Řecko si kvůli turecko-libyjské dohodě o námořní hranici stěžuje u OSN. Podle Atén je smlouva neplatná, protože byla uzavřena ve špatné víře a odporuje mezinárodnímu právu. Turecko si v dokumentu nárokuje část východního Středomoří v blízkosti Kréty. Atény už v reakci vyhostily libyjského velvyslance.
Ankara podepsala dohodu o námořní hranici s mezinárodně uznávanou vládou sídlící v Tripolisu koncem listopadu. Obě strany v ní nově vymezily svou výlučnou ekonomickou zónu ve Středomoří.
Turecko si v dokumentu nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty. To však prochází přes oblast, na niž si dělá nárok Řecko. Proti dohodě protestovaly také Egypt, Kypr a východolibyjská vláda sídlící v Tobrúku.
Turecký „imperiální sen“
„Porušuje mořské právo (OSN). Námořní zóny Turecka a Libye spolu nesousedí, mezi těmito dvěma státy ani neexistuje námořní hranice,“ kritizoval dohodu mluvčí řecké vlády. Ankaru ostře pokáral i řecký prezident Prokopis Pavlopulos. Podle něj je to nelegální krok a ztělesnění toho, jak si „Turecko představuje své imperiální sny“.
Ve sporu o námořní hranice jde zejména o ekonomické zájmy a o právo na případnou těžbu nerostných surovin. Minulý měsíc země Evropské unie otevřely cestu k možnému uvalení sankcí na turecké představitele či organizace kvůli nepovoleným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru.
Ankara provádí u ostrova rozděleného na řeckou a tureckou část vrty pro těžbu ropy. Severokyperskou tureckou republiku ale uznává právě jen Turecko.
Ankara je ve sporu s Aténami a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v okolí tohoto ostrova už několik let. Turecko tvrdí, že z těžby by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru. U jižního pobřeží Kypru provádí už déle průzkumné vrty s licencí od řeckokyperské vlády mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil.
