Na Ukrajinu míří nové dodávky zbraní, na Rusko další sankce

Ukrajina obdrží během několika dnů novou dodávku amerických zbraní, včetně protitankových raket Javelin a protileteckých Stinger, řekl tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov. Austrálie zase zpřísňuje sankce vůči Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu ke Knesetu vznášel otázky, proč Izrael nezavedl silné postihy proti Moskvě a neposkytl Kyjevu zbraně. Britský premiér Boris Johnson v telefonátu Zelenskému slíbil, že Británie navýší vojenskou, ekonomickou a diplomatickou pomoc.

Západ poskytuje napadené zemi zásoby zbraní, aby posílil její armádu. Moskva vojenskou pomoc pro Ukrajinu z členských států NATO kritizuje.

Spojené státy také zřejmě navrhly Turecku, aby Ukrajině poskytlo své systémy protiraketové obrany S-400 ruské výroby. Uvádí to agentura Reuters s tím, že je takové rozhodnutí Ankary velmi nepravděpodobné. Washington se podle nejmenovaných amerických úředníků snaží krokem zároveň urovnat spory s Tureckem, které vznikly právě kvůli tomu, že Turci od Ruska nakoupili tyto zbrojní systémy.

„Kdyby Turecko poskytlo protiletecké systémy S-400, byla by to skutečně velká pomoc,“ řekl Michal Smetana z Pražského centra pro výzkum míru. Připomněl, že Slovensko připravuje předání jedné baterie protileteckého systému S-300. 

Sankce

Austrálie zpřísní hospodářské sankce proti Rusku a zároveň pošle další hmotnou pomoc Ukrajině. „Je zřejmé, že ukrajinská potřeba vojenské pomoci zůstává naléhavá a trvá,“ uvedl premiér Scott Morrison.

Schválený balík australské vojenské pomoci Ukrajině má hodnotu 21 milionů australských dolarů (asi 350 milionů korun), Austrálie pošle do válkou sužované země i humanitární pomoc v hodnotě 30 milionů dolarů (přes 500 milionů korun) a také jí daruje 70 tisíc tun uhlí pro zásobování tepelných elektráren. Morrison připomněl, že Austrálie zaslala Ukrajině zbraně i humanitární pomoc již dříve, celkem za 105 milionů dolarů.

Do Ruska na druhé straně již nebude Austrálie dodávat hliník a hliníkové rudy. Podle Morrisonova úřadu představují dodávky z Austrálie 20 procent ruské spotřeby hliníku.

Proti sankcím se ovšem vymezila Čína. Náměstek ministra zahraničí Le Jü-čcheng je podle CNN na bezpečnostní konferenci na univerzitě Čching-chua prohlásil za skandální, západ podle něj udělal zbraň z globalizace. „Sankce jen poškodí obyčejné lidi, ovlivní poválečnou ekonomiku a finanční systém a zhorší světovou ekonomiku,“ uvedl.

Jeho nadřízený, ministr zahraničí Wang I, vyzval Evropu, aby „opustila mentalitu studené války, zdržela se skupinové konfrontace a vytvořila vyváženou, efektivní a udržitelnou bezpečnostní architekturu v regionu“.

Britský premiér Boris Johnson naopak vyzval Čínu, aby zaujala stanovisko a odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Peking podle něj riskuje, že se ocitne na špatné straně dějin.
„S postupem času a s přibývajícím počtem ruských zvěrstev je podle mého názoru pro lidi stále obtížnější a politicky trapnější aktivně či pasivně schvalovat Putinovu invazi,“ prohlásil Johnson na adresu Číny. 

Sám Johnson nicméně čelí kritice za svůj sobotní výrok, ve kterém přirovnal Ukrajince bojující proti ruské invazi k lidem, kteří hlasovali pro brexit. Johnson v projevu na konferenci Konzervativní strany řekl, že Britové mají stejně jako Ukrajinci instinkt zvolit si svobodu. Jako nedávný příklad uvedl hlasování o vystoupení z Evropské unie v roce 2016.

Johnsonovy komentáře pobouřily politiky ve Spojeném království i v Evropě. Například bývalý předseda Evropské rady a současný šéf Evropské lidové strany Donald Tusk označil výroky za urážlivé. „Borisi, tvá slova urážejí Ukrajince, Brity i zdravý rozum,“ napsal na Twitteru. Někdejší belgický premiér Guy Verhofstadt, který vedl jednání Evropského parlamentu o brexitu, řekl, že Johnsonovy komentáře jsou šílené. „Brexit byl o zrušení svobod a odchodu z EU. Ukrajinci chtějí více svobody a vstoupit do EU,“ prohlásil nynější europoslanec.

V neděli pak Johnson telefonoval se Zelenským. „Odpoledne jsem mluvil s prezidentem Zelenským, abych mu vyložil, jak budu tento týden pracovat na prosazování zájmů Ukrajiny na setkáních NATO a skupiny G7. Spojené království bude nadále posilovat vojenskou, ekonomickou a diplomatickou podporu, aby pomohlo ukončit tento hrozný konflikt,“ uvedl britský premiér.

Rozhodně můžete pomoci našim lidem, oslovil Zelenskyj Kneset

Ukrajinský prezident v neděli na dálku oslovil izraelský parlament, ve videoprojevu se tázal, proč Izrael není ochoten dodat Ukrajině protiraketový systém a proč nezavedl proti Rusku tvrdé sankce.

„Všichni vědí, že vaše protiraketové systémy jsou nejlepší…. a že rozhodně můžete pomoci našim lidem, zachránit životy Ukrajinců, ukrajinských Židů,“ řekl Zelenskyj k neochotě Izraele prodat Ukrajině obranný systém Iron Dome. „Můžeme se ptát, proč od vás nemůžeme přijímat zbraně, proč Izrael neuvalil na Rusko silné sankce nebo nevyvíjí tlak na ruský byznys. Ať tak či onak, rozhodnutí je na vás, bratři a sestry, a vy, lidé Izraele, pak budete se svou odpovědí muset žít,“ řekl.

Zelenskyj uvedl, že ruská invaze na Ukrajinu 24. února přišla ve stejné datum, kdy byla v Německu v roce 1920 založena nacistická strana. Kreml podle ukrajinského prezidenta mluví o konečném řešení ukrajinské otázky jako nacisté hovořili o konečném řešení židovské otázky. „Toto je totální a neopodstatněná válka, která má zničit náš národ, naše města, naši kulturu, naše děti, “ řekl. „Naši lidé nyní bloudí světem a hledají si místo, stejně jako jste jednou bloudili vy,“ uvedl s odkazem na ukrajinské a židovské uprchlíky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 39 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...