Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov kritizoval plány NATO na zvyšování výdajů na obranu. Jsou prý potvrzením politiky zadržování Ruska a expansionismu a počátkem závodů ve zbrojení, do nichž se jeho země nechce nechat vtáhnout. Většina zemí NATO začala posílat víc peněz do armády v reakci na už více než pět let trvající ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině.
Moskva odmítá závody ve zbrojení. NATO zvyšuje rozpočet i kvůli ruské agresi na Ukrajině
„Vidíme, že NATO se věnuje hlavně zadržování a expanzivní politice ve vztahu k naší zemi. To nás musí znepokojovat, podobná slova o zvýšení (obranného) rozpočtu to znovu dokazují,“ konstatoval Peskov. Odkázal novináře na Putinova slova, že Moskva se nenechá zatáhnout do závodů ve zbrojení, které jsou pro ekonomiku zhoubné.
Ruský mluvčí reagoval na prohlášení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, že ve srovnání s rokem 2016 stoupnou výdaje Aliance na obranu příští rok o 130 a do roku 2024 o 400 miliard dolarů (tři respektive devět bilionů korun).
Jedním z důvodů je ruská vojenská agrese vůči Ukrajině a obavy východoevropských zemí z dalších kroků Putinova režimu. Globálně významnějším důvodem je růst vojenských schopností Číny.
Šesté nejvyšší výdaje
Peskov prohlásil, že Rusko touto cestou nepůjde. „Existuje bezpečnostní parita, perspektiva strategické stability je zajištěna na celou řadu let. Právě touto cestou půjdeme,“ odpověděl na dotaz, zda i Rusko hodlá zvýšit vojenský rozpočet.
Návrh ruského rozpočtu počítá s nárůstem výdajů na obranu o 6,6 procenta, píše Interfax. Podle Stockholm International Peace Research Institute vytrvale rostl od krize v roce v roce 1998 do roku 2016, kdy se začal snižovat.
Nejvíc na armádu podle institutu v roce 2018 vydávaly Spojené státy, rozpočet dosáhl asi třetiny všech světových obranných výdajů. Rusko bylo na šestém místě s asi desetinovými výdaji ve srovnání s Pentagonem.
Výdaje na obranu