Vědci našli způsob, jak z veřejně dostupných družicových dat získat důkazy o pohybu ruských vojsk

Pohyby ruských vojsk, zejména těžké raketové techniky, může sledovat každý. Prozrazují je totiž radarové odrazy na veřejně dostupných satelitních mapách.

Investigativní server Bellingcat upozornil na technologii, kterou může využít úplně každý člověk s počítačem a přístupem k internetu. Na satelitních snímcích jsou totiž vidět stopy po silných vojenských radarech, které využívá celá řada armád světa, včetně té ruské.

Něco tady nehraje

Poprvé na tuto možnost upozornil už roku 2018 izraelský inženýr Harel Dan. Ten si náhodou na satelitních snímcích, které pořídila evropská družice Sentinel-1 patřící pod agenturu Copernicus, všiml něčeho zvláštního. Nad velkou částí Blízkého východu totiž převládaly jakési rušivé signály.

Sentinel 1
Zdroj: ČT24/www.czechspace.cz

Když se je pokusil odfiltrovat, udělal omylem chybu, a místo toho je zdůraznil. A pak byl najednou na snímcích patrný jasný vzor. Jeho pozdější a detailní analýza ukázala, že za rušení zodpovídají silné signály systémů protiraketové obrany, zejména americké patrioty, které jsou rozmístěny v Bahrajnu, Kataru, Jordánsku, Izraeli, Jemenu a dalších zemích v tomto regionu.

Jak je to možné?

Většina satelitních snímků vzniká podobně jako fotografie – to znamená, že zachycuje sluneční světlo odražené od zemského povrchu. Jenže Sentinel-1 je satelitem jiného typu; pro zobrazování zemského povrchu totiž využívá technologii známou jako SAR (Synthetic Aperture Radar), neboli radar se syntetickou aperturou.

Pod tímto záhadným názvem se skrývá družice, která vysílá z oběžné dráhy puls rádiových vln a pak měří, kolik signálu se odrazí zpět. Je to vlastně dost podobné tomu, jak netopýři používají sonar, aby viděli ve tmě: vysílají volání a poslouchají ozvěnu.

  • Systémy SAR byly a stále jsou umísťovány na mnohé družice. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
  • kanadské satelity RADARSAT
    satelity ERS ESA
    satelit ENVISAT ESA
    japonské satelity JERS
    satelit Sentinel-1 ESA
    izraelské satelity Ofek-8 a Ofek-10


Radary na některých bateriích protiraketové obrany a další vojenské radary pracují na frekvencích v pásmu G NATO (4 000 až 6 000 gigahertzů), které se překrývá s civilním pásmem C (4 000 až 8 000 gigahertzů), běžně používaným satelity s technologií SAR, jako je právě třeba Sentinel-1.

Takže když se radary na těchto vojenských přístrojích zapnou, aby sledovaly potenciální cíle, družice se SAR to také zachytí – signál se přitom jakoby vnoří do odrazu pulzů ze satelitu. A je to možné rozpoznat jako rušení, včetně místa, odkud pochází.

Vojenské radary, které se dají takto zachytit, využívá podle serveru Bellingcat řada států a mnoho zařízení – ať už se jedná o námořní radary, například japonský FCS-3, čínský Type-381 a ruský raketový systém země-vzduch S-400. Všechny by měly být detekovatelné, když jsou zapnuté a v dohledu Sentinelu-1.

Vojenská data v rukou běžných lidí

Harel Dan se nesmířil jen s tím, že asi našel vojenské radary – raději si jejich výskyt ještě potvrdil pomocí nejrůznějších dostupných otevřených dat, Google Maps nebo oblíbené běžecké aplikace Strava, kterou rádi využívají vojáci a dají se tak vystopovat.

Když si ověřil, že to opravdu funguje, dokázal najít spousta dalších systémů, jež jsou takovými radary vybavené, například švédský systém STRIL, který slouží jako včasné varování před ruskými letadly a raketami.

V Danově práci pak pokračoval Ollie Ballinger z londýnské University College. Tomu se podařilo vytvořit jednoduchý nástroj, který prochází obrovské množství archivních i aktuálních radarových dat ze Sentinelu-1 a vyhledává rušení vojenských radarů jak na obrovské ploše, tak i v širokém časovém měřítku. Nástroj pojmenoval RIT neboli Radar Interference Tracker.

„Tohle fakticky umožňuje každému, kdo má připojení k internetu, sledovat, kdy a kde jsou určité vojenské radarové systémy rozmístěny,“ uvádí vědec.

Přístup k tomuto nástroji a jeho zdrojovému kódu je k dispozici zde.

Důkazy o přesunech ruských sil

Nástroj RIT se podle Ballingera už osvědčil, když pomohl sledovat pohyb vojsk a vojenské techniky v západním Rusku, kde dochází v současnosti k obrovské koncentraci vojenských sil Ruské federace. 

Například v září loňského roku RIT zachytil dva silné signály poblíž ruských měst Pogonovo a Liski. V letech 2019 a 2020 nebyl v těchto lokalitách zaznamenán žádný signál. Koncem roku 2021, kdy se ruské vojenské síly začaly přesouvat k západní hranici země, se tam však tyto signály poprvé objevily.

Že se u Pogonova začaly ruské jednotky koncentrovat, dosvědčilo více článků, ale žádná z těchto zpráv neuváděla přítomnost radarových systémů. Radarová data to ale prokázala, což naznačovalo, že už na konci září začalo Rusko přesouvat těžkou vojenskou techniku do této oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...