Na Ukrajinu míří nové dodávky zbraní, na Rusko další sankce

Ukrajina obdrží během několika dnů novou dodávku amerických zbraní, včetně protitankových raket Javelin a protileteckých Stinger, řekl tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov. Austrálie zase zpřísňuje sankce vůči Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu ke Knesetu vznášel otázky, proč Izrael nezavedl silné postihy proti Moskvě a neposkytl Kyjevu zbraně. Britský premiér Boris Johnson v telefonátu Zelenskému slíbil, že Británie navýší vojenskou, ekonomickou a diplomatickou pomoc.

Západ poskytuje napadené zemi zásoby zbraní, aby posílil její armádu. Moskva vojenskou pomoc pro Ukrajinu z členských států NATO kritizuje.

Spojené státy také zřejmě navrhly Turecku, aby Ukrajině poskytlo své systémy protiraketové obrany S-400 ruské výroby. Uvádí to agentura Reuters s tím, že je takové rozhodnutí Ankary velmi nepravděpodobné. Washington se podle nejmenovaných amerických úředníků snaží krokem zároveň urovnat spory s Tureckem, které vznikly právě kvůli tomu, že Turci od Ruska nakoupili tyto zbrojní systémy.

„Kdyby Turecko poskytlo protiletecké systémy S-400, byla by to skutečně velká pomoc,“ řekl Michal Smetana z Pražského centra pro výzkum míru. Připomněl, že Slovensko připravuje předání jedné baterie protileteckého systému S-300. 

Sankce

Austrálie zpřísní hospodářské sankce proti Rusku a zároveň pošle další hmotnou pomoc Ukrajině. „Je zřejmé, že ukrajinská potřeba vojenské pomoci zůstává naléhavá a trvá,“ uvedl premiér Scott Morrison.

Schválený balík australské vojenské pomoci Ukrajině má hodnotu 21 milionů australských dolarů (asi 350 milionů korun), Austrálie pošle do válkou sužované země i humanitární pomoc v hodnotě 30 milionů dolarů (přes 500 milionů korun) a také jí daruje 70 tisíc tun uhlí pro zásobování tepelných elektráren. Morrison připomněl, že Austrálie zaslala Ukrajině zbraně i humanitární pomoc již dříve, celkem za 105 milionů dolarů.

Do Ruska na druhé straně již nebude Austrálie dodávat hliník a hliníkové rudy. Podle Morrisonova úřadu představují dodávky z Austrálie 20 procent ruské spotřeby hliníku.

Proti sankcím se ovšem vymezila Čína. Náměstek ministra zahraničí Le Jü-čcheng je podle CNN na bezpečnostní konferenci na univerzitě Čching-chua prohlásil za skandální, západ podle něj udělal zbraň z globalizace. „Sankce jen poškodí obyčejné lidi, ovlivní poválečnou ekonomiku a finanční systém a zhorší světovou ekonomiku,“ uvedl.

Jeho nadřízený, ministr zahraničí Wang I, vyzval Evropu, aby „opustila mentalitu studené války, zdržela se skupinové konfrontace a vytvořila vyváženou, efektivní a udržitelnou bezpečnostní architekturu v regionu“.

Britský premiér Boris Johnson naopak vyzval Čínu, aby zaujala stanovisko a odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Peking podle něj riskuje, že se ocitne na špatné straně dějin.
„S postupem času a s přibývajícím počtem ruských zvěrstev je podle mého názoru pro lidi stále obtížnější a politicky trapnější aktivně či pasivně schvalovat Putinovu invazi,“ prohlásil Johnson na adresu Číny. 

Sám Johnson nicméně čelí kritice za svůj sobotní výrok, ve kterém přirovnal Ukrajince bojující proti ruské invazi k lidem, kteří hlasovali pro brexit. Johnson v projevu na konferenci Konzervativní strany řekl, že Britové mají stejně jako Ukrajinci instinkt zvolit si svobodu. Jako nedávný příklad uvedl hlasování o vystoupení z Evropské unie v roce 2016.

Johnsonovy komentáře pobouřily politiky ve Spojeném království i v Evropě. Například bývalý předseda Evropské rady a současný šéf Evropské lidové strany Donald Tusk označil výroky za urážlivé. „Borisi, tvá slova urážejí Ukrajince, Brity i zdravý rozum,“ napsal na Twitteru. Někdejší belgický premiér Guy Verhofstadt, který vedl jednání Evropského parlamentu o brexitu, řekl, že Johnsonovy komentáře jsou šílené. „Brexit byl o zrušení svobod a odchodu z EU. Ukrajinci chtějí více svobody a vstoupit do EU,“ prohlásil nynější europoslanec.

V neděli pak Johnson telefonoval se Zelenským. „Odpoledne jsem mluvil s prezidentem Zelenským, abych mu vyložil, jak budu tento týden pracovat na prosazování zájmů Ukrajiny na setkáních NATO a skupiny G7. Spojené království bude nadále posilovat vojenskou, ekonomickou a diplomatickou podporu, aby pomohlo ukončit tento hrozný konflikt,“ uvedl britský premiér.

Rozhodně můžete pomoci našim lidem, oslovil Zelenskyj Kneset

Ukrajinský prezident v neděli na dálku oslovil izraelský parlament, ve videoprojevu se tázal, proč Izrael není ochoten dodat Ukrajině protiraketový systém a proč nezavedl proti Rusku tvrdé sankce.

„Všichni vědí, že vaše protiraketové systémy jsou nejlepší…. a že rozhodně můžete pomoci našim lidem, zachránit životy Ukrajinců, ukrajinských Židů,“ řekl Zelenskyj k neochotě Izraele prodat Ukrajině obranný systém Iron Dome. „Můžeme se ptát, proč od vás nemůžeme přijímat zbraně, proč Izrael neuvalil na Rusko silné sankce nebo nevyvíjí tlak na ruský byznys. Ať tak či onak, rozhodnutí je na vás, bratři a sestry, a vy, lidé Izraele, pak budete se svou odpovědí muset žít,“ řekl.

Zelenskyj uvedl, že ruská invaze na Ukrajinu 24. února přišla ve stejné datum, kdy byla v Německu v roce 1920 založena nacistická strana. Kreml podle ukrajinského prezidenta mluví o konečném řešení ukrajinské otázky jako nacisté hovořili o konečném řešení židovské otázky. „Toto je totální a neopodstatněná válka, která má zničit náš národ, naše města, naši kulturu, naše děti, “ řekl. „Naši lidé nyní bloudí světem a hledají si místo, stejně jako jste jednou bloudili vy,“ uvedl s odkazem na ukrajinské a židovské uprchlíky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
16:47Aktualizovánopřed 13 mminutami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
12:48Aktualizovánopřed 14 mminutami

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
22:37Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
12:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 7 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 8 hhodinami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.