Vědci našli způsob, jak z veřejně dostupných družicových dat získat důkazy o pohybu ruských vojsk

Pohyby ruských vojsk, zejména těžké raketové techniky, může sledovat každý. Prozrazují je totiž radarové odrazy na veřejně dostupných satelitních mapách.

Investigativní server Bellingcat upozornil na technologii, kterou může využít úplně každý člověk s počítačem a přístupem k internetu. Na satelitních snímcích jsou totiž vidět stopy po silných vojenských radarech, které využívá celá řada armád světa, včetně té ruské.

Něco tady nehraje

Poprvé na tuto možnost upozornil už roku 2018 izraelský inženýr Harel Dan. Ten si náhodou na satelitních snímcích, které pořídila evropská družice Sentinel-1 patřící pod agenturu Copernicus, všiml něčeho zvláštního. Nad velkou částí Blízkého východu totiž převládaly jakési rušivé signály.

Sentinel 1
Zdroj: ČT24/www.czechspace.cz

Když se je pokusil odfiltrovat, udělal omylem chybu, a místo toho je zdůraznil. A pak byl najednou na snímcích patrný jasný vzor. Jeho pozdější a detailní analýza ukázala, že za rušení zodpovídají silné signály systémů protiraketové obrany, zejména americké patrioty, které jsou rozmístěny v Bahrajnu, Kataru, Jordánsku, Izraeli, Jemenu a dalších zemích v tomto regionu.

Jak je to možné?

Většina satelitních snímků vzniká podobně jako fotografie – to znamená, že zachycuje sluneční světlo odražené od zemského povrchu. Jenže Sentinel-1 je satelitem jiného typu; pro zobrazování zemského povrchu totiž využívá technologii známou jako SAR (Synthetic Aperture Radar), neboli radar se syntetickou aperturou.

Pod tímto záhadným názvem se skrývá družice, která vysílá z oběžné dráhy puls rádiových vln a pak měří, kolik signálu se odrazí zpět. Je to vlastně dost podobné tomu, jak netopýři používají sonar, aby viděli ve tmě: vysílají volání a poslouchají ozvěnu.

  • Systémy SAR byly a stále jsou umísťovány na mnohé družice. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
  • kanadské satelity RADARSAT
    satelity ERS ESA
    satelit ENVISAT ESA
    japonské satelity JERS
    satelit Sentinel-1 ESA
    izraelské satelity Ofek-8 a Ofek-10


Radary na některých bateriích protiraketové obrany a další vojenské radary pracují na frekvencích v pásmu G NATO (4 000 až 6 000 gigahertzů), které se překrývá s civilním pásmem C (4 000 až 8 000 gigahertzů), běžně používaným satelity s technologií SAR, jako je právě třeba Sentinel-1.

Takže když se radary na těchto vojenských přístrojích zapnou, aby sledovaly potenciální cíle, družice se SAR to také zachytí – signál se přitom jakoby vnoří do odrazu pulzů ze satelitu. A je to možné rozpoznat jako rušení, včetně místa, odkud pochází.

Vojenské radary, které se dají takto zachytit, využívá podle serveru Bellingcat řada států a mnoho zařízení – ať už se jedná o námořní radary, například japonský FCS-3, čínský Type-381 a ruský raketový systém země-vzduch S-400. Všechny by měly být detekovatelné, když jsou zapnuté a v dohledu Sentinelu-1.

Vojenská data v rukou běžných lidí

Harel Dan se nesmířil jen s tím, že asi našel vojenské radary – raději si jejich výskyt ještě potvrdil pomocí nejrůznějších dostupných otevřených dat, Google Maps nebo oblíbené běžecké aplikace Strava, kterou rádi využívají vojáci a dají se tak vystopovat.

Když si ověřil, že to opravdu funguje, dokázal najít spousta dalších systémů, jež jsou takovými radary vybavené, například švédský systém STRIL, který slouží jako včasné varování před ruskými letadly a raketami.

V Danově práci pak pokračoval Ollie Ballinger z londýnské University College. Tomu se podařilo vytvořit jednoduchý nástroj, který prochází obrovské množství archivních i aktuálních radarových dat ze Sentinelu-1 a vyhledává rušení vojenských radarů jak na obrovské ploše, tak i v širokém časovém měřítku. Nástroj pojmenoval RIT neboli Radar Interference Tracker.

„Tohle fakticky umožňuje každému, kdo má připojení k internetu, sledovat, kdy a kde jsou určité vojenské radarové systémy rozmístěny,“ uvádí vědec.

Přístup k tomuto nástroji a jeho zdrojovému kódu je k dispozici zde.

Důkazy o přesunech ruských sil

Nástroj RIT se podle Ballingera už osvědčil, když pomohl sledovat pohyb vojsk a vojenské techniky v západním Rusku, kde dochází v současnosti k obrovské koncentraci vojenských sil Ruské federace. 

Například v září loňského roku RIT zachytil dva silné signály poblíž ruských měst Pogonovo a Liski. V letech 2019 a 2020 nebyl v těchto lokalitách zaznamenán žádný signál. Koncem roku 2021, kdy se ruské vojenské síly začaly přesouvat k západní hranici země, se tam však tyto signály poprvé objevily.

Že se u Pogonova začaly ruské jednotky koncentrovat, dosvědčilo více článků, ale žádná z těchto zpráv neuváděla přítomnost radarových systémů. Radarová data to ale prokázala, což naznačovalo, že už na konci září začalo Rusko přesouvat těžkou vojenskou techniku do této oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 52 mminutami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 8 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...