Britský premiér Boris Johnson varoval, že by se Západ po ruské invazi na Ukrajinu neměl pokoušet o normalizaci vztahů s prezidentem Vladimirem Putinem. Během svého projevu na konferenci Konzervativní strany v Blackpoolu označil Johnson útok ruských vojsk za bod zlomu pro celý svět.
„Jsou tací lidé ve světě…, kteří říkají, že bychom si měli zvyknout na to žít s tyranií… Já se ale domnívám, že se hluboce mýlí,“ prohlásil britský premiér. „Pokusit se po tomto znovu normalizovat vztahy s Putinem, jako jsme to udělali v roce 2014, by byla přesně ta stejná chyba. Putin musí skončit. Nastal bod zlomu pro celý svět a je to zároveň okamžik volby. Musíme si zvolit mezi svobodou nebo útlakem,“ cituje z Johnsonova prohlášení Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE-RL).
Podle britského premiéra se Putin rozhodl zahájit invazi na Ukrajinu ze strachu, že bude mít za souseda svobodný, demokratický národ. A udělal katastrofální chybu, uvedl Johnson. Jestliže by invaze postupovala podle plánů Moskvy, Putin se podle Johnsona nezastaví na Ukrajině.
„Konec svobody na Ukrajině bude znamenat konec jakékoli naděje na svobodu v Gruzii a poté v Moldavsku. Bude to znamenat začátek nové éry zastrašování ve východní Evropě, od Baltského až po Černé moře,“ doplnil podle BBC šéf britské vlády.
Johnson dodal, že Británie musí nyní podniknout „odvážné kroky nutné k ukončení naší závislosti“ na ruské ropě a plynu.
Server Politico upozornil, že britský premiér ve své řeči také přirovnal invazi ruských vojsk na Ukrajinu k rozhodnutí Británie z roku 2016 o vystoupení z Evropské unie. Jak argumentoval, oba dva příklady ukazují ochotu zemí bojovat za svobodu.
„Vím, že je to instinkt lidí v této zemi, stejně jako lidí na Ukrajině, vybrat si pokaždé svobodu,“ prohlásil Johnson. „Když Britové v tak velkém počtu hlasovali pro brexit, nevěřím, že to bylo jen kvůli nepřátelství vůči cizincům. Bylo to kvůli tomu, že chtěli být svobodní, aby mohli dělat věci jinak a aby se tato země mohla řídit sama,“ dodal.
Trussová: Rusko nebere rozhovory vážně
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová Putina obvinila, že nepřistupuje k rozhovorům o řešení situace na Ukrajině vážně a používá je jen jako zastírací manévr před novou ofenzivou. Uvedla to v rozhovoru s listem The Times.
„Nevidíme žádné seriózní stahování ruských vojsk ani žádné seriózní návrhy na stole,“ prohlásila Trussová. „Rusové pořád dokola lžou. Obávám se, že jednání jsou jen další snahou o odvedení pozornosti a kouřovou clonou, která má zakrývat (násilnosti)… Pokud země bere rozhovory vážně, nebombarduje v ten stejný den civilisty,“ dodala.
Britské ministerstvo obrany uvedlo, že Kreml nedosáhl na Ukrajině původně stanovených cílů a musel změnit strategii. „Ta bude pravděpodobně zahrnovat nerozlišující využití palebné síly, které bude mít za následek zvýšení počtu civilních obětí, zničení ukrajinské infrastruktury a stupňování humanitární krize,“ konstatoval resort.
Kišida: Jednostrannou změnu statu quo silou nelze v žádném regionu dopustit
Japonský premiér Fumio Kišida se v sobotu setkal se svým indickým protějškem Naréndrou Módím a mimo jiné mu řekl, že ruská invaze na Ukrajinu otřásla základem mezinárodního pořádku, a proto vyžaduje jasnou odpověď.
Kišida novinářům v Dillí po setkání s Módím řekl, že potvrzují, že jakoukoliv jednostrannou změnu statu quo silou nelze v žádném regionu dopustit a že je nutné usilovat o mírové řešení sporů na základě mezinárodního práva.
Indie a Japonsko jsou členy čtyřstranné bezpečnostní aliance Quad, ke které patří také Spojené státy a Austrálie a jejímž hlavním účelem je vyvážení narůstajícího vlivu Číny v regionu.
Zatímco Japonsko od začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedlo sankce vůči desítkám ruských organizací a jednotlivců a přijalo ukrajinské uprchlíky, Indie je dosud jedinou zemí aliance Quad, která invazi neodsoudila.
