Na Ukrajinu míří nové dodávky zbraní, na Rusko další sankce

Ukrajina obdrží během několika dnů novou dodávku amerických zbraní, včetně protitankových raket Javelin a protileteckých Stinger, řekl tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov. Austrálie zase zpřísňuje sankce vůči Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu ke Knesetu vznášel otázky, proč Izrael nezavedl silné postihy proti Moskvě a neposkytl Kyjevu zbraně. Britský premiér Boris Johnson v telefonátu Zelenskému slíbil, že Británie navýší vojenskou, ekonomickou a diplomatickou pomoc.

Západ poskytuje napadené zemi zásoby zbraní, aby posílil její armádu. Moskva vojenskou pomoc pro Ukrajinu z členských států NATO kritizuje.

Spojené státy také zřejmě navrhly Turecku, aby Ukrajině poskytlo své systémy protiraketové obrany S-400 ruské výroby. Uvádí to agentura Reuters s tím, že je takové rozhodnutí Ankary velmi nepravděpodobné. Washington se podle nejmenovaných amerických úředníků snaží krokem zároveň urovnat spory s Tureckem, které vznikly právě kvůli tomu, že Turci od Ruska nakoupili tyto zbrojní systémy.

„Kdyby Turecko poskytlo protiletecké systémy S-400, byla by to skutečně velká pomoc,“ řekl Michal Smetana z Pražského centra pro výzkum míru. Připomněl, že Slovensko připravuje předání jedné baterie protileteckého systému S-300. 

Sankce

Austrálie zpřísní hospodářské sankce proti Rusku a zároveň pošle další hmotnou pomoc Ukrajině. „Je zřejmé, že ukrajinská potřeba vojenské pomoci zůstává naléhavá a trvá,“ uvedl premiér Scott Morrison.

Schválený balík australské vojenské pomoci Ukrajině má hodnotu 21 milionů australských dolarů (asi 350 milionů korun), Austrálie pošle do válkou sužované země i humanitární pomoc v hodnotě 30 milionů dolarů (přes 500 milionů korun) a také jí daruje 70 tisíc tun uhlí pro zásobování tepelných elektráren. Morrison připomněl, že Austrálie zaslala Ukrajině zbraně i humanitární pomoc již dříve, celkem za 105 milionů dolarů.

Do Ruska na druhé straně již nebude Austrálie dodávat hliník a hliníkové rudy. Podle Morrisonova úřadu představují dodávky z Austrálie 20 procent ruské spotřeby hliníku.

Proti sankcím se ovšem vymezila Čína. Náměstek ministra zahraničí Le Jü-čcheng je podle CNN na bezpečnostní konferenci na univerzitě Čching-chua prohlásil za skandální, západ podle něj udělal zbraň z globalizace. „Sankce jen poškodí obyčejné lidi, ovlivní poválečnou ekonomiku a finanční systém a zhorší světovou ekonomiku,“ uvedl.

Jeho nadřízený, ministr zahraničí Wang I, vyzval Evropu, aby „opustila mentalitu studené války, zdržela se skupinové konfrontace a vytvořila vyváženou, efektivní a udržitelnou bezpečnostní architekturu v regionu“.

Britský premiér Boris Johnson naopak vyzval Čínu, aby zaujala stanovisko a odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Peking podle něj riskuje, že se ocitne na špatné straně dějin.
„S postupem času a s přibývajícím počtem ruských zvěrstev je podle mého názoru pro lidi stále obtížnější a politicky trapnější aktivně či pasivně schvalovat Putinovu invazi,“ prohlásil Johnson na adresu Číny. 

Sám Johnson nicméně čelí kritice za svůj sobotní výrok, ve kterém přirovnal Ukrajince bojující proti ruské invazi k lidem, kteří hlasovali pro brexit. Johnson v projevu na konferenci Konzervativní strany řekl, že Britové mají stejně jako Ukrajinci instinkt zvolit si svobodu. Jako nedávný příklad uvedl hlasování o vystoupení z Evropské unie v roce 2016.

Johnsonovy komentáře pobouřily politiky ve Spojeném království i v Evropě. Například bývalý předseda Evropské rady a současný šéf Evropské lidové strany Donald Tusk označil výroky za urážlivé. „Borisi, tvá slova urážejí Ukrajince, Brity i zdravý rozum,“ napsal na Twitteru. Někdejší belgický premiér Guy Verhofstadt, který vedl jednání Evropského parlamentu o brexitu, řekl, že Johnsonovy komentáře jsou šílené. „Brexit byl o zrušení svobod a odchodu z EU. Ukrajinci chtějí více svobody a vstoupit do EU,“ prohlásil nynější europoslanec.

V neděli pak Johnson telefonoval se Zelenským. „Odpoledne jsem mluvil s prezidentem Zelenským, abych mu vyložil, jak budu tento týden pracovat na prosazování zájmů Ukrajiny na setkáních NATO a skupiny G7. Spojené království bude nadále posilovat vojenskou, ekonomickou a diplomatickou podporu, aby pomohlo ukončit tento hrozný konflikt,“ uvedl britský premiér.

Rozhodně můžete pomoci našim lidem, oslovil Zelenskyj Kneset

Ukrajinský prezident v neděli na dálku oslovil izraelský parlament, ve videoprojevu se tázal, proč Izrael není ochoten dodat Ukrajině protiraketový systém a proč nezavedl proti Rusku tvrdé sankce.

„Všichni vědí, že vaše protiraketové systémy jsou nejlepší…. a že rozhodně můžete pomoci našim lidem, zachránit životy Ukrajinců, ukrajinských Židů,“ řekl Zelenskyj k neochotě Izraele prodat Ukrajině obranný systém Iron Dome. „Můžeme se ptát, proč od vás nemůžeme přijímat zbraně, proč Izrael neuvalil na Rusko silné sankce nebo nevyvíjí tlak na ruský byznys. Ať tak či onak, rozhodnutí je na vás, bratři a sestry, a vy, lidé Izraele, pak budete se svou odpovědí muset žít,“ řekl.

Zelenskyj uvedl, že ruská invaze na Ukrajinu 24. února přišla ve stejné datum, kdy byla v Německu v roce 1920 založena nacistická strana. Kreml podle ukrajinského prezidenta mluví o konečném řešení ukrajinské otázky jako nacisté hovořili o konečném řešení židovské otázky. „Toto je totální a neopodstatněná válka, která má zničit náš národ, naše města, naši kulturu, naše děti, “ řekl. „Naši lidé nyní bloudí světem a hledají si místo, stejně jako jste jednou bloudili vy,“ uvedl s odkazem na ukrajinské a židovské uprchlíky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 6 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu. Další jsou na cestě

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 13 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...