nás za to nic nechtěl. Poděkovali jsme všichni prezidentovi Erdoganovi za solidaritu,“ řekl Nauseda.
Dalším problémem je, že Turecko nakoupilo od Ruska systém protiraketové obrany S-400. Stoltenberg upozornil, že nikdy nemůže být plně integrovaný do obranných systémů NATO, což je problém. Americký Kongres kvůli tomu uvažuje o uvalení sankcí.
Stoltenberg: NATO je nejúspěšnější aliance v historii
Podle Stoltenberga však stále platí heslo „Jeden za všechny, všichni za jednoho“. V závěrečné deklaraci prezidenti a premiéři zemí NATO zdůraznili solidaritu a spojenectví a připomněli článek pět Washingtonské smlouvy, podle které je útok na jednu členskou zemi útokem na všechny.
Stoltenberg organizaci nazval „nejúspěšnější aliancí v historii“. Vnitřní neshody jsou podle něj přirozené a přítomné byly už mnohokrát. Připomněl například ostré spory mezi členy bloku v souvislosti s invazí do Iráku v roce 2003, kterou vedli Američané.
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je NATO nejsilnější v dějinách. Během jednání se však nevyhýbal přímým útokům na své partnery, když označil za „nestydatá“ slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o „mozkové smrti“ NATO. V úterý Trump pohrozil hospodářskými tresty těm zemím Aliance, které nebudou na obranu odvádět dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Summit řešil Čínu i Rusko
Členské země jednaly mimo jiné o rostoucí vojenské velmoci Číně. Shodly se, že musí být součástí jakýchkoliv smluv o omezení zbrojení. Ty zatím existovaly především mezi Spojenými státy a Ruskem. Summit uvedl, že rostoucí vliv Číny ve světě skýtá příležitosti i výzvy. Ohrožení euroatlantické bezpečnosti představují podle závěrů summitu „agresivní akce Ruska“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron si na závěrečné tiskové konferenci položil otázku, kdo je v současnosti nepřítelem NATO. Rusko by podle něj do této kategorie všichni nezařadili. „V jistých oblastech je hrozbou, z geografického pohledu je sousedem a v jistých oblastech je také partnerem,“ řekl. „Zato terorismus je naším nepřítelem,“ dodal.
Před příchodem na středeční setkání se novináři Macrona ptali, zda stále stojí za svým výrokem, že NATO je ve stavu mozkové smrti. Prohlásil, že ano a že tato slova pomohla otevřít zásadní témata. „Skutečná strategická debata začala. Jsem spokojen,“ dodal politik, který má napjatý vztah nejen s Trumpem, ale také s jeho tureckým protějškem Erdoganem. Ve středu Macron mimo jiné uvedl, že s Tureckem nelze dosáhnout shody ohledně definice terorismu.
Závěrečná deklarace zmiňuje také význam zajištění bezpečných komunikačních sítí, včetně sítí páté generace (5G) a označuje vesmír za operační prostor. Vyzývá generálního tajemníka, aby zahájil proces hledání způsobu, jak posílit „politickou dimenzi“ Aliance.
Čeští ministři: Summit uvolnil napětí a ukázal jednotu
„Summit přispěl k uvolnění napětí a odcházíme z něj s jasně deklarovanou jednotou,“ prohlásil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Je také rád, že si NATO chce vyhodnotit své budoucí vztahy s Čínou.
„Protože Čína je nejenom ekonomický aktér, ale čím dál více je to i aktér bezpečnostní,“ poznamenal. S NATO má podle něj podobné zájmy třeba v Afghánistánu, pozitivní roli může Čína hrát i v souvislosti s jaderným programem v Severní Koreji. „Jsou ale některé oblasti, kde vnímáme, že Čína představuje riziko, například její hybridní vliv, její působení v kybernetickém prostoru,“ poznamenal. NATO proto musí zvážit, jak tomu může čelit.
Prezident Miloš Zeman, který českou delegaci vedl, mluvil ve svém projevu na uzavřeném zasedání zejména o misi v Afghánistánu a o boji proti terorismu, uvedl ředitel zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák.
Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) se jednání nesla v duchu oslav 70 let od vzniku NATO. Summit podle něj přinesl otevřenou strategickou reflexi o adaptaci na nové hrozby. Diskuse o výdajích na obranu, které by měly v každé zemi činit dvě procenta HDP, byla klidnější než na předchozím summitu, dodal. „Zavázali jsme se, že dvě procenta budeme plnit v roce 2024, to nikdo nezpochybnil,“ uvedl Metnar.
Peníze
Právě peníze jsou dlouhodobým problémem NATO. Donald Trump od svého zvolení kritizuje většinu evropských zemí včetně Česka, které nedodržují vlastní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Trump také na počátku svého období označil Alianci za překonanou, což vyvolalo v Evropě obavy.
Důležitost peněz symbolicky podtrhlo i pořadí řečníků na středečním jednání. Podle šéfa zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka hovořili nejprve ti, kdo dávají v poměru k HDP na obranu nejvíc. České výdaje 1,2 procenta zařadily Zemana do poslední čtvrtiny.
Většina států už výdaje na obranu začala zvyšovat. Odhodlala se k tomu hlavně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina ve středu prohlásil, že rostoucí financování armád NATO potvrzuje politiku „zadržování Ruska a expansionismu“.
