„Ani spolu nesousedí.“ Řekové zuří kvůli turecko-libyjské námořní dohodě

8 minut
Horizont ČT24: Spor o námořní hranici Turecka
Zdroj: ČT24

Řecko si kvůli turecko-libyjské dohodě o námořní hranici stěžuje u OSN. Podle Atén je smlouva neplatná, protože byla uzavřena ve špatné víře a odporuje mezinárodnímu právu. Turecko si v dokumentu nárokuje část východního Středomoří v blízkosti Kréty. Atény už v reakci vyhostily libyjského velvyslance.

Ankara podepsala dohodu o námořní hranici s mezinárodně uznávanou vládou sídlící v Tripolisu koncem listopadu. Obě strany v ní nově vymezily svou výlučnou ekonomickou zónu ve Středomoří.

Turecko si v dokumentu nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty. To však prochází přes oblast, na niž si dělá nárok Řecko. Proti dohodě protestovaly také Egypt, Kypr a východolibyjská vláda sídlící v Tobrúku.

Námořní hranice podle představ Turecka. Mapu publikoval turecký diplomat Cagatay Erciyes
Zdroj: Twitter / Cagatay Erciyes

Turecký „imperiální sen“

„Porušuje mořské právo (OSN). Námořní zóny Turecka a Libye spolu nesousedí, mezi těmito dvěma státy ani neexistuje námořní hranice,“ kritizoval dohodu mluvčí řecké vlády. Ankaru ostře pokáral i řecký prezident Prokopis Pavlopulos. Podle něj je to nelegální krok a ztělesnění toho, jak si „Turecko představuje své imperiální sny“.

Ve sporu o námořní hranice jde zejména o ekonomické zájmy a o právo na případnou těžbu nerostných surovin. Minulý měsíc země Evropské unie otevřely cestu k možnému uvalení sankcí na turecké představitele či organizace kvůli nepovoleným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru.

Ankara provádí u ostrova rozděleného na řeckou a tureckou část vrty pro těžbu ropy. Severokyperskou tureckou republiku ale uznává právě jen Turecko.

Ankara je ve sporu s Aténami a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v okolí tohoto ostrova už několik let. Turecko tvrdí, že z těžby by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru. U jižního pobřeží Kypru provádí už déle průzkumné vrty s licencí od řeckokyperské vlády mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 53 mminutami

Jednání mezi Kyjevem a Kremlem provází i krátce před začátkem řada nejasností

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev donutil k jednání. Není ale jasné, zda se sám rozhovorů zúčastní. Otazník visí také nad složením ruské delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již před několika dny avizoval, že v Istanbulu bude na ruského vládce Vladimira Putina čekat osobně. Moskvu nicméně podezírá, že o konec krveprolití neusiluje.
20:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 1 hhodinou

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 2 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 7 hhodinami
Načítání...